Suezský průplav otevřel Evropě Asii

Suez/Praha - Zásadní význam pro cestování i obchod mezi Evropou a Asií mělo vybudování Suezského průplavu v Egyptě. Průplav o délce 163 kilometrů je hranicí mezi Asií a Afrikou a doslova otevřel Evropě Asii. Umožňuje totiž lodím cestovat ze Středozemního do Rudého moře bez obeplouvání Afriky, čímž zkracuje cestu o bezmála devět tisíc kilometrů. Dnes uplyne 150 let od zahájení stavby průplavu, který byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869.

V současnosti průplavem propluje ročně asi 20 tisíc lodí. Význam průplavu ale klesá, protože je příliš úzký a mělký pro moderní supertankery, které stále objíždějí Afriku starou cestou kolem mysu Dobré naděje. Nyní jím projde asi osm procent globálního námořního obchodu ročně, zatímco v 60. letech 20. století to bylo 15 procent.

Suezský průplav bude prohlouben

Průplav je v současnosti maximálně 12 metrů hluboký a v nejužším místě měří 60 metrů. Do průplavu mohou vplout lodě o výtlaku až 150 tisíc tun široké až 16 metrů. Do roku 2010 by se měla ale umožnit plavba lodím o šířce až 22 metrů. „V současné době se prohlubuje tak, aby jím mohlo proplout až 95 procent největších tankerů světa,“ uvedl Jiří Tomeš, geograf z Přírodovědecké fakulty UK.

Suezský průplav patří Egyptu a je pro tuto zemi důležitým příjmem financí do státní pokladny. Minulý rok vydělal průplav Egypťanům 5 miliard dolarů, což jsou asi 3 procenta HDP. Na sever proudí zejména ropa z arabských států, na jih průmyslové výrobky z Evropy a Severní Ameriky.

Ačkoli se myšlenkou spojit průplavem obě moře zabývali již egyptští faraoni i francouzský císař Napoleon Bonaparte při svém egyptském tažení, nakonec byl průplav realizován až v 19. století. Projekt zaujal francouzského inženýra a diplomata Ferdinanda Lessepse. V roce 1856 získal koncesi na stavbu od egyptského místokrále Saída Paši. S přípravami kanálu pomáhal i stavitel Alois Negrelli, kterého proslavil pražský viadukt.

Slavnostní výkop v Suezu obstaral 25. dubna 1859 samotný Lesseps s krumpáčem v ruce. Většinu stavebních prací prováděli egyptští vesničané. Provoz na průplavu byl zahájen 17. listopadu 1869.

Po britské vojenské okupaci Egypta v roce 1882 se průplav dostal pod kontrolu Londýna a Britové zde vládli až do roku 1951, kdy jim Egypt vypověděl smlouvu o správě kanálu. V červenci 1956 egyptský prezident Gamál Abdan Násir průplav znárodnil, což vedlo na podzim 1956 k několik týdnů trvající Suezské krizi, kdy Británie, Francie a Izrael, majitelé akcií průplavu, zaútočily na Egypt. Krize skončila v listopadu 1956 a v dubnu 1957 byl průplav znovu otevřen za asistence OSN. V roce 1962 byli všichni původní majitelé akcií průplavu vyplaceni Egyptem.

  • Suezský průplav zdroj: Navis.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3452/345104.jpg
  • Íránská válečná loď v Suezském průplavu zdroj: ISIFA/EPA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3308/330752.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 25 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...