Kyjev - Na Ukrajině působí přes 9000 ruských vojáků a Ukrajina čelí velké hrozbě nové vojenské operace proruských separatistů. V projevu o situaci v zemi to po roce ve funkci prohlásil prezident Petro Porošenko, který zároveň varoval před rozsáhlou invazí z Ruska. „Musíme na ni být připraveni,“ řekl. Moskva později doporučila Porošenkovým poradcům, aby svého šéfa „nevystavovali posměchu“. Rusko přítomnost svých vojáků v Donbasu opakovaně popírá.
Porošenko hovořil k poslancům v době nových těžkých bojů na východě Ukrajiny, které Kyjev označuje za další velkou ofenzivu. Z porušení příměří dohodnutého v únoru v Minsku obvinil proruské separatisty, Moskva zase viní z porušování klidu zbraní Ukrajinu.
Bilanci prvního roku svého mandátu věnoval Porošenko hospodářské situaci v zemi, práci vlády a parlamentu, Rusku a nutným reformám. Už dříve ale oznámil, že tempo jejich uskutečňování ho neuspokojuje - je třeba je minimálně ztrojnásobit. Prezident přiznal, že Kyjev má finanční problémy, což se odráží na nespokojenosti obyvatel a klesající popularitě vlády.
Petro Porošenko:
„Naše armáda musí být připravena na obnovení nepřátelských útoků v Donbasu, protože je možné, že dojde k rozsáhlé invazi na celé hranici s Ruskem. Musíme na to být tedy skutečně připraveni.“
Porošenko ve zprávě o vnitřní a zahraniční situaci Ukrajiny znovu odsoudil ruskou anexi Krymu a prohlásil, že Moskva usiluje o likvidaci Ukrajiny a její vymazání z mapy. Do operace na východě země je nasazeno 50 tisíc ukrajinských vojáků, značnou část hranice ale Kyjev stále nemá pod kontrolou.
Rusko Porošenkův projev zkritizovalo
„Je nám úplně jasné, že bez zmínky o údajné přítomnosti ruských vojáků by parlamentní poselství bylo jen nudným vysvětlováním nesplněných nadějí a prezentováním fantasmagorií o světlých zítřcích,“ řekl agentuře TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ruskému ministerstvu vadí, že Porošenko v projevu označil ruský výsadek na Ukrajině za „bojovou taktickou skupinu,“ což je podle Konašenkova termín, který vojenská teorie nezná. „Hodí se spíš na jednotky Pravého sektoru,“ poznamenal mluvčí s odkazem na ozbrojené ukrajinské nacionalisty operující v Donbasu. „Žádné pravidelné ruské jednotky, nemluvě o bojových taktických skupinách, na Ukrajině nejsou. Poradci by příště svého šéfa neměli vystavovat posměchu,“ dodal Konašenkov.
V Donbasu zuří největší boje od únorového příměří
V Donbasu se ve středu, v předvečer Porošenkova projevu, rozhořely největší boje od příměří dohodnutého v únoru. Podle posledních zpráv si střety označované Kyjevem za „novou velkou ofenzivu“ vyžádaly životy 24 lidí za 24 hodin. Separatisté z Doněcka tvrdí, že o život přišlo 14 bojovníků z Donbasu a pět civilistů, Kyjev ohlásil pět mrtvých vojáků ukrajinské armády. Ze zahájení bojů se obviňují obě strany navzájem. Podle Kyjeva proruští separatisté nasadili do bojů u obce Marjinka více než deset tanků a 1000 bojovníků. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která situaci monitoruje, zaznamenala pohyb těžkých zbraní na území proruské Doněcké lidové republiky.
Porošenko v projevu přiznal, že útok separatistů byl odražen díky těžkým zbraním, které ukrajinská strana stáhla z dohodnuté linie příměří. „Povolali jsme dělostřelectvo a útok odrazili,“ řekl ke středečním bojům. Ujistil také, že potom byla těžká technika opět stažena.
Přesně ve chvíli, kdy začal Porošenko hovořit v parlamentu, obrátil se v Moskvě na novináře mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Obvinil Kyjev, že nové boje na východě Ukrajiny vyprovokoval záměrně právě nyní, aby vyvolal nový tlak na Evropskou unii, která bude rozhodovat o prodloužení sankcí proti Rusku. „Ukrajinská strana zhoršila před blížícími se významnými mezinárodními událostmi napětí mnohokrát i v minulosti,“ řekl Peskov.
Porošenko: Ukrajina byla, je a zůstane jednotným státem
Porošenko hned v úvodu projevu vzal vítr z plachet svým kritikům, když prohlásil, že není spokojený s prací vlády a parlamentu, ale nemá jim co vyčítat, protože není spokojen ani sám se sebou. Věnoval se také reformám, které mají decentralizovat státní správu, zajistit finanční pomoc Evropy a zklidnit Donbas. Podporuje rozbití monopolů v klíčových státních aktivitách, přičemž doporučil začít v oblasti energetiky.
