Čistá migrace do Velké Británie klesla meziročně do loňského září na 273 tisíc, což je nejméně za dva roky. Přispěl k tomu i fakt, že ze země za tu dobu odešlo nejvíc Východoevropanů za posledních pět let. Předběžné údaje zveřejnil britský statistický úřad.
Příliv migrantů z ostatních zemí EU za tři měsíce po odhlasovaném brexitu klesl o 6000 na 165 tisíc. Britská premiérka Theresa Mayová v souvislosti s brexitem slíbila, že Británie bude mít migraci více pod kontrolou. Stanovila si cíl snížit čistou migraci pod 100 tisíc lidí ročně, což zatím nehrozí.
Státní tajemník pro imigraci Robert Goodwill přesto nové údaje označil za „velmi povzbudivé“. „Velká Británie bude vždy vítat ty, kteří přispívají k bohatství naší země, ale nikdy nebudeme souhlasit s nekontrolovanou imigrací,“ podotkl Goodwill.
Čistá migrace do Británie, tedy rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob ve zkoumaném územním celku, klesla meziročně do září o 49 tisíc. Podle britského úřadu je to poprvé za dva roky, co klesla pod hranici 300 tisíc.
Nejvýraznější odliv z Británie úřad zaznamenal u občanů takzvaných nových zemí EU z bývalého východního bloku, které vstoupily do EU v roce 2004. Jde o Českou republiku, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Za dané období jich odešlo 39 tisíc - meziročně o 12 tisíc více. Podle BBC je to nejvyšší číslo za pět let.
Obdobně je to ale také u obyvatel Afriky, Ameriky a Oceánie, kterých odešlo o 11 tisíc více, celkově rovněž 39 tisíc.
Do Británie chce rekordní počet Bulharů a Rumunů
Naopak příliv migrantů z nejnovějších členských států, jako je Bulharsko a Rumunsko, se zvýšil na 74 tisíc, což je dosavadní rekord. Naopak počet zájemců o přistěhování z osmi zemí střední a východní Evropy klesl meziročně o 10 tisíc na celkových 58 tisíc.
