Nairobi - V Keni pravděpodobně končí téměř čtyřměsíční povolební krize. Nová koaliční vláda vedená premiérem Railou Odingou složila přísahu do rukou prezidenta Mwaie Kibakiho. Sporné volby z konce loňského roku v zemi vyvolaly vlnu etnického násilí s více než tisícovkou obětí na životech.
Volby, které se konaly na konci prosince, zpochybnila opozice vedená Odingou, ale i mezinárodní pozorovatelé. Kibaki však přesto vyhlásil, že byl znovu zvolen. Následné opoziční protesty přerostly v rozbroje kmenů stojících za oběma politiky. Pod tlakem mezinárodního společenství Kibaki a Odinga na konci února uzavřeli dohodu o národním usmíření, jejímž hlavním bodem je vytvoření společné vlády.
Ve čtyřicetičlenném kabinetu, který byl jmenován o víkendu, jsou křesla rozdělena rovným dílem mezi Odingovo Pomerančové demokratické hnutí (ODM) a Kibakiho Stranu národní jednoty (PNU). Bývalá vládní PNU si podle agentury AP ponechala klíčová ministerstva financí a vnitřní bezpečnosti. Bývalá opozice dostala například ministerstvo zemědělství. Spory o konkrétní rozdělení resortů mezi ODM a PNU trvaly šest týdnů.
Aktuálním úkolem vlády bude vyřešit situaci statisíců Keňanů, kteří zejména v lednu a v únoru v obavách z násilí utekli ze svých domovů. Kabinet by měl také podle dohody o národním usmíření do roka zajistit vznik nové ústavy, která bude řešit dlouhodobé nerovnosti v rozdělení moci a půdy mezi jednotlivá keňská etnika. Právě tyto spory stály v základu povolebních násilností.
Funkce předsedy vlády byla v Keni nově zavedena, dosud se většina pravomocí soustřeďovala v rukou prezidenta. Podle kritických hlasů z keňské veřejnosti je vláda o 40 ministrech příliš početná a bude stát východoafrický stát zbytečně mnoho peněz.
