Změna klimatu je největší hrozbou, které lidstvo čelí, míní monacký kníže

Nahrávám video

Podle monackého knížete Alberta II. je klimatická změna největší hrozbou, které lidstvo čelí, a dosavadní způsob života západní společnosti je neudržitelný. V neděli zahájil Albert II. v Praze  Forum 2000, na kterém diskutují řečníci z celého světa o zachování a prohloubení demokracie, a poskytl exkluzivní rozhovor redaktorovi ČT24 Lukáši Dolanskému.

Bylo to téma vašeho projevu – a sice že změna klimatu může vést k velkým sociálním problémům a dokonce může vyvolat změnu světového řádu. Je to podle Vás velká hrozba?Myslím, že je to nejvážnější hrozba, které lidstvo čelí a musí čelit. Lidé si to neuvědomují, ale kdykoliv máte nějaké narušení klimatu – a my ty dopady už pociťujeme – vede to k přemisťování populací a nepokojům. Také možná k tomu, že nebudeme mít dostatečnou produkci potravin, aspoň ve srovnání s tím, na co jsme zvyklí. Jak budeme schopni v budoucnu lidi nasytit? Lidé budu mít hlad, žízeň.

Musíme zde zmínit i otázku přístupu k vodě. Téměř miliarda lidí na světě nemá denně přístup k pitné vodě. A když máte nedostatek vody a potravin, automaticky to vede k nepokojům, ke konfliktům a velké beznaději na světě. Proto se nad tím musíme zamyslet.

Někteří lidé mají za to, že změna klimatu je mýtus. Že si to vymysleli vědci a podporují to cizí vlády. Když ale posloucháte ty racionální vědce – a já jsem měl tu výsadu – jejich diskurz je široce přijímán po celém světě. Devadesát sedm procent vědeckého světa se prostě nemůže mýlit. Musíme podle toho plánovat. Jestliže směřujeme ke světu, kde na to lidé zapomínají, průměrný růst teploty je o dvě procenta, už nebudeme žít v takovém světě, na který jsme zvyklí.

Monacký kníže Albert II. při rozhovoru s Lukášem Dolanským
Zdroj: ČT24

Hovoříte o společnosti. Myslíte si, že to je hrozba pro západní společnost jako takovou?
Myslím, že je to celosvětová hrozba. Možná, že my se teď cítíme více ohroženi. Už cítíme dopady nejen těch konfliktů, které se vedou proti jiným ideologiím, ale součástí migrační krize je i to, že někteří migranti z afrických zemí odcházejí nejen kvůli bezpečnosti, ale protože nemají příležitost pracovat a nemají přístup k potravinám a vodě. To je již znak toho, že se v těchto zemích věci mění. Takže jak se s touto krizí budeme schopni vypořádat? Já to správné řešení zatím nemám.

Starám se o velice malou zemi, která naštěstí není přímo postižena migrační krizí, ale děje se to okolo nás a musíme si to uvědomovat. Řešením je zajistit větší stabilitu v těchto zemích, jak politicky, tak hospodářsky a současně i z environmentálního hlediska.

Hovoříme o stabilitě a nestabilitě. V Evropě se často říká, že krize, jako je ta migrační, mohou vyprovokovat další, například nárůst populismu. Vidíte to jako problém moderní Evropy?
Samozřejmě. Je to problém a důvod pro obavy. Když máte masivní příliv migrantů, když dochází k různým krizím, které musí vaše země současně řešit, tak se lidé nemohou cítit bezpečně. Mohou cítit, že jejich země není takovou, na jakou byli zvyklí. A mají strach.

Proto se obrací na další subjekty a nechají se zlákat jinými hlasy. Víme, jaké je nebezpečí populismu a extremismu. Lidé nevěří svým současným politickým vůdcům a současným politickým stranám, které jsou součástí politického spektra už mnoho let. Proto musí tradiční politické strany více přemýšlet o tom, jak s občany hovořit a mnohem víc je angažovat.

V projevu jste řekl, že pokračovat v tom, na co jsme zvyklí, nejde a že musíme dosáhnout nového udržitelného rozvoje. Co jste tím měl na mysli?
Hovořil jsem hlavně o způsobu, jakým vyrábíme jídlo a energie, o stylu našich životů, cestování a konzumu. Pokud chceme žít v mnohem více udržitelném světě, musíme tento vzorec změnit. Já neznám řešení, je jich mnoho.

