Turecký premiér sdělil šéfovi europarlamentu, že Ankara nezmírní protiteroristické zákony, jak žádá Brusel, protože by to zvýšilo bezpečnostní riziko. Podle Schulze ale neshoda neznamená jistý krach dohody o bezvízovém styku. Ankara hrozí Unii, že pokud nebudou víza zrušena do konce roku, vypoví klíčovou migrační dohodu, která zmírnila proud běženců do Evropy.
Předseda europarlamentu Martin Schultz chce v Ankaře napravit politický dialog mezi Tureckem a Unií a dosáhnout otevřené diskuse o bezpečnosti a migraci. Turecko musí chránit základní práva, zdůraznil po schůzce s premiérem.
Obě strany se prý neshodly na všech otázkách, které projednávaly, to ale automaticky neznamená, že by měla dohoda o bezvízovém styku selhat. Ankara nechce protiteroristické zákony mírnit ani rušit. Argumentuje přitom válkou proti teroristům – atentáty v zemi si za poslední měsíc vyžádaly téměř sto mrtvých. Útočí zde nejen Islámský stát (IS), ale také radikálové z Kurdské strany pracujících (PKK).
Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik při setkání s komisařem EU pro migraci a vnitro Dimitrisem Avramopulosem pohrozil, že Ankara přestane blokovat příliv uprchlíků do Evropy, pokud nebudou víza pro Turky zrušena.
EU a Turecko uzavřely v březnu dohodu, na jejímž základě Turecko začalo bránit migrantům, aby se vydávali na řecké ostrovy v Egejském moři. Ankaře se od Bruselu dostalo slibu, že Evropská unie zruší víza a obnoví jednání o vstupu Turecka do EU.
Počet migrantů směřujících do Řecka ale za poslední měsíc pomalu stoupá. Tábory jsou přitom stále přeplněné. Důvodem je zdlouhavý byrokratický postup a nedostatek personálu, podle tamního ministra pro migraci také neochota ostatních zemí přebírat uprchlíky. „V současné chvíli máme připravených sedm tisíc lidí k relokaci, ale od členských států Unie, které mají povinnost je přijmout, neslyšíme žádnou odpověď,“ podotkl.
Nyní je v Řecku asi 50 tisíc migrantů. Pokud ale dohoda mezi Bruselem a Ankarou ztroskotá, budou čelit Atény podle ministra vlně až 180 tisíc migrantů. Zatím nejvíce z nich připlouvá do Evropy delší a nebezpečnější trasou – po moři z Libye do Itálie. Letos už přes 118 tisíc lidí, což je o dva tisíce více než za celý loňský rok.
Unie a NATO by samy měly chránit své vnější hranice u břehů Turecka, případně i bez dohody s Tureckem, myslí si exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Evropská unie se má chovat tak, jako by žádná dohoda nebyla. Nemůžeme na Turecko spoléhat, že nás bude chránit navěky,“ podotkl Svoboda.
Podle Svobody se Turecko snaží být regionální mocností na Středním východě a do Unie nesměřuje. „Myslím, že kdyby došlo na lámání chleba – o vstupu nové země musí rozhodnout všechny členské státy – tak Turecko neprojde,“ podotkl Svoboda.
Nedávno se ke vztahu Turecko-EU vyjádřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Myslím si, že Turecko ve svém současném stavu není v pozici, aby se stalo členským státem v dohledné době ani v nějakém delším období,“ řekl.
V rozhovoru ve francouzské televizi France 2 také uvedl, že veškerá vyjednávání o členství by byla okamžitě přerušena, pokud by Ankara znovu zavedla trest smrti. Taková země podle něj nemá v EU místo. Turečtí představitelé začali o nejvyšším trestu hovořit v souvislosti s potrestáním těch, kteří se podíleli na zmařeném pokusu o vojenský puč z 15. července.
