Hrabství na severu Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko od rána sužuje bouře Frank, kterou provázejí lijáky a vichry. Na více než 100 místech hrozí podle úřadů záplavy. Životy lidí jsou ohroženy především v hrabství Lancaster, které zasáhly bezprecedentní povodně již v minulých dnech. Podle NASA by nynější jev El Niňo mohl být nejsilnější od roku 1998.
V Británii řádí bouře Frank. Lijáky vyplavují sever ostrovů
Britské ostrovy, především severozápad Anglie, trpí záplavovými dešti od začátku měsíce, kdy udeřila bouře Desmond. Minulý týden přišla bouře Eva. Voda postupně zaplavila ulice mnohých měst a více než 6700 objektů. Přírodní živel pustošil například města York, Leeds a Manchester. Záchranáři již evakuovali tisíce obyvatel. Vláda poslala na pomoc 500 vojáků a další tisícovka je připravena v záloze.
Nyní přichází na sever Britských ostrovů bouře Frank. Silné deště a větry o rychlosti až 140 kilometrů v hodině mají po většinu dne komplikovat život především v severozápadní Anglii, v jižním a středním Skotsku a ve Walesu. Povodně hrozí hlavně v hrabství Cumbria, které zaplavila voda už o víkendu. Mimořádně nebezpečná situace se očekává i na ostrově Man.
Britské úřady: Na změny klimatu jsme se připravily málo
Podnebí v Británii je tradičně vlhké, hlavně v zimě, ale četnost a intenzita letošních lijáků je mimořádná. „Významnou roli hrají klimatické změny. Takové projevy počasí lze předvídat, ale v důsledku klimatických změn jsou častější a vážnější,“ tvrdí předseda nezávislého britského výboru pro klimatické změny John Gummer.
Spolu s dalšími odborníky soudí, že úřady přes zkušenosti z minulých let nepřijaly dostatečná protipovodňová opatření. V severoanglických městech York, Leeds a Manchester se navíc podpora výstavby protipovodňových opatření v uplynulých pěti letech kvůli úsporným opatřením Cameronova kabinetu výrazně omezila. Když nyní britský ministerský předseda do postižených oblastí zavítal, rozhněvaní lidé ho vypískali.
GALERIE
Záplavy v Británii
Britská vládní Agentura pro životní prostředí současně v pondělí připustila, že bude nutné „zcela přehodnotit“ protipovodňová opatření v zemi, kde hodně obydlí leží v záplavových oblastech. Odborníci například radí, aby se zlepšil systém včasného varování před stoupáním vod, používaly voděodolné stavební materiály či aby se nekácelo tolik stromů.
Z extrému do extrému
Letošní rok byl vůbec nejteplejším, jaký lidé zaznamenali. Za extrémním počasím – hlavně povodněmi a teplou zimou na severní polokouli – stojí mimo jiné jev El Niňo. Ve Spojených státech si týden výkyvů počasí vyžádal na čtyři desítky životů. Části středozápadu kolem Mississippi a Missouri jsou pod vodou.
Vyprahlé jsou naopak svahy italských Alp, kde vypukly požáry. Afriku letos postihla nejhorší neúroda od 90. let. Dostatek jídla nemá třicet milionů lidí. Třetina z nich žije v Etiopii, kde hrozí hladomor.
Všechny extrémy nelze svádět na jev El Niňo. Jeho hlavní projevy se koncentrují v okolí Pacifiku. Z hlediska povodní je teď situace nejhorší třeba v Paraguai a okolí. Naopak sucho je nejhorší na jihovýchodě Asie a v jižní a jihovýchodní Africe.
Experti z NASA si myslí, že letošní El Niňo může být nejsilnější v historii. „Podle současných předpokladů by El Niňo mělo skončit během jara, poté se situace vrátí do obvyklých kolejí,“ konstatoval meteorolog Michal Žák.
Ve druhé polovině minulého století se klimatický fenomén vracel každých devět let, teď je to zhruba každý pátý rok. Podle některých studií se ale cyklus ještě zrychlí.