Moskva - Rusko otevře své území nejen pro přepravu nevojenského materiálu NATO do Afghánistánu, jak bylo dříve dohodnuto, ale i pro spojeneckou výzbroj. Oznámil to dnes v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dohody o přepravě zásob pro síly NATO v Afghánistánu bylo dosaženo během nedávného summitu aliance v portugalském Lisabonu. Za každý kamion přepravený přes ruské území si Moskva bude účtovat 1 800 dolarů (asi 32 tisíc korun). Lisabonskou dohodu o tranzitu přes Rusko musí ještě doplnit smlouva NATO s některým ze středoasijských států, protože Rusko nemá s Afghánistánem přímou hranici.
Lavrov dnes v Moskvě po setkání s afghánským ministrem zahraničí Zalmájem Rasúlem prohlásil, že dosavadní dohoda o přepravě se rozšíří i na obrněné transportéry s posíleným pancéřováním. K „významné úpravě dohody“ podle Lavrova dochází na žádost Severoatlantické aliance. Dohoda sníží závislost aliance na Pákistánu. Ten v říjnu na týden uzavřel pro konvoje hlavní trasu, a zkomplikoval tím zásobování aliančních jednotek. Vozy navíc na území Pákistánu napadají ozbrojení radikálové.
Kromě Pákistánu využívají státy NATO pro zásobování vojsk v Afghánistánu území několika postsovětských států. Kromě Ruska je to například litevský přístav Klajpeda nebo vojenské letiště Manas v Kyrgyzstánu.
Vojenská intervence mezinárodních sil na čele s USA v Afghánistánu trvá k 26. listopadu devět let a 50 dní, což je stejně dlouhá doba, jakou byla v Afghánistánu sovětská vojska v letech 1979-1989. Obě intervence se ale v mnohém liší.
Doba trvání (u obou devět let a 50 dní):
SSSR: od 27. prosince 1979 do 15. února 1989.
NATO (NATO převzalo v srpnu 2003 velení Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti, ISAF): od 7. října 2001.
Důvody:
SSSR: sovětská armáda chtěla v zemi nastolit Moskvě poplatnější komunistický režim.
NATO: reakce na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA poté, co v té době v Afghánistánu vládnoucí islamistické radikální hnutí Taliban odmítlo vydat vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina, který útoky v USA zosnoval.
Počet obětí:
SSSR: kolem milionu civilních obětí, zabito 14.454 sovětských vojáků a na 90.000 muslimských mudžáhidů. Přes pět milionů lidí uprchlo ze země.
NATO: údajně dosud zahynulo přes 11.000 civilistů, zabito bylo přes 2220 zahraničních vojáků (z toho přes 1300 Američanů), zabito či zajato bylo 10.000 až 30.000 islamistických bojovníků.
Počty sil:
SSSR: celkem nasazeno 545.000 sovětských vojáků, proti Sovětům bojovalo na 250.000 mudžáhidů ze všech etnických skupin Afghánistánu.
NATO: v zemi je nyní v rámci ISAF a operace Trvalá svoboda kolem 140 000 zahraničních vojáků (z toho asi 90 000 Američanů). Podle amerického experta na Afghánistán Michaela O'Hanlona bojuje proti vojákům mezinárodních sil asi 30 000 bojovníků, a to jen Paštunů.
