USA a Rusko jednají o snížení arzenálu jaderných zbraní

Moskva - V Moskvě začalo první kolo rusko-amerických rozhovorů o nové dohodě o počtech strategických jaderných zbraní. Ta má nahradit smlouvu START 1, která je z roku 1991 a jejíž platnost vyprší v prosinci. Na nových rozhovorech se v dubnu dohodli prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medvěděv.

Vyjednavači musejí najít kompromis přijatelný pro obě strany. Rusko nechce přistoupit na americký návrh na oboustranné snížení počtu jaderných hlavic. Za podpis pod novou smlouvou chce Kreml ukončení příprav na výstavbu protiraketového deštníku ve střední Evropě.

Barack Obama si stanovil snížení počtu jaderných zbraní jako jeden z cílů a podle odborníků mu je ochoten hodně obětovat. Nakonec tak nejspíš na výstavbu protiraketové obrany v Česku a Polsku rezignuje.

Smlouva START 1 vedla k výraznému snížení stavu strategických zbraní. USA a Rusko se v ní zavázaly snížit svůj arzenál na 6000 jaderných hlavic a 1600 strategických nosičů. Nová dohoda má jít mnohem dále než takzvaná moskevská smlouva (SORT), kterou podepsali předchozí prezidenti George Bush a Vladimir Putin v roce 2002. Ta umožňuje každé straně mít až 2200 jaderných hlavic.

Moskva nyní podle Federace amerických vědců disponuje 2790 strategickými hlavicemi, zatímco Washington jich má 2200.

Dohody mezi Ruskem (SSSR) a USA týkající se jaderných zbraní

SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) - První jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969, ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972. Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách. Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany - ABM (Anti-Ballistic- Missiles).

ABM - Země se zavazují nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany své země i jiné oblasti s výjimkou jedné základny (původně dvou) pro každou ze stran. USA v roce 2001 od smlouvy odstoupily; důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu.

SALT 2 - Jednání (listopad 1972-červen 1979) navázalo na SALT 1 a bylo ukončeno podpisem smlouvy a společného prohlášení o směrech budoucího jednání o omezení strategických zbraní (SALT 3/START). Smlouva měla platit od výměny ratifikačních listin pět let (do 31. prosince 1985), ale USA po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu odmítly smlouvu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.

START 1 - Jednání o SALT 3 začala v Ženevě v červnu 1982 a Američané je nazvali START (Strategic Arms Reduction Talks). Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Platnost smlouvy vyprší letos v prosinci.

START 2 - Podle smlouvy, podepsané v lednu 1993, měly do roku 2007 USA a Rusko omezit ve dvou etapách počet jaderných náloží na strategických nosičích na 3500 (USA) a 3000 (Rusko), což je snížení na třetinu stavu v době podpisu. Ratifikována byla až v roce 2000. USA smlouvu ratifikovaly v lednu 1996. Rusko od smlouvy v roce 2002 odstoupilo.

INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) - Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Podepsána byla v roce 1987.

Tzv. moskevská smlouva (SORT) - Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 16 mminutami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady mluví o zraněných

Západ Kolumbie postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30Aktualizovánopřed 35 mminutami

Válka zasáhla Rudé moře. Egypt se bojí o Suez a přemisťuje síly

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 38 mminutami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 52 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 2 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 4 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.