Slovensko kvůli schváleným kvótám podá žalobu

Slovensko se rozhodlo podat žalobu u soudu Evropské unie. Nesouhlasí s úterním prosazením uprchlických kvót, které většina ministrů členských zemí prohlasovala navzdory Slovensku, Česku, Maďarsku a Rumunsku.;crop; O rozhodnutí informoval premiér Robert Fico, který se večer v Bruselu zúčastní mimořádného summitu lídrů zemí EU.

Fico oznámil záměr po zasedání slovenské vlády, Slovensko je tak podle něj připraveno vystavit se proceduře EU ohledně porušení unijního práva. Lhůta na podání žaloby je dva měsíce od doby, kdy je zveřejněno ministerské rozhodnutí.  

Šéf slovenského kabinetu měl podle svých slov za to, že se podobné téma mělo dohodnout jednomyslně na zasedání premiérů a hlav států. Zopakoval svůj dřívější názor, že kvóty migrační krizi v Evropě nevyřeší a naopak vyústí v blamáž.     

Poprvé v historii se stalo, že v závažné věci, která se týká lidí, se rozhodlo většinou. Jako suverénní země odmítáme diktát většiny v tak citlivém tématu.
Robert Fico

Slovenský premiér soudí, že spor o kvóty rozhodne také o dalším fungování EU. „Nemůžeme si dovolit, aby Evropa fungovala na principu většiny proti menšině. Velké země pak budou rozhodovat, co se bude dít v malých zemích. To je konec Evropy,“ uvedl Fico.

  • Bratislava se dlouhodobě staví proti rozmístění běženců v EU na základě povinných kvót. Podle Fica migranti nechtějí zůstat na Slovensku, jejich cílem jsou prý ekonomicky vyspělejší země, jako je Německo či Francie.

Mezi uprchlíky si budeme vybírat, oznámil polský ministr

Uprchlické kvóty kritizovalo i Polsko, nakonec se „v solidaritě s Evropou a uprchlíky“ rozhodlo hlasovat pro a nepodpořilo své partnery z visegrádské skupiny. Ministr zahraničí Grzegorz Schetyna uvedl, že Polsko bude přijímat jen takové migranty, kteří budou ochotni splynout s polskou společností.

„Bude nám záležet na tom, abychom přijímali lidi, kteří se budou moci asimilovat, budou chtít žít v Polsku, budou chtít se stát Poláky,“ prohlásil Schetyna a ujistil, že příslušná procedura výběru uprchlíků je velice zevrubná, což skýtá i jisté záruky.

„Každá země rozhodne konkrétně o každém příjmení, o každé osobě. Samozřejmě pro to použijeme zpravodajské služby, veškeré možnosti státu. Zda si vybereme mladé lidi, zda také děti, sirotky ze Sýrie, to už bude na rozhodnutí úřadu pro uprchlíky,“ řekl ministr.

Varoval však před „opravdu špatně znějícími“ argumenty, že by si katolické Polsko mělo z uprchlíků vybrat jen křesťany, případně jezídy či alavity. „Nelze dělit lidi podle víry, protože ani smrt si nevybírá. Všichni utekli ze Sýrie, aby si zachránili život a život svých blízkých. To je nutné uznat a podat jim ruku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 49 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...