Prezidentem Ukrajiny je oligarcha Porošenko

Kyjev – Novým ukrajinským prezidentem byl hned v nedělním prvním kole zvolen podnikatel a politik Petro Porošenko. Na odpolední tiskové konferenci to potvrdil předseda centrální volební komise (CVK) Mychajlo Ochendovskyj s tím, že druhé kolo prezidentských voleb se už určitě konat nebude. Porošenko se za vítěze voleb na základě povolebních průzkumů prohlásil již v neděli.

Podle zatím posledních předběžných výsledků po sečtení 85 procent hlasů podpořilo Porošenka 54,04 procenta hlasujících voličů. Oligarcha si udržuje velký náskok před expremiérkou Julijí Tymošenkovou, která zatím dostala kolem 13,12 procent hlasů. Průběžné předběžné výsledky z volebních místností se od začátku jejich oznamování přibližně shodují s nedělními průzkumy, které dávaly Porošenkovi téměř 56procentní podporu voličů.

„I když do CVK ještě nepřišly všechny zprávy, už nyní lze udělat hlavní závěr: znovu hlasovat nebude nutné,“ citoval Ochendovského list Ukrajinska pravda. Předseda komise přitom vysvětlil, že tento závěr bylo možné učinit vzhledem k tendencím, které se ukazují při sčítání hlasů, k množství hlasů odevzdaných kandidátům a ke skutečnosti, že jeden z kandidátů dostává většinu hlasů ve všech regionech bez výjimky.

Osmačtyřicetiletý Porošenko již v neděli za svůj hlavní cíl označil ukončení „chaosu a války“ vyvolaných proruskými povstalci na východě země. S tímto cílem se prý vypraví do separatistických východoukrajinských regionů.

Petro Porošenko:

„Tyto volby byly nejdemokratičtějšími, nejsvobodnějšími a nejtransparentnějšími v historii Ukrajiny. Totéž tvrdí i pozorovatelé z nejrůznějších zemí. Podle nich to nelze ani srovnávat s průběhem volbeb v roce 2012, protože tenkrát docházelo ke krádežím volebních lístků a vloupání do místností. Jediným problémem těchto voleb byly příliš dlouhé fronty.“

Výsledky podle ukrajinských médií jasně naznačují, že druhé kolo plánované původně na 15. června nebude zřejmě zapotřebí. „Pro zemi to je dobrá zpráva, Ukrajina bude ušetřena tří týdnů volebního souboje mezi Porošenkem a Tymošenkovou,“ napsal list Segodňa. Značné prostředky ušetří i poloprázdná ukrajinská státní pokladna. 

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„Porošenko je přijatelný pro všechny. Fakt, že vyhrál ve všech regionech Ukrajiny, je naprosté novum, protože dosud vždy bojoval východní kandidát proti západnímu. To svědčí o výrazném posunu. Hlavní poražená – Julija Tymošenková – se vyjádřila v tom smyslu, že volby proběhly čestným způsobem.“

Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ prohlásil. „Chci zavést tradici, že když člověk obsadí důležitý post ve státní správě, své podnikání prodá a bude sloužit lidu. Já se to chystám udělat. Hledám investiční banku, která mi pomůže má aktiva prodat,“ uvedl Porošenko na svém prvním povolebním setkání s novináři.

Kdo je PETRO POROŠENKO? Více čtěte ZDE.

11 minut
Porošenko: Byly to nejdemokratičtější volby v historii Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Porošenko jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. Porošenko kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se v jeho prospěch vzdal vlastní kandidatury a kandidoval na post kyjevského primátora. I on zvítězil hned v prvním kole.

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„Společně s prezidentskými volbami probíhala na řadě míst volba starostů. V Kyjevě zvítězil Vitalij Kličko. Není to překvapením. Byla to součást dohody. Porošenkovi k vítězství výrazně pomohlo, že se Kličko kandidatury vzdal. Na oplátku se Porošenko údajně podílel na spolufinancování Kličkovy kampaně v Kyjevě.“

Klyčko a Porošenko po úspěšných volbách
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

Povstalci na východě Ukrajiny Porošenka neuznávají 

Na předběžné výsledky dnes zareagovali povstalci z východu Ukrajiny, kteří volby bojkotovali a ochromili zhruba čtyři pětiny volebních okrsků v Doněcké a Luhanské oblasti. Šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin v oblasti vyhlásil „výjimečný stav“ a za prvořadý úkol označil „vyčištění republiky od cizích vojsk“. „Když někoho zvolí prezidentem, obvykle oznámí jméno země, kterou navštíví jako první. Tak se stavíme k prohlášení Porošenka o jeho cestě na Donbas,“ zdůraznil povstalecký vůdce. „Dialog Doněcké republiky s Kyjevem je možný jen přes prostředníky. Jsme připraveni k výměně zajatců a k diskusi o odchodu ukrajinských vojsk,“ řekl také Pušilin.

Petro Porošenko, nový ukrajinský prezident:

„Lidem, kteří měli v rukou zbraně, ale nepoužívali je, jsme připraveni nabídnout amnestii. Ti, kteří s nimi zabíjeli, jsou ale teroristé - a žádná země na světě s teroristy nevyjednává.“

Pozorovatelé OBSE: Volby jsou platné, povstalci musí vést s prezidentem dialog

Podle pozorovatelů OBSE jsou ale ukrajinské volby platné navzdory pokusům ozbrojených skupin volební proces narušit. Uvádí to zpráva mise pozorovatelů, kterou na Ukrajinu vyslala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle zprávy dávají volby ukrajinskému vedení právo zahájit dialog s povstalci na východě země. Dokument OBSE odsoudil snahy separatistů o zablokování volebních místností, únosy členů volebních komisí, výhrůžky smrtí a zabavování a likvidaci volebních  dokumentů. Společným cílem všech těchto činů bylo upřít občanům právo na účast ve volbách, uvedla OBSE.

„Mimořádná kvalita nedělních voleb dává novému ukrajinskému prezidentovi právo zahájit okamžitě vstřícný dialog se všemi občany východních oblastí a obnovit důvěru,“ komentoval zprávu Andreas Gross, který v rámci mise OBSE vedl delegaci pozorovatelů Rady Evropy. 

Libor Dvořák, redaktor ČRo:

„Volby jsou platné, ačkoliv ne všichni voliči měli možnost přijít k volbám. V Luhanské oblasti dorazilo k urnám 20 procent voličů, v Doněcké asi 14 procent. To bylo způsobeno tím, že někde byly z bezpečnostních důvodů místnosti uzavřeny, jinde se jich zmocnili ozbrojenci. Celkem ale přišlo k volbám 60 procent voličů, to je účast tak jako tak velmi dobrá a není důvod volby zpochybňovat.“

První zahraniční návštěva nově zvoleného ukrajinského prezidenta vždy směřovala do Moskvy. Tentokrát Porošenko zavítá do Varšavy, protože nová politická garnitura považuje Polsko za svého nejbližšího spojence. „Polsko sleduje ukrajinskou krizi velmi pozorně. Hlavní polské noviny mají ukrajinskou krizi na prvních šesti stranách,“ uvedl redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13AktualizovánoPrávě teď

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 31 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...