Brusel - V souvislosti s posledním vývojem evropského dění na pozadí gruzínského konfliktu se ve větší míře kriticky hovoří o akceschopnosti Evropské unie. Původní myšlenka integrace a vzájemné spolupráce je zastiňována stále silnější rolí několika silných členů, jejichž vzájemné soupeření může pozice Evropy na světové scéně výrazně oslabit. Vedle Spojených států, Číny a vzrůstající klíčové role Ruska tak Evropa výrazně oslabuje. Hlavním problémem je podle znalců nedostatečná definice zájmu, dána pouze jakýmsi formálním "průnikem" stanovisek jednotlivých států.
Nejednotnost unie se v poslední době naplno projevila postojem k Rusku. Evropská unie sice formálně odsoudila vojenskou intervenci v Gruzii, k navrhovaným sankcím se však neodhodlala. Právě pokus o vymezení integračních kriterií v podobě Lisabonské smlouvy ztroskotal na červnovém referendu Irska. Mnoho diplomatů v posledních dnech odchází ze zasedání evropských orgánů v mírném rozčarování.
Sjednocená Evropa může v budoucnu doplatit na tendenci rozšiřování svých řad ve srovnání s neschopností shodnout se na zásadních otázkách. „Unie stále vstřebává důsledky výrazného rozšíření. Přechod z 15 na 27 států je výraznou změnou v její organizaci,“ uvedl komentátor Hospodářských novin Adam Černý. Od roku 2004 se unie vůči zájemcům o přistoupení mírně uzavřela. V současnosti má k EU nejblíže nakročeno Chorvatsko, o jeho přijetí by se mohlo rozhodnout už za předsednictví České republiky v příštím roce.
Ilustračním příkladem současné krize je dle odborníků postoj k Rusku. To navíc velmi úspěšně jedná se silnými členskými státy a jistým způsobem tak přispívá k vnitřní nestabilitě unie. Současná stav komentuje odborník na mezinárodní politiku Petr Dobejšek:"Dá se hovořit, že EU se destabilizuje podél zájmu Francie, Německa a Británie. Především první dva jmenovaní stále pociťují vzájemnou konkurenci, Británie se tradičně distancuje od všeho, co se děje na kontinentu. Především role Německa posiluje a přesouvá centrum z Bruselu do Berlína.
„V budoucnosti má Evropa prosazovat důslednější rozvrstvení sil a i přes vleklé problémy by se neměla bránit příjimání nových členů,“ jak dodal David Král z institutu Europeum. Výrazným pozitivem zůstává pro mnohé zóna volného obchodu, jejíž myšlenka i realizace zatím úspěšně funguje.
