Americká armáda otestovala vojenský dron, který se umí rozhodovat v boji sám

Tento měsíc americké vojenské letectvo poprvé úspěšně vyzkoušelo nepilotovaný systém nazvaný Skyborg. Je to první americký pokus o armádní stroj, který by měl fungovat v boji zcela autonomně – tedy zcela bez vlivu člověka, a to v plně bojových situacích. Podle nově publikované analýzy vše dopadlo na jedničku.

Americká armáda by chtěla, aby tento bezpilotní program rozvíjel spolupráci mezi pilotovanými letadly s lidskou posádkou a dronů řízených dálkově nebo autonomně. Při svém prvním zkušebním letu vyletěl modul Skyborg spojený s futuristickým dronem Kratos UTAP-22 Mako.

Výsledky 130minutového testovacího letu podle armády ukázaly, že základní vlastnosti fungují, projekt je funkční, a může tedy pokračovat do další fáze. „Autonomní systém prokázal, že je schopný základních leteckých kapacit a reaguje na navigační příkazy; přitom reaguje na prostorová omezení, řídí se leteckými pravidly a je s to koordinovaného manévrování,“ oznámili armádní činitelé. „Stroj byl sledován jak ze země, tak ze vzduchu,“ popsali.

Cílem je stroj, který nepotřebuje člověka

Současné verze dronů, které armády používají, jsou většinou ovládané piloty – nejsou schopné složitějších manévrů. Autonomně sice jednat umí, ale jen v jednoduchých situacích, tedy ne přímo v boji.

Test dronu s umělou inteligencí
Zdroj: USAF

Cílem tedy je, aby vznikl vojenský stroj, který dokáže plnit všechny funkce vzdušného dopravního prostředku s lidskou posádkou, ale také s možností provozu bez lidské posádky.
Autoři projektu očekávají, že Skyborg bude představovat „mozek“ všech budoucích technologií americké armády, které by se měly autonomním vojenským letům věnovat. Armáda doufá, že tento bezpilotní letoun pomůže vybudovat všeobecnou důvěru v plně bezpilotní letadla, známá také jako systém autonomního jádra.

Výzkumná laboratoř amerického letectva plánuje sérii dalších testů, do nichž bude zapojeno více bezpilotních letadel řízených Skyborgem. Tým kolem tohoto projektu totiž plánuje plně funkční autonomii s řadou dnes již existujících dronů – tak totiž budou moci být systémy ztracené nebo poškozené v boji snadno nahrazeny a znovu použity.

Společnost Kratos také vyrábí dron XQ-58A Valkyrie, experimentální „neviditelné“ autonomní letadlo – snahou je postavit bojové letadlo, které je natolik levné, že by nevadilo, kdyby o něj armáda přišla a dalo by se snadno nahradit. Právě Valkyrie je také spojena s programem Skyborg, dá se tedy čekat, že brzy bude tento stroj otestovaný s tímto autonomním systémem.

Hlavním úkolem projektu Skyborg zůstává vyvinout bezpilotní letadlo schopné činit rychlá bojová rozhodnutí rychlostí počítače a zároveň chránit životy lidských vojáků během boje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...