Brusel - V souvislosti s posledním vývojem evropského dění na pozadí gruzínského konfliktu se ve větší míře kriticky hovoří o akceschopnosti Evropské unie. Původní myšlenka integrace a vzájemné spolupráce je zastiňována stále silnější rolí několika silných členů, jejichž vzájemné soupeření může pozice Evropy na světové scéně výrazně oslabit. Vedle Spojených států, Číny a vzrůstající klíčové role Ruska tak Evropa výrazně oslabuje. Hlavním problémem je podle znalců nedostatečná definice zájmu, dána pouze jakýmsi formálním "průnikem" stanovisek jednotlivých států.
Sjednocená Evropa je stále méně akceschopná
Nejednotnost unie se v poslední době naplno projevila postojem k Rusku. Evropská unie sice formálně odsoudila vojenskou intervenci v Gruzii, k navrhovaným sankcím se však neodhodlala. Právě pokus o vymezení integračních kriterií v podobě Lisabonské smlouvy ztroskotal na červnovém referendu Irska. Mnoho diplomatů v posledních dnech odchází ze zasedání evropských orgánů v mírném rozčarování.
Sjednocená Evropa může v budoucnu doplatit na tendenci rozšiřování svých řad ve srovnání s neschopností shodnout se na zásadních otázkách. „Unie stále vstřebává důsledky výrazného rozšíření. Přechod z 15 na 27 států je výraznou změnou v její organizaci,“ uvedl komentátor Hospodářských novin Adam Černý. Od roku 2004 se unie vůči zájemcům o přistoupení mírně uzavřela. V současnosti má k EU nejblíže nakročeno Chorvatsko, o jeho přijetí by se mohlo rozhodnout už za předsednictví České republiky v příštím roce.
Ilustračním příkladem současné krize je dle odborníků postoj k Rusku. To navíc velmi úspěšně jedná se silnými členskými státy a jistým způsobem tak přispívá k vnitřní nestabilitě unie. Současná stav komentuje odborník na mezinárodní politiku Petr Dobejšek:"Dá se hovořit, že EU se destabilizuje podél zájmu Francie, Německa a Británie. Především první dva jmenovaní stále pociťují vzájemnou konkurenci, Británie se tradičně distancuje od všeho, co se děje na kontinentu. Především role Německa posiluje a přesouvá centrum z Bruselu do Berlína.
„V budoucnosti má Evropa prosazovat důslednější rozvrstvení sil a i přes vleklé problémy by se neměla bránit příjimání nových členů,“ jak dodal David Král z institutu Europeum. Výrazným pozitivem zůstává pro mnohé zóna volného obchodu, jejíž myšlenka i realizace zatím úspěšně funguje.