Zavedeme šaríu jako trestní právo v Británii, tvrdí islámští radikálové

Londýn - Šaría znamená cesta. Pod tímto jménem se skrývá systém islámského náboženského práva, který určuje veřejná i soukromá pravidla života muslimů. A podle islámského práva v čisté podobě se trestá velmi tvrdě, za nevěru hrozí kamenování, za krádež useknutí ruky. Takové právo například Taliban praktikoval v Afghánistánu. Muslimské komunity ovšem chodí k soudům šaría také v západní Evropě, kde se ale soudy věnují pouze civilním záležitostem, hlavně svatbám a rozvodům. Jenže britským extremistům to nestačí a šaríu chtějí plně začlenit do právního řádu, a to včetně práva trestního.

„Řešíme rvačky a fyzické násilí. Zavádíme takzvané krvavé peníze. Konkrétně, když ztratíte prst, náleží vám deset velbloudů, za oko padesát velbloudů. Kompenzace se samozřejmě neplatí velbloudy ale odpovídající částkou v librách,“ popisuje právo šaría Anjem Choudary, radikální islamista, který se zasazuje o plné užívání islámského práva v Británii.

„Šaría bude jednou v celé Evropě a ve zbytku světa“

5 minut
Reportáž Barbory Šámalové
Zdroj: ČT24

Právo šaría se praktikuje paralelně s britským právním řádem od roku 1982 a v Británii existuje zhruba 85 soudů, které se šaríou řídí. Takové soudy řeší rozvody, sňatky či spory v komunitě. Choudary, který je mezi britskými muslimy považován za extremistu, chce ale zajít dál a v Británii plánuje zavést islámský stát a uplatňovat šaríu také v trestním právu. To by znamenalo sekat ruce za krádeže, kamenovat ženy za nevěru a odchod od islámu trestat smrtí. „Chceme zavést islám v Británii jako alternativu, ekonomickou, sociální, politickou. Šaría jednoho dne nebude jen v Británii ale v celé Evropě a ve zbytku světa,“ říká Choudary.

„To jsou extremistické řeči, kvůli kterým lidé nenávidí muslimy. Choudary uctívá teroristy, schvaluje jedenácté září 2001. Podněcuje nenávist vůči muslimům. Otevře pusu a druhý den na ulici zabijí člověka. Jeho filozofie je bin Ládinovská. Staví lidi proti sobě,“ reaguje Catherine Husajnová, mluvčí britské Muslimské komise pro veřejné záležitosti.

Jenže Choudary má věrné stoupence, především mladíky s pocitem, že společnost s nimi nepočítá. Abú Abduláh konvertoval k islámu před třemi lety. Svou konverzi popisuje takto: „Dříve ve mně bylo hodně nespokojenosti. Hledal jsem odpověď na sociální, ekonomické a politické problémy. Když mi je islám vysvětlil, život začal mít jasné obrysy. Jako byste žili v této místnosti a mysleli, že venku není nic krásného, a náhle někdo otevřel dveře a dovnitř vniklo světlo.“

„Odnož islámu pana Choudaryho je extrémistická. Věří, že islám není náboženství, ale politická, sociální a ekonomická ideologie. Taková verze islámu je nebezpečná a inspiruje k terorismu,“ varuje Hannah Stuartová z Centra pro sociální soudržnost.

„Šaría je středověká, brutální a barbarská“

Máloco vzbuzuje v Británii větší kontroverze než šaría. Aktivisté se bojí především o práva žen. U islámských soudů totiž rozhodují výhradně muži. „Loni muslimský soud řešil šest případů domácího násilí. Doporučil mužům, aby vyhledali poradenství v muslimské komunitě. A to vedli zase muži, místní stařešinové. Ženy v manželství zůstaly a pod tlakem policejní obvinění stáhly. To je velmi nebezpečné,“ říká Stuartová.

Dvě ženy, dva pohledy

Maryam Namaziová utekla z Íránu po islámské revoluci. Víry se zřekla. „Je to postupný proces. Nepamatuji si přesně, kdy jsem se přestala cítit muslimkou, ale stalo se. Je to výsledek osobní zkušenosti s režimem v Íránu. Mám štěstí, i přesto jsem si blízká s rodinou, která mě za to nechce zabít,“ vysvětluje Namaziová, mluvčí hnutí Jeden zákon pro všechny - ne šaríe.

Catherine Husajnová, výše citovaná mluvčí Muslimské komise pro veřejné záležitosti, pochází ze středostavovské britské rodiny. Islám přijala na univerzitě, když poznala nastávajícího. Podle šaríi se provdala a po třech letech zase rozvedla. Dnes je znovu zasnoubená, opět s muslimem. „Začala jsem číst korán, když jsem potkala bývalého manžela. Ale muslimkou jsem se stala, protože mi islám dává smysl. Neudělala jsem to kvůli nikomu jinému,“ říká Husajnová.

Zatímco Namaziová bojuje za zrušení šaríi, pro Husajnovou je nepostradatelná. „Šaría je diskriminační, nespravedlivá a v mnoha aspektech středověká, brutální a barbarská. Cizoložství i homosexualita je zločin. Odchod od víry se trestá smrtí. Jsou to zákony přijaté před mnoha staletími, ne pro svět třetího tisíciletí,“ tvrdí Namaziová.

„Když lidé na západě slyší šaría, myslí hned na Taliban, Afghánistán, Saudskou Arábii, popravy. To v Británii nechceme. Když jsem se rozváděla, chtěla jsem to udělat správně podle pravidel islámu, tedy jít k muslimskému i britskému soudu,“ oponuje Husajnová.

V Británii žijí asi dva miliony muslimů. Jejich počet roste a s tím také potřeba udržet kulturní kořeny. Za padesát let budou v některých městech tvořit polovinu obyvatel. Jenže západní ideál lidských práv nebývá v souladu s pravidly islámu. Co je pro jedny přirozené, může být pro druhé hrozbou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 32 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...