Rusko odtajnilo dokumenty o katyňském masakru

Moskva - Rusko dnes na internetu zveřejnilo na příkaz prezidenta Dmitrije Medvěděva tajné dokumenty o katyňském masakru, při kterém členové tajné ruské policie povraždili 22 tisíc polských důstojníků, profesorů a dalších představitelů polské inteligence. Jde o dokumenty, které byly v 90. letech zveřejněny i v Polsku. Rusko dlouho účast na masakru popíralo, až v 90. letech Moskva přiznala, že za vraždami stála právě sovětská tajná policie. Polsko několikrát žádalo, aby Moskva odtajnila veškeré materiály, které by tragédii osvětlily, Moskva ale dlouho otálela.

Medveděv zároveň slíbil, že Varšavě budou předány i další dosud utajované materiály. Polský premiér Donald Tusk reagoval, že Polsko čeká na činy, nikoli na slova.

Pro historiky nejsou dokumenty ničím novým, přelomové je ale především to, že ruský prezident osobně zveřejnění nařídil. Dokumenty jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ruské federální archivní agentury, ty se ale po náporu zájemců zhroutily.

Texty jasně hovoří o vině Stalina a tehdejšího vedení komunistického Ruska, jsou důkazem pro všechny, kteří dosud vinu Stalina i Rusů na katyňském masakru odmítali. Jde o sedm dokumentů z takzvaného souboru číslo 1. Je mezi nimi i dopis z 5. března 1940, v němž Stalin svým podpisem potvrdil zastřelení polských zajatců. Důležitým dokumentem je i dopis šéfa KGB z roku 1959, který navrhoval zničení všech dokumentů, aby se nikdo nikdy nedozvěděl pravdu.

Reakce polských historiků

Wojciech Materski, Varšavská univerzita:
„Z vědeckého hlediska nejde o žádný objev, dokumenty byly několikrát zveřejněny. Důležité ale je, že byly zveřejněny prostřednictvím internetu.“

Slawomir Dembski, Polský institut pro mezinárodní záležitosti:
„Rusko chce usvědčit ze lži ty, kteří tvrdí, že dokumenty byly zfalšované, zmanipulované.“

Maciej Korkuć, Institut národní paměti:
„Rusové konečně černé na bílém uvidí, že ne gestapo, ale sovětský systém zabil polské důstojníky.“


Jde o dokumenty, jejichž kopie byly již počátkem 90. let publikovány v Polsku. K tajným dokumentům mohli v Rusku ale v minulosti jen vyvolení, přístup k nim měl v dobách komunismu jen generální tajemník komunistické strany a šéf jeho aparátu. Později je zkoumala úzká skupina ruských historiků.

Nyní jsou originály v elektronické podobě přístupné nejširší veřejnosti. Jsou to původní materiály bez jakýchkoli úprav, s originálními poznámkami. „Jde o dokumenty, které se po desetiletí schraňovaly v tajném archivu ústředního výboru sovětské komunistické strany,“ řekl ruským novinářům šéf agentury Andrej Artizov.

Masakr v Katyni

Sověti zajali po rozdělení Polska mezi SSSR a Německo v září 1939 na východě země skoro 22 tisíc polských důstojníků úředníků, intelektuálů a duchovních. O jejich osudu rozhodl v březnu roku 1940 Josif Stalin, když nařídil systematické vyhlazení této polské elity. Rozkaz provedla sovětská tajná policie NKVD, když v katyňském lese zabila 22 tisíc zajatých Poláků jednoho po druhém střelou do hlavy. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo. K pravdě se Moskva přihlásila až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990.

Sovětský svaz desítky let zamlčoval účast na masakru, vraždy Poláků sváděl na nacisty. Až teprve Michail Gorbačov přiznal, že 22 tisíc polských důstojníku v katyňském lese povraždila sovětská tajná policie NKVD. Polsko od té doby žádá zveřejnění všech tajných dokumentů, které se masakru týkají.

Polští historici tvrdí, že v ruských archivech stále existují utajované listiny. Moskva masakr v Katyni sama vyšetřovala, v roce 2004 ale ukončila šetření s tím, že spisy zůstanou utajené, neboť část jich obsahuje státní tajemství.

Katyňský masakr je nejbolavější kapitolou rusko-polských vztahů, symboliku tragédie ještě podtrhla letecká tragédie, při níž na cestě do Katyně zahynul polský prezident a desítky dalších představitelů země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...