Londýn - Lidem se začaly ucpávat tepny už nejméně před 4 000 lety, kdy nemohli využívat moderních lákadel a pokušení, jako jsou podniky rychlého občerstvení nebo cigarety. Prokázala to dosud největší studie provedená na mumiích se zaměřením na zdravotní stav. Výsledky výzkumu mezinárodního vědeckého týmu nasvědčují tomu, že kardiovaskulární nemoci jsou možná spíše přirozenou součástí lidského stárnutí než přímé souvislosti se současnými rizikovými faktory jako kouření, konzumace tučných jídel a nedostatek tělesného pohybu.
Také mumie trpěly civilizačními chorobami
Během CT vyšetření 137 mumií se našly důkazy aterosklerózy, neboli kornatění tepen, u jedné třetiny zkoumaných mumií. A to včetně pozůstatků starověkých lidí, u nichž se předpokládá zdravý životní styl. Ateroskleróza způsobuje srdeční infarkty a mrtvice. Více než polovina mumií pocházela z Egypta, zbytek pak z Peru, jihozápadní Ameriky a Aleutských ostrovů u Aljašky. Pocházely z doby zhruba od roku 3800 před naším letopočtem až do roku 1900.
Randall Thompson, kardiolog a vedoucí studie
„Srdeční choroby sužují lidstvo přes 4 000 let po celém světě.“
Výsledky studie vedené Randallem Thompsonem, kardiologem Středoamerického kardiologického ústavu Svatého Lukáše v Kansas City, byly v neděli zveřejněny na sjezdu amerických kardiologů v San Francisku a zároveň publikovány na webu odborného magazínu Lancet.
Cukrovka
„Je překvapivé zjistit, že ateroskleróza byla tak rozšířena v oněch starověkých kulturách po celém světě a v tak dlouhém časovém období a mezi osobami geneticky velmi rozdílnými, stejně jako s různým způsobem života a stravování,“ dodal Thompson.
Průměrný věk zkoumaných mumií v době úmrtí byl 36 let. Mumie se zkornatělými tepnami byly ale podle Thompsona v době smrti starší než ty, které tento stav nevykazovaly - zhruba 43 let oproti 32. Ve většině případů nemohou badatelé stanovit, zda je bezprostředně zabila jejich nemoc.
„Myslím, že je poctivé říci, že by se lidé měli cítit méně vinni, když je v současné době postihne onemocnění srdce,“ řekl Thompson. „Možná, že jsme přecenili ideu, že zdravý životní styl může toto riziko zcela eliminovat,“ doplnil.
Mohly tu být neznámé faktory, které přispěly k zúžení tepen u zkoumaných mumií, uvedl americký kardiolog. Starodávní indiáni, kteří žili v podzemních jeskyních v dnešním Coloradu a Utahu, například používali otevřený oheň k vaření a topení, což produkovalo hodně dýmu.
Randall Thompson, kardiolog a vedoucí studie
„Vdechovali hodně kouře, a to možná mělo tentýž důsledek jako cigarety.“
Kouření
Také předchozí studie už přinesly důkazy srdečních onemocnění u egyptských mumiích, studie magazínu Lancet je ale dosud nejrozsáhlejším výzkumem a zároveň prvním, který zahrnul mumie z různých koutů světa.
Podle doktora Franka Ruehliho z univerzity v Curychu je jasné, že se ateroskleróza vyskytovala ve starověku. Ruehli soudí, že k ní mohou mít lidé genetickou dispozici. „Lidé jsou, jak se zdá, zvláště náchylní (k onemocnění srdce) a bude zajímavé zkoumat, jaké geny v tom hrají roli,“ řekl švýcarský vědec. „Je to dílek skládačky, který nám možná řekne něco důležitého o vývoji nemoci,“ vysvětlil.
Ne všichni jsou z objevu nadšení
Jiní odborníci varovali před přisuzováním přehnané důležitosti výsledkům studie provedené na mumiích. Mike Knapton z vedení Britské kardiologické nadace poukázal na to, že kornatění tepen může být způsobováno i jinými chorobami včetně endokrinních poruch. Je prý také nemožné vyvodit z počítačových snímků, jestli zvápenatělá ložiska v tepnách mumií byla toho druhu, jaký mohl vyvolat infarkt nebo mrtvici.
„Je to fascinující studie, nejsem si ale jistý, jestli můžeme říci, že ateroskleróza je nevyhnutelnou součástí stárnutí,“ prohlásil Knapton.