Praha - Akademie věd se začíná bát o svůj osud. Na zasedání Učené společnosti vystoupil s žádostí o pomoc předseda Akademie Jiří Drahoš. Způsob hodnocení vědecké práce může podle jeho slov ohrozit mnohé akademické ústavy. Učená společnost na dnešním XV. valném shromáždění ve Velké aule pražského Karolina rovněž udělila dvě medaile za zásluhy o rozvoj vědy. Medaili dostal doyen české astronomické obce i českých členů společnosti Luboš Perek a znalec středověké filozofie Vilém Herold. Cenami Učené společnosti pak ohodnotila také výsledky tvůrčí práce významných osobností, které jsou českými občany, pracují v Česku a nejsou členy společnosti.
Mění se způsob financování vědy a Akademie věd na něj doplatí. „To snížení je naprosto drastické a do budoucna bude ještě horší,“ řekla předsedkyně Učené společnosti Helena Illnerová.
Peníze na vědu se rozdělí mezi akademii a vysoké školy podle odborných publikací, patentů nebo objevů. Akademici napíšou kolem 40 procent mezinárodně uznaných vědeckých prací, jenže v novém systému prodělají. Zatímco univerzity mají peníze i z jiných zdrojů, akademie musí vystačit jenom z vědeckých financí. Předseda akademie požádal o stanovisko prestižní Učenou společnost, kterou tvoří stovka nejlepších českých vědců. Jak vědecká elita zareaguje, zatím není jasné.
Společnost vědců předávala ocenění
Luboš Perek dostal medaili za mimořádné zásluhy o obor. Věnoval se kinematice a dynamice galaxie, mlhovinám, kosmonautice ale i kosmickému právu. „Ocenění si velice vážím, je to uznání za celoživotní práci,“ řekl novinářům Perek, který za největší dojmy své dlouhé vědecké kariéry označil chvíle strávené u astronomického dalekohledu.
Laureát byl za svou práci mnohokrát oceněn i v zahraničí. Je například jako druhý Čech nositelem Janssenovy ceny Francouzské astronomické společnosti. Poprvé ji dostal v roce 1907 Milan Rastislav Štefánik. Perek byl jako jediný český astronom generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie. Se svým nejvýznamnějším žákem Lubošem Kohoutkem sestavil nejcitovanější dílo československé astronomie 20. století Generální katalog planetárních mlhovin.
Držitelem Medaile Učené společnosti je ode dneška rovněž znalec středověké filozofie Vilém Herold. Soustředil se na české reformační myšlení a na jeho představitele - zejména Milíče z Kroměříže a Štěpána ze Znojma. Jeho práce vyvrcholila knižní publikací o Viklefovi a jeho vlivu na Univerzitu Karlovu.
Cenu Učené společnosti získal v kategorii vědecký pracovník matematik Luděk Zajíček, který významně ovlivnil výzkum v několika oborech matematické analýzy. V kategorii mladý vědecký pracovník byli oceněni přírodovědci Pavel Kocián za studium atomárních procesů na površích pevných látek a Jitka Žlůvová za objevné práce v evoluci pohlavních chromozómů a determinace pohlaví u rostlin.
Letos poprvé společnost ocenila pedagogy
Jedním z prvně oceněných pedagogů je Bohumil Vybíral, který stál v roce 1959 u zrodu fyzikální olympiády, ocenění se dočkal za soustavnou přípravu studentů na české i světové soutěže. Účastnil se s nimi 18 světových soutěží, z nichž si odnesli devět zlatých, 14 stříbrných a 25 bronzových medailí.
Další oceněný Vladimír Vít připravoval čtyřnásobnou vítězku celostátní chemické olympiády Evu Pluhařovou na olympiády mezinárodní, na kterých získala v letech 2002 až 2005 dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Učená společnost ocenila také práce deseti studentů.
Ceny jsou spojeny s finančními obnosy
Studenti dostanou 10 000 korun, mladí vědečtí pracovníci 50 000 korun a jejich starší kolegové dvojnásobek. Finanční odměna pro pedagogické pracovníky činí 30 000 korun. Učená společnost vznikla v roce 1994. Přihlásila se k tradicím Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění. Jejími členy se mohou stát významní domácí i zahraniční vědci zabývající se přírodními i humanitními vědami. Po posledních volbách v květnu 2006 má 96 členů řádných a 38 čestných. Ceny za vědecké práce uděluje od roku 1996 a od roku 1998 oceňuje i středoškolské studenty. Za zásluhy o rozvoj vědy uděluje od roku 2004 medaile.
