Čína se připravuje na další olympiády. V roce 2022 hostí zimní hry, větší úspěchy má ale obvykle na těch letních. V Riu ovšem získala jen 26 zlatých medailí, což je nejméně za dvacet let. Číňané tvrdě trénují už od dětství. „Trénink je ve vojenském duchu, režim jako v armádě, zejména u dětí, které žijí ve školním internátě. Ráno škola, poté trénink až do setmění,“ říká trenérka čínského národního gymnastického týmu Čang Žung-jing.
Pryč od rodiny, režim jako v armádě. Číňané cvičí budoucí olympioniky
Štáb ČT v líhni čínských olympijských šampiónů (zdroj: ČT24)
Škola ve městě Chang-džou je jednou z několika v Číně, které vychovávají olympijské šampiony. Už čtyřleté děti zkoušejí, co znamená sáhnout na dno sil. Čeká je tu až deset hodin tréninku denně s přísným režimem.
Mnohé naverbovali na vesnicích a odstěhovali od rodin, kterým slíbili slávu a peníze. Jiné zapsali sami rodiče. „Náročný trénink je dobrý nejen pro zdraví, ale pro charakterové kvality. Pomůže formovat její osobnost,“ míní matka jedné gymnastky Kuo Šu-li.
Číňany trénují na olympiádu od dětství
Škola slaví úspěchy, včetně čtyř olympijských medailistek v plavání. Přestože někteří odborníci přirovnávají výcvik k armádě a metody považují za zastaralé a kruté, Čína kritiku odmítá. Trenéři říkají, že úspěch něco stojí. „Děti musí být houževnaté, nesmí se bát dřiny a útrap. Při tréninku je třeba myslet na vítězství,“ zdůraznil trenér gymnastů Tchao Lej.
V elitních školách trénuje téměř půl milionu dětí, na národní nebo olympijskou úroveň to ale dotáhne jen desetina. Míst v olympijském týmu je málo a studentů soutěžících o místa moc.
Ti, jejichž talent nebyl dost velký nebo se při tréninku zranili, přitom často končí bez vzdělání, s nímž by našli uplatnění. S vyhaslým olympijským snem zápasí tisíce bývalých sportovců.