Vyjednavači EU pro brexit Michelu Barnierovi se nelíbí britský návrh řešení situace na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Barnier to řekl v Bruselu, když představoval vyjednávací pozici týmu Evropské unie k této významné části jednání o odchodu Velké Británie z bloku.
„Co vidím v britském materiálu k Irsku a Severnímu Irsku, mne znepokojuje,“ prohlásil Barnier. Londýn podle něj žádá, aby EU fakticky na této své budoucí vnější hranici pozastavila platnost svého právního řádu, celní unie a jednotného trhu.
„Británie chce použít Irsko jako testovací případ pro budoucí britsko-evropské celní vztahy. To se nestane,“ poznamenal. Nebylo by to podle něj pro Irsko a Unii spravedlivé řešení.
Řešení otázky na hranici, kde je podle názoru EU třeba vyhnout se „tvrdé hranici“, bude unikátní, upozornil Barnier. „Nemůže předurčovat budoucí vztahy mezi EU a Británií. Obě strany budou muset být pružné a kreativní,“ prohlásil. Nesmí to však být na úkor celní unie a jednotného trhu EU.
Unijní podkladový materiál, vzniklý ve spolupráci s irskou vládou, zdůrazňuje, že i po vystoupení Británie z EU má být zachována celá dohoda z roku 1998 o mírovém uspořádání v Severním Irsku, jejímž spolugarantem Británie je. Uznáno by také mělo být pokračování takzvaného společného prostoru cestování, který usnadňuje vzájemné vztahy mezi lidmi v Irsku a v Severním Irsku.
Barniera zklamala jednání o financích
Tyto otázky jsou spolu se zajištěním práv občanů EU po brexitu a finančním vyrovnání pro EU klíčovým prvkem první fáze jednání o britském odchodu z Unie. Barnier kromě jiného poznamenal, že jednání o finančních závazcích z minulého týdne jsou podle něj zklamáním proti předchozímu postoji Londýna.
Teprve až bude v těchto věcech dosažen dostatečný pokrok, budou moci státy Unie dát Barnierovi mandát k tomu, aby se svým britským partnerem Davidem Davisem začal mluvit také o široké oblasti budoucích vzájemných vztahů. A až v té chvíli by se měla také začít řešit problematika konkrétního vyřešení režimu na irsko-severoirské hranici.
Barnier naznačil, že Británie by mohla s EU uzavřít buď dohodu podobnou těm, které má s Islandem, Norskem či Lichtenštejnskem. Ty mají v důsledku přístup na unijní trh, ale také to pro ně znamená finanční nároky.
Druhou možností by byla podle Barniera smlouva obdobná té, kterou nedávno EU dokončila s Kanadou. „Není ale možné mít klady plynoucí z dohody s Norskem a závazky na úrovni dohody s Kanadou,“ upozornil Barnier.
