Istanbul - Protivládní protesty v Turecku už mají dopad i na mezinárodní politiku. Ankara a Berlín si vzájemně předvolaly své velvyslance kvůli kritice kancléřky Angely Merkelové na adresu premiéra Erdogana. Demonstranti mezitím hledají nové podoby protestu. A jako v mnoha jiných konfliktech se rodí noví hrdinové a nové symboly.
Protesty můžou být potlačeny, ale na jejich symboly se nezapomíná
Prvním symbolem policejní brutality v Turecku se stala žena v červených šatech. Její snímky zmobilizovaly desetitisíce lidí k protestům. Tento týden ji nahradil nový vzor - stojící muž. V pondělí zmizel - možná v policejní cele. Stovky lidí ale dál sbírají odvahu napodobit ho. Ikonu, která vystihla jejich pocity.
„Dobře se to dokumentuje na věci, kterou Češi znají – rok 1989. Snímek dívek, které kladou růže policistům za plexisklo. Byla to fotka, která byla úplně stejně ikonická. Nezměnila náladu, jen jí pomohla,“ komentuje situaci šéfredaktor týdeníku MarketingSalesMedia Daniel Köppl.
Každý konflikt má svůj obraz. Íránka Neda Agha Soltanová musela zaplatit životem. Při protestech proti výsledku prezidentských voleb ji do srdce střelil člen provládních milicí. Sociální sítě video okamžitě roznesly a roznítily tím další mohutné protesty. „Pomohla její vizáž děvčete. A pak i druhá věc - smrt v přímém přenosu,“ dodává Köppl.
Do dějin vstoupil i záběr devítileté vietnamské dívky Kim Phuc s kůží popálenou napalmem. Ikonický je kontrast síly s bezbranností. Tato fotografie rozdmýchala ve Spojených státech už tak silné protiválečné hnutí a uspíšila odchod Američanů z tohoto konfliktu.
Osamělého Muže s nákupem, který se v roce 1989 postavil koloně tanků u náměstí Nebeského klidu v Pekingu, dokonce zařadil časopis Time mezi stovku nejvlivnějších osobností 20. století. Přestože ho cenzura vymazala z povědomí miliardy Číňanů a nikdo o něm od té doby neslyšel.
Reportáž Milady McGrathové (zdroj: ČT24)