Na nutnosti podpořit globální hospodářský růst i slábnoucí světový obchod se shodli šéfové zemí skupiny největších ekonomik G20. Čínský prezident Si Ťin-pching na úvod dvoudenního summitu ve východočínském městě Chang-čou varoval před kumulací rizik ve světové ekonomice a vybídl ke společné podpoře obchodu a investic a k odmítnutí obchodního protekcionismu. Vrcholní světoví státníci měli v Číně možnost vyříkat si i některé naléhavé diplomatické otázky.
„Je nezbytné, aby země G20 během uskutečňování reforem koordinovaly svou fiskální, peněžní, úvěrovou a strukturální politiku, zvyšovaly mezinárodní poptávku a vytvářely základy globálního růstu,“ řekl čínský prezident.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že lídři se shodují na potřebě spolupracovat na urychlení růstu světové ekonomiky. Podle ní se dohodlo, že napřesrok se poprvé setkají ministři pro digitální ekonomiku, i to, že G20 vytvoří pracovní skupinu pro inovace.
Hlavy států a šéfové vlád mají v Číně jednat o tom, jak podpořit světové hospodářství a globální obchod. Na slabé tempo ekonomického růstu a na výrazné zpomalení obchodu upozornily v minulých dnech Mezinárodní měnový fond (MMF) i Světová obchodní organizace (WTO). MMF vybídl G20 k důraznějším krokům, které by skupině umožnily dosáhnout jejího předloňského cíle zvýšit průměrné tempo růstu během pěti let o dva procentní body.
Podle mluvčího japonské vlády se země G20 ve společném komuniké ze summitu dohodnou, že v zájmu dosažení dostatečně silného a dlouhodobě životaschopného růstu je nutné využít všech nástrojů, včetně měnové a rozpočtové politiky a strukturálních reforem. Skupina se prý rovněž shodne na potřebě posílit světový obchodní systém tak, aby podporoval volný obchod.
Putin: Ruskou ekonomiku se podařilo stabilizovat
Ruský prezident Vladimir Putin na summitu prohlásil, že stav ruské ekonomiky se podařilo stabilizovat, průmyslová výroba lehce roste a odliv kapitálu ze země se výrazně zmenšil. Ruské hospodářství citelně postihl pokles cen ropy na světových trzích a západní sankce proti Moskvě po ruské anexi Krymu v březnu 2014.
Na okraji summitu se řešily i naléhavé diplomatické otázky a pozornost první den poutala zejména setkání hlav světových mocností s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Americký prezident Barack Obama svého tureckého kolegu ujistil, že Washington bude spolupracovat s Ankarou, aby pomohl odsoudit strůjce červencového pokusu o státní převrat v Turecku.
Merkelová po schůzce s Erdoganem vyjádřila naději na vyřešení sporu ohledně návštěv německých poslanců na turecké letecké základně, z níž operují i německá letadla. Tyto návštěvy Ankara zablokovala poté, co spolkový sněm přijal rezoluci označují masakry Arménů v Turecku během první světové války za genocidu. Kancléřka rovněž vidí šanci na vyřešení sporů týkajících se tureckého požadavku zrušit víza pro turecké občany cestující do Evropské unie.
Londýn chce vést s Moskvou „otevřený dialog“
V čínském Chang-čou se sešla také britská premiérka Theresa Mayová s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten jí však při jednání odmítl dát příslib možného rychlého uzavření dohody o volném obchodu, až Londýn EU opustí. „Vše popořadě. Prvním úkolem (pro Británii) je ujasnit si, co brexit znamená ve vztahu s Evropou,“ řekl Obama.
Mayová rovněž jednala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterému sdělila, že Londýn by s Moskvou navzdory neshodám rád vedl otevřený dialog. „Uznávám, že jsou mezi námi jisté rozdíly, existují rozsáhlé a významné problematické oblasti, které je třeba projednat, doufám ale v upřímný a otevřený vztah a diskuzi,“ prohlásila podle Reuters Mayová.
