Kubánské metropoli hrozí, že přijde o jednu ze svých dominant a turistických lákadel. Chybí jí totiž peníze na rekonstrukci historických domů na havanském pobřeží a navíc se musí potýkat se zvyšující se hladinou moře. Stále intenzivnější hurikány a silnější vlny mohou způsobit, že z legendárních budov za pár let nezbyde vůbec nic.
Malecón je jedním ze symbolů Kuby. Osmikilometrová promenáda s šestiproudou silnicí je nazývána pohovkou Havany. Po západu slunce se na ní schází tisíce lidí.
„V noci si tu sedají, aby se osvěžili, popovídali si, zapředli rozhovor, tvoří se tu skupinky kamarádů. Malecón bezpochyby představuje pro obyvatele Havany kontakt s mořem,“ potvrzuje historik Eusebio Leal.
Součástí Malecónu je betonová a kamenná hradba, která tu vlnobití odolává od počátku 20. století. Moře se ale otepluje a stoupá. A se stále početnějšími a intenzivnějšími hurikány bičují pobřeží mnohem silnější vlny.
Ty ohrožují i stejně staré domy v okolí, do jejichž rekonstrukce kubánský režim téměř neinvestuje. Sedmdesáti procentům budov v nejstarším úseku Malecónu hrozí částečná nebo úplná demolice.
„Snažíme se o technické stavby, které jsou velmi nákladné a které by fungovaly jako vlnolamy dál od pobřeží. Zabránily by tak vlnobití, které je tady velmi silné,“ nastiňuje architektka Olivia Sánchezová.
Promenáda musí reagovat na změny klimatu
Historické budovy a přímořský bulvár naposledy citelně poškodil hurikán Irma. Vlny tu dosahovaly výšky deseti metrů. Kvůli propadlé silnici musely úřady na tři týdny Malecón uzavřít. „Poslední hurikán způsobil nezvratné škody, které nás donutily strhnout několik budov podél Malecónu,“ dodává historik Eusebio Leal.
Podle kubánských odborníků bude muset Malecón po roce 2100 změnit svou podobu. Hladina moře zde může stoupnout až o metr, což může mít za následek větší vlny a katastrofické záplavy.
„Budoucnost Malecónu je z mého pohledu nejistá. Potýká se s řadou problémů. Jak přírodních, tak co se týče záchrany historického dědictví,“ dodává Sánchezová.
Nejstarší část Malecónu je také domovem pro více než dva a půl tisíce lidí. Pozemky, na kterých poničené domy zbourají, úřady ponechají prozatím prázdné. Alespoň do té doby, dokud na výstavbu nových budov nenajde kubánská vláda peníze.
