Brusel - Moskva oficiálně sdělila Severoatlantické alianci, že pozastavuje na neurčito vojenskou spolupráci s NATO. Oznámila to dnes mluvčí bruselského sídla aliance Carmen Romerová. Jde o reakci Ruska na kritiku vojenských aktivit v Gruzii ze strany NATO. Aliance bere rozhodnutí Moskvy na vědomí a nehodlá na ně reagovat. Podle mluvčí ale není jasné, zda se týká i součinnosti v boji proti islámským teroristům v Afghánistánu.
NATO a Rusko na základě dohody z roku 2002 pracovaly na několika společných projektech, které zahrnovaly výměnu odborníků v rámci boje proti pašování heroinu z Afghánistánu, vývoj protiraketové technologie, vojenská cvičení a pomoc na moři. Klíčovou je akce v Afghánistánu v podobě leteckých koridorů přes ruské území.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes uvedl, že ze spolupráce profitovaly obě strany. Výslovně se zmínil o ruské podpoře tranzitu mezinárodních sil v Afghánistánu. „Rusko nepotřebuje spolupráci s NATO o nic víc, než NATO potřebuje Rusko,“ řekl Lavrov novinářům. Dodal, že Rusko nechce spolupráci s NATO zabouchnout dveře. „Záleží na prioritách NATO. Pokud dávají přednost podpoře zkrachovalému Saakašviliho režimu před partnerstvím s Ruskem, není to naše vina,“ řekl.
USA nepočítají s obnovením spolupráce do vyřešení krize v Gruzii
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Ruska přerušit vojenskou spolupráci s NATO je „politováníhodné“. Bílý dům vzápětí ale zdůraznil, že to odpovídá situaci. „Neumím si představit, že bychom se za daných podmínek angažovali do nějaké vojenské spolupráce s Ruskem, dokud se nevyřeší situace v Gruzii,“ řekl na brífinku mluvčí pro národní bezpečnost Gordon Johndroe.
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin zastavení spolupráce ještě ve středu zlehčoval a uvedl, že přerušení je jen dočasné a je omezeno územně - týká se právě probíhající spolupráce a vztahuje se na společná námořní cvičení na Dálném východě, ve Středomoří a na Baltu.
Vzájemné vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršily kvůli nynějšímu rusko-gruzínskému konfliktu. Moskva reagovala velmi podrážděně především na úterní prohlášení ministrů zahraničí zemí NATO, že Rusko v Gruzii porušilo mezinárodní právo a musí se urychleně stáhnout z této země. Členské země NATO se pod tlakem Spojených států shodly na přerušení standardní spolupráce s Ruskem, dokud Moskva nestáhne své jednotky z této kavkazské republiky, jak to stanoví mírová dohoda.
Spojené státy dnes také oznámily, že vzhledem ke konfliktu s Ruskem v budoucnu Gruzii pomůžou s modernizací armády. Stačí, aby Tbilisi o pomoc požádalo, řekl vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál John Craddock.
Stáhování ruské armády z Gruzie prý běží podle plánu
Ruští vojáci se měli podle dohody o příměří z 12. srpna začít odsouvat z gruzínských území již od pondělka. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak oznámil, že odejdou z Gruzie do pátku. Datum 22. srpna, do kdy by měli vojáci gruzínské území opustit, dnes znovu potvrdil i zástupce náčelníka ruského generálního štábu generál Anatolij Nogovicyn. Ministr zahraničí Lavrov chce ale ruské jednotky ponechat v bezpečnostních zónách okolo hranic Jižní Osetie.
Velitel ruských pozemních sil generál Vladimir Boldyrev podle agentury Reuters dnes oznámil, že stahování ruských jednotek, které byly do Gruzie vyslány jako posily mírových sil, běží podle plánu a bude dokončeno do deseti dnů. „Tyto síly budou staženy na ruské území,“ prohlásil. „Budou potřebovat asi deset dní na to, aby po opuštění zaujatých pozic spořádaně v kolonách přešly přes Jižní Osetii na území Ruska.“
Ruské jednotky se dnes ráno začaly stahovat z gruzínského území, které obsadily během bojů o separatistickou gruzínskou provincii Jižní Osetii. Gruzie zatím zprávy o hromadném stahování Rusů nepotvrdila. Podle Pentagonu jsou dosavadní ruské pohyby minimální a podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je stahování pomalé. Gruzínský prezident Michail Saakašvili uvedl, že v případě ruské armády nejde o stažení, ale o přeskupení. Rusové se prý snaží zničit strategické cíle.
Ševardnadze: Gruzie musí do NATO
Bývalý gruzínský prezident a ještě předtím sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnadze dnes řekl, že Gruzie nemá jinou možnost než stát se členem Severoatlantické aliance. V rozhovoru pro agenturu Reuters zároveň vyzval ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a předsedu vlády Vladimira Putina k okamžitému ukončení okupace Gruzie a ke stažení sil z gruzínského území. Ruské tažení do Gruzie podle Ševardnadzeho posílilo odhodlání Gruzínů vstoupit do NATO: „Gruzie nemá jinou možnost. Lidé pochopili, že je-li to dnes Gruzie (kdo je napaden ruskými silami), mohlo by to zítra být Polsko nebo Česká republika.“
