Praha/New York - Jednou z akcí, které budou předcházet zahájení 62. zasedání Valného shromáždění OSN, bude konference na téma globálních klimatických změn. Jednání o podnebních změnách se v pondělí 24. září za Českou republiku zúčastní prezident Václav Klaus.
Obsah projevu, který si český prezident na dnešek připravil, zatím není k dispozici. Lze však očekávat, že Václav Klaus znovu připomene své pochybnosti o změnách podnebí, které nepovažuje za podložené, a znovu otevře debatu na toto téma.
O diskusi mají velký zájem jak američtí politici, tak analytici a podle Mariána L. Tupého z washingtonského institutu pro mezinárodní otázky se o ní ve Washingtonu bude hodně hovořit. V USA je totiž problematika světového klimatu o mnoho více diskutovaná než ve Velké Británii, nebo v celé EU.
Newyorská schůzka, které se zúčastní čelní představitelé 150 zemí včetně více než 70 hlav států a šéfů vlád, je obecně vnímána jako jakýsi předstupeň a příprava na důležitou konferenci, jež by se měla konat v prosinci na indonéském ostrově Bali. Ta by měla pokročit v řešení problému klimatických změn po roce 2012. Tehdy skončí platnost Kjótského protokolu, v němž se účastnické státy zavázaly snížit o pět procent proti roku 1990 celkovou produkci takzvaných skleníkových plynů, které jsou označovány za příčinu oteplování planety.
Tupý upozorňuje, že by se nemělo zapomenout na fakt, že když prezident Clinton podepsal Kjótskou dohodu, tak 99 ze 100 senátorů přijalo rezoluci, že USA nebudou součástí tohoto protokolu. „Američany zajímá, jaký budou mít všechny tyto zákony a mezinárodní dohody dopad na zaměstnanost nebo ekonomický ráz USA.“ Otázkou tedy není, jestli se nějaké změny udávají, ale jak by se měly řešit. Vláda USA se domnívá, že by se měla vyvíjet technologie, aby bylo například méně problematických chemikálií.
Chystané vystoupení Václava Klause vyvolalo u českých politiků vlnu nevole. S prezidentem Klausem si o obsahu jeho vystoupení dopisovali vicepremiér a předseda Strany Zelených Martin Bursík a předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Bursík prezidentovi nabídl, že ministerstvo životního prostředí pomůže Klausovi s odbornými argumenty, které se týkají globálního oteplování. Paroubek zase Klause požádal, aby na půdě OSN neprezentoval své názory.
Český prezident má na oblast klimatických změn rozdílný názor, než většina české politické reprezentace. Debatu o globálním oteplování považuje za hysterickou a vliv člověka na změnu klimatu podle svých slov nevidí. K tématu podnebních změn nedávno vydal i knihu Modrá, nikoli zelená planeta. Ministr Bursík se kvůli názorům na životní prostředí pravidelně střetává s prezidentem Václavem Klausem. Zatímco Bursík je přesvědčen, že konání lidí má vliv na globální změnu klimatu, Klaus tvrdí opak. Říká například, že snižování emisí není potřebné, obává se, že by to ohrozilo rozvoj vyspělých i méně rozvinutých zemí. Vicepremiér za zelené Bursík zdůrazňuje, že vláda se v EU přihlásila ke snižování emisí a k dalším opatřením. Podle Bursíka jsou Klausovy názory natolik ojedinělé, že nemohou být brány vážně a že povedou k mezinárodní ostudě Česka.
Začátkem srpna Klaus uvedl, že se na konferenci OSN chystá pronést „velmi razantní projev“. V rozhovoru s rádiem RFE/RL tehdy řekl, že za hrozbu nepovažuje samo globální oteplování, ale „názory, které jsou nám propašovávány díky falešné hrozbě globálního oteplení lidmi, jako je (bývalý americký viceprezident) Al Gore anebo spousty dalších lidí někde jinde“. Nicméně prezident v odpovědi na dopis Martina Bursíka uvedl, že v New Yorku hodlá „vystoupit s projevem s větší mírou obecnosti, který upozorní na potřebu vedení seriózní diskuse o fenoménu klimatických změn ve všech jeho souvislostech a na nezbytnost pečlivé analýzy skutečného efektu navrhovaných kroků“. Podobně Klaus odpověděl i šéfovi sociální demokracie Paroubkovi. Nehodlá prý prezentovat extremistické názory. Naopak má v úmyslu vyzývat k „rozumu a serióznosti“, napsal prezident.
Podle Bursíka může Klausovo vystoupení na půdě OSN ohrozit šance České republiky stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Česko podle něj může ztratit například hlasy ostrovních států, které bojují se stoupajícími hladinami oceánů. Důvodem takového tvrzení je, že hladina oceánů za minulé století stoupla o 17 centimetrů. Další země, které mohou být znepokojeny Klausovými názory, jsou státy závislé na rybolovu.
Prezident se stal součástí americké mediální kampaně zaměřené proti stoupencům globálního oteplování, které reprezentuje bývalý viceprezident Al Gore. Kampaň organizuje americký konzervativní ústav Heartland Institute. V záhlaví inzerátů stojí: „Svoboda, nikoli podnebí, je v ohrožení.“ Fotografie Klause a Gorea jsou na něm pod titulkem „Globální oteplování není krizí“. Heartland Institute získává peníze mimo jiné i od ropných společností, jako je největší naftařská společnost na světě Exxon Mobil.
Klaus razantním postojem vůči globální změně klimatu zaujal letos na jaře při přednášce ve Washingtonu i v dopise, který si od něho vyžádali kongresmani jako stanovisko oponující Goreovým názorům. „Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciózního environmentalismu,“ napsal Klaus v březnu do Kongresu. „Tato ideologie hlásá, že jí jde o ochranu Země a přírody, a pod tímto sloganem - podobně jako kdysi marxisté - chce nahradit svobodný a spontánní vývoj lidstva určitým druhem centrálního (nyní globálního) plánování celého světa,“ uvedl prezident.
Když v únoru zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) vypracovaná pod patronací OSN potvrdila významný podíl lidské činnosti na oteplování planety, Al Gore podle AP řekl: „Popírači této skutečnosti vypsali odměnu 10.000 dolarů (asi 200.000 korun) za každý článek vyvracející závěry IPCC, ať už by byl vyroben a zveřejněn kdekoli na světě.“ Bývalý viceprezident Gore, uznávaný propagátor boje proti klimatickým změnám, byl ústřední postavou oskarového dokumentárního filmu režiséra Davise Guggenheima Nepříjemná pravda. Za svou houževnatost v boji proti globálnímu oteplování byl nominován na letošní Nobelovu cenu za mír. Ve své nejnovější knize knize The Assault on Reason (Útok na rozum) kritizuje administrativu prezidenta George Bushe, který ho před přibližně sedmi lety porazil v boji o Bílý dům.
Obavy z globálního oteplování sdílí většina světových osobností. Strach ze změny klimatu vyjádřil v poslední době i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Věda to prokázala dosti jasně a my již také jasně pociťujeme důsledky globálního oteplování,“ prohlásil generální tajemník OSN. „Máme zdroje. Máme technologii. Schází jen politická vůle. Musíme jednat dříve, než bude pozdě.“
Prezident Klaus kromě chystaného vystoupení na konferenci o podnebních změnách přednese při příležitosti zahájení 62. zasedání Valného shromáždění OSN i oficiální projev, který byl konzultován jak s vládou, tak i s ministerstvem zahraničí a je oficiálním stanoviskem českého státu.
