Před 25 lety vypukla Pouštní bouře, první válka v přímém přenosu

Útokem amerických bombardérů na Irák začala před čtvrt stoletím válka v Perském zálivu za osvobození Kuvajtu z irácké okupace. Pozemní akce byly zahájeny 24. února a skončily 28. února poté, co Irák bez podmínek přijal 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Irácký diktátor Saddám Husajn ale tehdy svržen nebyl. O moc přišel až 13 let poté během americko-britské invaze do Iráku na jaře 2003.

  • Operace Pouštní bouře trvala 43 dní (17. ledna - 28. února 1991; zhruba 1014 hodin), pozemní ofenziva začala 39. den války.
  • V protiirácké koalici bylo celkem 34 zemí. Irák podporovalo Jordánsko, Palestinci, Alžírsko, Tunisko, Súdán, Jemen a Mauritánie. Protiirácká koalice měla 690 tisíc vojáků, z toho 425 tisíc amerických a 265 tisíc vojáků z dalších spojeneckých zemí. Irák disponoval v jižní části země a v okupovaném Kuvajtu 545 tisíci vojáky.
  • Válka si vyžádala přes 150 tisíc obětí, z toho asi 110 tisíc iráckých vojáků, na 40 tisíc iráckých civilistů a přes 340 vojáků spojeneckých sil.
  • Zajato bylo přes 60 tisíc iráckých vojáků, spojenci hlásili několik desítek zajatých. Válka vyhnala z domovů údajně na milion osob.
  • Spojenci přišli o 49 letadel a vrtulníků. Irák ztratil 240 letadel a vrtulníků, na 4000 tanků, 2400 obrněných transportérů, 2600 děl a 19 válečných lodí.
  • Spojenci provedli na Irák asi 100 tisíc leteckých útoků a shodili 88 500 tun bomb. Irák vypálil 39 raket Scud na Izrael a další na Saúdskou Arábii (jedna raketa Scud zabila v únoru 1991 v Chubaru 27 Američanů).
  • Při spojeneckém bombardování betonového krytu v centru Bagdádu zahynulo 13. února asi 314 lidí. Washington prohlásil, že cílem bylo vojenské zařízení, podle Bagdádu šlo o civilní úkryt.
  • Irák zapálil v Kuvajtu 732 ropných vrtů, což vyprovokovalo ekologickou katastrofu. Vypuštěno bylo přes 11 milionů barelů ropy (asi 1,5 milionu tun ropy), ropná skvrna pokryla plochu nejméně 600 kilometrů čtverečních. Nejméně čtvrtina kuvajtské pouště byla zamořena, všechny chráněné přírodní oblasti byly poškozeny. Ropa usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských ptáků.
  • Náklady činily podle USA 61 miliard dolarů (podle jiných údajů až 71 miliard dolarů). Z toho více než 53 miliard pokryly jiné země: Kuvajt, Saúdská Arábie a státy Perského zálivu poskytly 36 miliard, Německo a Japonsko dohromady 16 miliard. Škody v Iráku se odhadovaly na 200 miliard dolarů na infrastruktuře a 60 miliard dolarů v Kuvajtu.
  • Irák vyplatil Kuvajtu 41,2 miliardy dolarů (asi 824,9 miliardy korun). Poslední splátku poslal 27. června 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 14 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 18 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 45 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...