Praha - Keňskou rezervaci Ol Pejeta, v níž téměř dva roky žijí čtyři vzácní severní bílí nosorožci ze Zoo Dvůr Králové nad Labem, ohrožují pytláci. Letos pytláci v rezervaci zatím zabili pět nosorožců. Na větší zabezpečení obřích výběhů Ol Pejeta nemá peníze. Podle vedení dvorské zoo její nosorožci ohroženi nejsou.
„Ocitli jsme se v kritické situaci, která ohrožuje největší rezervaci černých nosorožců ve východní Africe. Pytláctví dosáhlo nebývalých rozměrů,“ uvedla rezervace Ol Pejeta. Ke zlepšení ostrahy a účinnějšímu boji s pytláky rezervace potřebuje 465 000 dolarů (asi devět milionů Kč), ale zatím má k dispozici jen necelou třetinu této částky. Proto žádá veřejnost o peněžní dary a zájemcům nabízí i možnost minimálně za 500 dolarů pojmenovat některého z 20 mladých nosorožců.
Čeští nosorožci podle ředitelky Zoo ve Dvoře Králové Dany Holečkové zatím ohroženi nebyli: „Jsou chráněni a hlídáni 24 hodin denně, takže bezprostřední nebezpečí nehrozí. Nás ale trápí, že vůbec pytláci do rezervace pronikli, protože před tím 20 let rezervace prospívala a nebyl zde žádný útok.“ Správa rezervace najala proto dalších 30 strážců, které se podařilo vybavit automatickými zbraněmi. A pokud by nějaký pytlák pronikl, tak je velká šance, že ho chytí, dodala Holečková.
Nosorožci byli podle ní zabiti vždy v blízkosti plotu velké rezervace, která má rozlohu 36 kilometrů čtverečních. „Opatření na ochranu našich nosorožců jsou dostatečná. Proto věřím, že k jejich ohrožení nedojde. Ale mám obavy o ty ostatní, a proto se snažíme i prostřednictvím našich kontaktů napomoci tomu, aby keňská vláda tresty za pytlačení ještě zpřísnila,“ uvedla Holečková.
Samci Súdán a Suni a samice Nájin a Fatu odletěli z Česka do Keni v prosinci 2009. V menších výbězích si postupně zvykali na život v buši. Dvojice samic a samců žily zpočátku odděleně. K jejich prvnímu kontaktu došlo až vloni v dubnu a od té doby se ošetřovatelé snaží vytvářet vhodné podmínky pro vznik chovných párů, které by mohly přivést na svět vytoužené mládě vzácného severního bílého nosorožce.
V případě nosorožčí rohoviny jde o obrovský byznys. „Cena rohů, které se semelou na prášek, je podobná jako cena zlata. Když máte takovou cenu, lidé udělají cokoliv, aby nosorožce zabili. Když cena rohů poroste, budou mít pytláci lepší prostředky, a nosorožce nic neochrání,“ říká místopředseda Mezinárodní nadace pro záchranu nosorožců Rick Barongi.
Ceny nosorožčích rohů navíc stále stoupají. Zvláště na čínských a vietnamských trzích. Pytláci tak neváhají při útocích použít nejmodernější automatické zbraně a dokonce vrtulníky. Zoo ve Dvoře Králové chce společně s rezervací apelovat na keňskou vládu, aby splnila svůj slib a zpřísnila tresty za pytláctví.