Monacký kníže Albert II.
Zdroj: ČT24

Ale není to těžké? Přesvědčit lidi v západní společnosti? Protože to je vlastně esence západní společnosti.
Samozřejmě, že je! Ale vidíme, že tento model nefunguje. Nejen z hospodářského, ale i společenského hlediska. Dlouhodobě není udržitelný. Dopad na životní prostředí je znatelný. Nemůžeme do atmosféry vypouštět miliardy a miliardy tun skleníkových plynů. To prostě dál nejde.

Jsou zde různé názory na různé modely, kdy vlastně dojde k překročení bodu zvratu. Všichni vědci se shodují na tom, že se k tomuto bodu blížíme, a to velice rychle. Někteří mají za to, že je to ještě rychleji, než se předpokládalo. Musíme dát hlavy dohromady a vymyslet řešení, jak postupovat vpřed.

Ale nutně to neznamená, že se nám naprosto změní způsob života. Můžou existovat určité drobné oběti. Nejde o to, že bychom opustili naši zónu pohodlí, jsou to drobné adaptace. Samozřejmě existují různá řešení a my jim musíme naslouchat. Konkrétně z hlediska energetiky. Ale jedno je jisté – nemůžeme pokračovat tak, jak žijeme.

Vaše královská výsosti, děkuji za Váš čas a odpovědi. Byla to velká čest.
Děkuji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina po ruských úderech ohlásila tři mrtvé a desítky zraněných

Ukrajina po nočních ruských úderech ohlásila v pondělí tři mrtvé a na tři desítky zraněných civilistů včetně dětí. Rusko dle portálu Ukrajinska pravda útočilo v Oděské, Poltavské, Charkovské či Záporožské oblasti. Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie, uvedl tamní gubernátor Alexandr Drozděnko.
12:35Aktualizovánopřed 54 mminutami

Střelec z Krakova zemřel v nemocnici

Útočník, který v sobotu v centru Krakova zabil šest lidí a dalších patnáct zranil, zemřel v pondělí ráno v nemocnici, informovala polská policie. Zprávu potvrdil Krzysztof Klenczar, který stojí v čele Malopolského vojvodství. Prokuratura v pondělí odmítla sobotní slova ministra vnitra Marcina Kierwińskiho, který hovořil o možných krajně pravicových názorech střelce. „V tuto chvíli nejsou důkazy, které by umožnily spojit pachatele střelby v Krakově s nějakou konkrétní ideologií," uvedla. Zároveň informovala, že v Krakově v sobotu padly desítky, možná až stovky výstřelů.
07:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump připustil, že jeho deportační politika možná byla na voliče příliš tvrdá

Šéf Bílého domu Donald Trump připustil, že jeho administrativa byla v otázce deportací přistěhovalců možná příliš tvrdá. Učinil tak ve svém prvním velkém rozhovoru od chvíle, kdy jeho strana ve volbách v polovině funkčního období prezidenta ztratila kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. V rozhovoru pro pořad 60 Minutes, který televize CBS odvysílala v neděli, republikánský prezident rovněž řekl, že věří v možnost spolupráce s demokraty v novém Kongresu na určité formě imigrační dohody.
05:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarské úřady zadržely Orbánova bratra, je podezřelý z pašování lidí

Maďarské úřady zadržely Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého premiéra Viktora Orbána, a to kvůli podezření z pašování lidí. Informovala o tom maďarská média. Expremiér Orbán, který je lídrem nyní opoziční strany Fidesz, prohlásil, že skutečným cílem této operace je on sám, napsala agentura MTI.
13:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
před 4 hhodinami

Nvidia vyšetřuje zprávy o vztahu svého šéfa s údajnou čínskou špionkou

Americký výrobce čipů Nvidia vyšetřuje zprávy, podle kterých šéf společnosti Jensen Huang navázal vztah s ženou, která je podezřelá ze špionáže pro Čínu. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Nvidia patří mezi nejhodnotnější podniky na světě a dominuje globálnímu trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI). Třiašedesátiletý Huang podle agentury Bloomberg vztah s touto ženou přiznal.
před 6 hhodinami

Hranice poválečné Ukrajiny budou podle Trumpa vypadat trochu jinak

Hranice poválečné Ukrajiny budou vypadat „trochu jinak“. V rozhovoru se stanicí CBS News to prohlásil americký prezident Donald Trump, který věří v brzkou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, která se od té doby brání.
před 7 hhodinami

Některá ožívají, jiná strádají. Změna vlády v Maďarsku otřásla i médii

Změna vlády v Maďarsku otřásla politikou, ale i médii. Tlak vůči nim polevil a některé redakce – kdysi zrušené – mohou opět fungovat. Část dosud nezávislých webů naopak nově přichází o předplatitele. Po změně vlády už totiž mnozí nemají motivaci jim přispívat.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.