Gabčíkovo - V roce 1992 byla dokončena gigantická přehrada Gabčíkovo na maďarsko-slovenských hranicích. Od původně společné stavby nakonec Maďarsko odstoupilo a nádrž na svém území dostavěla jen slovenská strana. Spory o provoz přehrady mezi oběma sousedy trvají dodnes.
V době realizace vodního díla řada ekologů upozorňovala na hrozící negativní dopady projektu na životní prostředí. Známý slovenský ekolog a opoziční poslanec Mikuláš Huba nedávno upozornil, že žádná stavba nedokáže nahradit ekosystém.
Smlouvu o výstavbě vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros podepsalo v roce 1977 tehdejší Československo s Maďarskem. Výstavba, jejíž náklady si měly rozdělit oba státy, začala o rok později. V roce 1989 maďarská strana práce jednostranně zastavila a později od smlouvy odstoupila, na což Československo zareagovalo pokračováním prací pouze na svém území. Před dvaceti lety pak došlo k odklonění toku Dunaje a spuštění elektrárny v Gabčíkovu, která zajišťuje zhruba desetinu výroby elektřiny na Slovensku.
Slovenský premiér Robert Fico:
„Je to jedno z největších vodních děl v evropském regionu. Cíle a účely, kterých toto vodní dílo mělo dosáhnout, byly naplněny. Především se naplnila významná ochrana území před velkými vodami Dunaje.“
Sporem Bratislavy a Budapešti ohledně vodního díla se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla jen na slovenském území. Potvrdil také platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros. Soud také uložil oběma stranám, aby se dohodly na naplnění rozsudku. To se ale dodnes nestalo.
Bývalý šéf společnosti Vodohospodárska výstavba Július Binder, který dal před dvaceti lety pokyn na přehrazování Dunaje, soudí, že Maďarsko nakonec bude muset svoji část projektu dokončit. „Myslím, že Evropská unie donutí Maďary, aby dokončili dolní stupeň, protože je to potřebné pro plavbu a pro ochranu území. Maďaři nyní jen ztrácejí, nemají zisky, mají výdaje. Pokud by dobudovali vodní dílo Nagymaros, tak by měli zisky,“ řekl Binder, který je označován za „otce Gabčíkova“.
Provoz elektrárny omezují naplaveniny
Ministerstvo životního prostředí připouští, že nedostatečné odstraňování naplavenin omezuje provoz elektrárny a ohrožuje plynulou plavbu lodí. Jejich vybagrování by stálo přes 18,5 milionu eur (více než 460 milionů korun). Dalších 100 milionů eur si vyžádá modernizace vrat v plavebních komorách elektrárny. Tu dostal do dlouhodobého pronájmu dominantní výrobce elektřiny v zemi, společnost Slovenské elektrárne, kterou ovládá italský koncern Enel.
