Jeruzalém - Šest církví není schopno překonat prastaré spory o správu Ježíšových svatyní, a to nejen v Jeruzalémě. Vůbec největším jablkem sváru je nejsvětější křesťanské místo v Jeruzalémě - Bazilika Svatého hrobu. Zde se ukrývá místo Ježíšova biblického ukřižování, jeho hrob i místo zmrtvýchvstání. Ukončit spory měl takzvaný Status quo z roku 1852, kterým tehdejší sultán rozdělil rozsáhlý systém svatyní na centimetr přesně mezi pět ortodoxních církví a katolíky.
Na základě toho jsou vlastníky Bazilky Svatého hrobu řecký pravoslavný jeruzalémský patriarchát, františkánská kustodie Svaté země (ve jménu katolické církve), jeruzalémský patriarchát arménské východní pravoslavné církve a další tři církve - například koptská nebo syrská. Sváry ale neustaly.
„Žádná z církví není se Statutem quo spokojená. My jsme kdysi ovládali velkou část chrámu, těsně před ním nás ale vytlačila arménská církev,“ vysvětluje syrsko-ortodoxní patriarcha Mar Swerios Malkí Murad.
Spory pravidelně vyústí v bojové konflikty. Ještě větší problém ale představují potřebné opravy prastaré svatyně. Šestice vzájemně podezíravých církví se na nich jen málokdy dohodne.
A tak na místě zůstává vše tak, jak to bylo v době vyhlášení Statutu quo. Od té doby se tak například nesměl pohnout ani žebřík, který stojí pod jedním z oken prastaré stavby.
Klíč k této nejdůležitější křesťanské svatyni přitom paradoxně střeží muslimská rodina Nusajbí. „Opatrujeme ten klíč od 7. století. Jako jeho současný strážce jsem neutrální a nevšímám si křesťanských rozmíšek,“ komentuje to Šarží Nusajbí strážce klíče Baziliky Svatého hrobu.
