Washington/Moskva - Diplomatickou dohodou mezi USA a SSSR skončila 28. října 1962 tzv. karibská krize, nejvážnější mezinárodní politický konflikt, který dovedl svět na pokraj jaderné katastrofy. Sověti se zavázali stáhnout jaderné zbraně z Kuby výměnou za záruky, že Američané nikdy nezaútočí na kubánský režim Fidela Castra. Americký prezident John F. Kennedy vyšel z jednání jako vítěz a zachránce světového míru, zato sovětského vůdce Nikitu Chruščova stála bezzubost vůči USA o pár let později křeslo. Že všechno bylo ale trochu jinak, vyšlo najevo teprve koncem 80. let - dohoda mezi oběma státníky měla totiž tajnou doložku.
Třináct perných dní, kdy se rozhodovalo o osudu celého lidstva, vyvrcholilo nakonec dohodou mezi oběma zeměmi 28. října 1962. První vstřícné gesto učinil o dva dny dříve Chruščov, navrhl, že SSSR stáhne útočné rakety, pokud se USA zaváží nechat Kubu Kubou. Již o den později ale své požadavky přitvrdil, když žádal, aby výměnou za odstranění zbraní z Kuby USA stáhly své rakety z Turecka a Itálie, kterými se SSSR cítil ohrožen.
Sověti netušili, že již v té době považovali Američané rakety za zastaralé a nepotřebné a jejich odstraněním by fakticky o nic nepřišli. Avšak prezident Kennedy, aby zachoval tvář, s jejich stažením souhlasil pod jednou podmínkou - že se o tomto „ústupku“ nikdo nedozví. Rakety z Evropy byly nakonec kvůli zastaralosti odstraněny na jaře 1963. Pravdu o tajné dohodě se Sověty přiznali Američané teprve v 80. letech.
