Nový americký prezident Donald Trump se setká poprvé se spojenci v NATO na zasedání Aliance koncem května v Evropě. Uvedl to v neděli při telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, sdělil Bílý dům.
Trump vyjádřil svou pevnou podporu Severoatlantické alianci, ale vyzval evropské členské státy, aby vyvinuly větší finanční úsilí, zdůraznil Bílý dům v prohlášení. To zopakoval i při víkendovém telefonátu s italským premiérem Paolem Gentilonim.
Podle italské vlády se americký prezident s Gentilonim shodl na nutnosti spolupráce Evropy a USA pro udržení stability a míru ve světě a také na spolupráci Spojených států s Itálií v boji proti terorismu a na řešení krizí na Ukrajině a na Blízkém východě.
Americký prezident přislíbil rovněž svou účast na summitu zemí skupiny G7, která se bude v květnu konat v sicilském městě Taormina. Mohlo by se tak jednat o první návštěvu nového amerického prezidenta v Evropě.
Dříve se jako o možné první příležitosti, u níž by Trump mohl Evropu navštívit, hovořilo o summitu skupiny velkých ekonomik G20, který pořádá Německo na počátku července.
Trump v předvolební kampani loni opakovaně označil alianci 28 zemí za zastaralou. Od lednového nástupu do funkce ale už několikrát uvedl, že je základem společné obrany.
Zároveň však vždy zdůrazňoval, že je nutné, aby se spojenci spravedlivě rozdělili o náklady na společnou obranu. Spojené státy zatím hradí většinu nákladů.
Dohodu, že všechny členské státy NATO vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Za zmíněnými Spojenými státy následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půlprocentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento HDP.
Česká republika, Slovensko či Německo v posledních třech letech poměrně stabilně udržují výdaje na obranu kolem jednoho procenta. Česko by podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohlo současným tempem splnit požadavek Severoatlantické aliance a vydávat na obranu dvě procenta HDP až za deset let.
Trump se znovu obul do soudce. V případě problémů i on ponese vinu
Trump také znovu kritizoval rozhodnutí federálního soudce v Seattlu Jamese Robarta, který v pátek dočasně zablokoval prezidentův protiimigrační dekret. Pokud se něco stane, ponese na tom prý vinu i soudce a soudní systém.
Trump na soudce Robarta zaútočil už v sobotu. Označil ho za „takzvaného soudce“ a jeho právní názor za „směšný“. Robart v pátek pozastavil platnost Trumpova protiimigračního výnosu, a to až do prozkoumání stížnosti, kterou již dříve podal generální prokurátor ve Washingtonu.
„Prostě nemůžu uvěřit, že by soudce naši zemi uvrhnul do takového nebezpečí. Pokud se něco stane, dávejte vinu jemu a soudnímu systému. Lidi proudí do země. (To je) zlé!“
Spor se vede o exekutivní nařízení, které Trump podepsal minulý týden a kterým dočasně zakázal vstup občanům sedmi převážně muslimských zemí do USA. Opatření se dotklo státních příslušníků Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. U Syřanů opatření mělo platit na dobu neurčitou.
Zároveň prezident na 120 dnů zastavil americké programy přijímání uprchlíků. Po rozhodnutí soudce Robarta americké úřady začaly občany dotčených zemí s platným vízem do země opět pouštět.
