Varšava - Polsko a Spojené státy oznámí příští týden nasazení amerických pozemních sil v Polsku. Listu The Washington Post to sdělil polský ministr obrany Tomasz Siemoniak po jednání se svým americkým protějškem Chuckem Hagelem. Jde o reakci na události na Ukrajině. NATO už dříve oznámilo, že posílí svou přítomnost ve střední i východní Evropě. Kolik vojáků do Polska dorazí, Siemoniak neuvedl.
Reakce na kroky Moskvy: Do Polska pojedou američtí vojáci
Reakce na Ukrajinu: USA pošlou do Polska vojáky (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí přijali politici, vojenští plánovači nyní pracují na detailech, řekl deníku polský šéf obrany. Spolupráce se podle něj zintenzivní i v dalších oblastech, jako je protivzdušná obrana, speciální síly nebo kybernetická obrana. Polsko v tom prý má hrát vedoucí úlohu „pod patronací USA“.
O posílení NATO hovořil už před čtrnácti dny polský premiér Donald Tusk. Vidět by to podle něj mělo být během několika příštích týdnů. „Už nediskutujeme o tom, zda k takovému kroku dojde, ale jakou bude mít podobu a kdy se uskuteční,“ dodal šéf polské vlády v rozhovoru poskytnutém varšavské televizi TVN.
Neklidné ukrajinské území zatím sledují z polského i rumunského vzdušného prostoru průzkumné letouny AWACS. Pro NATO představují jednu z mála šancí, jak monitorovat tamní situaci. „Naším úkolem v Rumunsku, ale i nad Polskem, je ujistit spojence z NATO, že monitorujeme dění na Ukrajině a poskytneme jim včasné varování,“ uvedl technický velitel letounu AWACS Peter Geubbels.
Americký deník The New York Times s odvoláním na nejmenované západní činitele napsal, že Washington plánuje malé vojenské cvičení pozemních sil v Polsku a Estonsku s cílem uklidnit východoevropské členy NATO. Ty znepokojují ruské vojenské operace na Ukrajině a kolem ní. Čtrnáctidenní cvičení by mělo být oznámeno příští týden. Počítá se s účastí roty, která má v americké armádě 150 vojáků. Osm stíhaček navíc do oblasti vysílá i Kanada.
Na obraně nešetřeme, je špatná doba, vyzývá ministr
Siemoniak se ale zasazuje spíš o dlouhodobější charakter opatření. Ústředním bodem zájmu USA by se místo nedávno oznámené Asie měla opět stát Evropa, míní ministr. Zároveň zdůraznil, že by evropské země měly ustoupit od nynějšího omezování výdajů na obranu.
Tomasz Siemoniak, polský ministr obrany
„Donedávna panovalo přesvědčení, že v Evropě už nejsou žádné hrozby a že v Evropě už není nutná přítomnost Spojených států. Události ale ukazují, že je potřeba změnit postoj a že Evropa byla bezpečná díky přítomnosti Ameriky v Evropě.“
Podle polského ministra obrany není nejsilnějším podnětem ruská anexe Krymu, nýbrž Putinovy lži týkající se ruských akcí na Ukrajině. Velký problém představuje zejména nová doktrína umožňující Rusku zasáhnout v kterékoli zemi, kde je podle názoru Moskvy ohroženo ruskojazyčné obyvatelstvo. Tato doktrína představuje potencionální hrozbu pro pobaltské státy, jež jsou členy NATO, ale ještě víc pro Moldavsko, Bělorusko a středoasijské státy, které členy Aliance nejsou.
Kreml přiznal, že ruští vojáci u hranic s Ukrajinou nejsou pouhé „cvičení“
Putin před pár dny v televizní debatě řekl, že doufá, že „nebude muset“ využít práva nasadit vojska na východě Ukrajiny. Dál popírá, že by na Ukrajině působili ruští agenti či vojáci. Kreml už nicméně přiznal, že má v blízkosti hranic s Ukrajinou víc vojáků než obvykle. Podle mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova jde o preventivní opatření, které souvisí s nestabilitou na Ukrajině. Moskva předtím přítomnost vojáků vysvětlovala „rutinním cvičením“.