Martin Riegl, politický geograf
„Rusko bude usilovat o rozdělení vlády v Kyjevě, destabilizaci skrze nějaké sociální nepokoje, vyvolávání mediálních tlaků vůči ukrajinskému prezidentovi skrze diverzní taktiky v Charkově, v Oděse – a bude se postupně snažit připravit současnou vládu o legitimitu a změnu režimu. Porošenko nasliboval obrovské množství pozitivních kroků a zjišťuje, že prosazení agendy trvá mnohem déle.“
Decentralizace podle něj nemá nic společného s federalizací. „Ukrajina byla, je a zůstane jednotným státem,“ řekl. Decentralizace se podle něj nebude týkat národní obrany, bezpečnosti, zahraniční politiky, boje proti korupci ani územní celistvosti. Federalizaci Ukrajiny prosazuje Rusko, Porošenko ale hovoří jenom o decentralizaci moci ve prospěch regionů.
K tématu členství v NATO řekl, že průzkumy ukazují, že pro vstup Ukrajiny do Aliance je většina občanů, ale že NATO váhá otevřít Ukrajině dveře. „Budeme rozhodně hájit své zájmy. Naším cílem je splnit kritéria pro přijetí,“ řekl.
"Čokoládový král" musel během prvního roku řešit hlavně konflikt na východě země
Podnikatel a jeden z nejbohatších lidí na Ukrajině Petro Porošenko (49) se ujal funkce ukrajinského prezidenta 7. června 2014; v květnových předčasných volbách vyhrál hned v prvním kole. Během prezidentování se téměř výhradně musel věnovat krvavému konfliktu na východě země mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty podporovanými Moskvou. Podílel se na několika dohodách o příměří, boje však pokračují a od loňského dubna si vyžádaly 6400 obětí.
Porošenko je pátou hlavou ukrajinského státu od nabytí nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Hned po nástupu do prezidentského křesla odmítl březnovou ruskou anexi Krymu a zdůraznil, že Ukrajina bude jednotným státem, což později několikrát důrazně zopakoval. Proruské povstalce na východě země ihned vyzval ke složení zbraní a nabídl amnestii těm vzbouřencům, kteří nemají krev na rukou; nabídku však vůdci separatistů odmítli.
Porošenko stojí o plné členství své země v Evropské unii a podpis ekonomické části asociační dohody mezi EU a Ukrajinou 27. června byl asi jeho největším úspěchem. Na domácí scéně navrhl v rámci řešení krize rozsáhlou decentralizaci státní správy a částečným úspěchem bylo vítězství Bloku Petra Porošenka v říjnových parlamentních volbách. Prezident je stále proti federalizaci Ukrajiny, jak si přeje Rusko. Je ovšem pro decentralizaci moci ve prospěch regionů. V rukách ústřední vlády by podle něj mělo zůstat hlavně rozhodování v bezpečnostních, obranných a zahraničních otázkách.
„Čokoládový král“ Porošenko, rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965), vystudoval ekonomii a po studiu začal obchodovat s kakaovými boby. V 90. letech ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven a všechny je spojil do holdingu Rošen, který byl největší čokoládovnou na Ukrajině a jednou z největších na světě. Název vznikl z jeho jména – PoROŠENko. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5, který sehrál klíčovou úlohu při takzvané oranžové revoluci koncem roku 2004.
Za prozápadního prezidenta Viktora Juščenka byl Porošenko šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti obrany (RNBO), později byl poslancem, šéfem bankovní rady centrální banky a od října 2009 do března 2010 ministrem zahraničí. V roce 2012, teda za vládnutí sesazeného proruského prezidenta Viktora Janukovyče, byl ministrem hospodářství.
Rusko chce podle Stoltenberga měnit evropské hranice, členy NATO ale neohrožuje
Rusko zatím neohrožuje žádnou členskou zemi NATO a Aliance doufá, že se vztahy zlepší. V Oslu to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň na bezpečnostní konferenci v Moskvě prohlásil, že vinou Ukrajiny je ohrožena únorová dohoda o příměří z Minsku. Kyjevské úřady se podle něj nesnaží dohodu dodržet ani zahájit přímá jednání s vedením Donbasu.
Stoltenberg poukázal na to, že Rusko usiluje o změnu hranic v Evropě silou, a jmenoval Krym, východ Ukrajiny a Gruzii. „Je tu více nepředvídatelných situací, více nebezpečí a více nepokojů. Nejsme si ale vědomi žádné bezprostřední hrozby z východu proti některé ze zemí NATO. Naším cílem zůstává spolupráce s Ruskem. Je to užitečné pro NATO i pro Rusko,“ řekl generální tajemník Aliance.
Mluvčí EU varovala před spirálou násilí
Středeční boje v okolí Marjinky byly od únorového uzavření dohod z Minska dosud nejvážnějším porušením příměří, prohlásila mluvčí evropské diplomatické služby Maja Kocijančičová. Obnovení takto intenzivních bojů podle ní zřejmě vyvolá novou spirálu násilí a utrpení. Uvedení všech částí minských dohod do života je podle ní možné jen za předpokladu trvalého klidu zbraní, který budou moci ověřit pozorovatelé mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Kocijančičová připomněla, že eskalace násilí u Marjinky přišla poté, co pozorovatelé OBSE zaznamenali přesuny těžkých zbraní směrem k frontové linii. Separatističtí představitelé nebyli ve středu v dopoledních hodinách schopni či ochotni se zástupci OBSE komunikovat. „Násilí není řešení, prosazujeme plnou realizaci dohod. Příměří je první krok, stažení zbraní druhý,“ uvedla mluvčí.
