Americký prezident Barack Obama by mohl do japonské Hirošimy dorazit na konci května. Píší o tom tamní média s odkazem na zdroje z Washingtonu. Mluvčí japonské vlády ale tuto informaci označil za unáhlenou – Obamův program prý určuje Washington a Tokio o přípravách nic konkrétního neví. Obama by se mohl stát prvním úřadujícím prezidentem USA, který Hirošimu navštíví.
Do Hirošimy už tento měsíc zavítal na historickou návštěvu americký ministr zahraničí John Kerry. Prohlédl si památník a muzeum. Během návštěvy Kerry prohlásil, že i Obama, který se dlouhodobě zasazuje za svět bez strategických jaderných zbraní, by chtěl do Hirošimy přijet.
Útok na Hirošimu 6. srpna 1945 a o tři dny později svržení atomové bomby na město Nagasaki se stal jedním ze stínů dějin světových konfliktů. Do té doby bezprecedentní použití atomových bomb de facto ukončilo vleklou válku s Japonskem, z jaderné síly ale učinilo hrozbu pro další desítky let.
Od Obamy se podle amerických médií zřejmě nedá čekat výrazné odsouzení kroku jeho dávného předchůdce Harryho S. Trumana. Místo toho se má jeho návštěva vést v duchu vyjádření podpory a ocenění obětavosti prostých Japonců.
Právě v Hirošimě může Obama také zhodnotit závazky, které před sedmi lety dal světu ve svém projevu na Pražském hradě. Tehdejší sliby a následné dohody s Ruskem o omezení jaderné výroby mu mimo jiné přinesly Nobelovu cenu míru. Přesto zůstavají Spojené státy a Rusko zeměmi s největší jadernou silou na světě. USA spolu s dalšími mocnostmi nedávno uzavřely s Íránem dohodu o omezení jeho jaderného programu, mnohem více starostí jim však dělají balistické testy Severní Korey.
- Po druhé světové válce byla většina města opravena a znovu vybudována. Jedna část Hirošimy však byla ponechána v původním stavu, jako připomínka účinků atomové bomby. Každý rok 6. srpna se v parku nedaleko odtud schází tisíce lidí, aby uctili památku jaderného bombardování.
Město Hirošima bylo jako cíl atomového útoku vybráno hned z několika důvodů. Většinu japonských měst již v té době výrazně poničily řadové nálety, avšak Hirošima byla jedno z mála zachovaných. Navíc se jednalo o významnou průmyslovou oblast a podle informací americké armády se v dané oblasti nevyskytovali američtí váleční zajatci. Jak se později ukázalo, jejich údaje byly mylné.
Atomová bomba s poetickým názvem Little Boy (Malý chlapeček) dosáhla při výbuchu síly 12 až 20 kilotun dynamitu. Při explozi zemřelo na 80 tisíc lidí. O život přišel téměř každý, kdo se pohyboval blíže než kilometr a půl od hypocentra atomové bomby. Bomba ale zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti.
Zbytek obyvatel města dostal nemoc z ozáření. Ta si vyžádala další životy. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 tisíc lidí. V letech 1946 až 1951 přibylo na dalších 60 tisíc obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 tisíc.
Výbuch atomové bomby přežilo jen málo budov, tou nejznámější byl železobetonový Průmyslový palác. Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912 až 1915 leželo sice jen 150 metrů od výbuchu, díky pevné konstrukci ale stavba obrovský nápor vydržela. Všichni úředníci i návštěvníci, kteří byli uvnitř, ale zemřeli. Torzo kdysi pyšné budovy se po válce stalo Atomovým palácem – mementem, jež připomíná nebezpečí jaderného konfliktu.
