Před 25 lety vypukla Pouštní bouře, první válka v přímém přenosu

Útokem amerických bombardérů na Irák začala před čtvrt stoletím válka v Perském zálivu za osvobození Kuvajtu z irácké okupace. Pozemní akce byly zahájeny 24. února a skončily 28. února poté, co Irák bez podmínek přijal 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Irácký diktátor Saddám Husajn ale tehdy svržen nebyl. O moc přišel až 13 let poté během americko-britské invaze do Iráku na jaře 2003.

  • Operace Pouštní bouře trvala 43 dní (17. ledna - 28. února 1991; zhruba 1014 hodin), pozemní ofenziva začala 39. den války.
  • V protiirácké koalici bylo celkem 34 zemí. Irák podporovalo Jordánsko, Palestinci, Alžírsko, Tunisko, Súdán, Jemen a Mauritánie. Protiirácká koalice měla 690 tisíc vojáků, z toho 425 tisíc amerických a 265 tisíc vojáků z dalších spojeneckých zemí. Irák disponoval v jižní části země a v okupovaném Kuvajtu 545 tisíci vojáky.
  • Válka si vyžádala přes 150 tisíc obětí, z toho asi 110 tisíc iráckých vojáků, na 40 tisíc iráckých civilistů a přes 340 vojáků spojeneckých sil.
  • Zajato bylo přes 60 tisíc iráckých vojáků, spojenci hlásili několik desítek zajatých. Válka vyhnala z domovů údajně na milion osob.
  • Spojenci přišli o 49 letadel a vrtulníků. Irák ztratil 240 letadel a vrtulníků, na 4000 tanků, 2400 obrněných transportérů, 2600 děl a 19 válečných lodí.
  • Spojenci provedli na Irák asi 100 tisíc leteckých útoků a shodili 88 500 tun bomb. Irák vypálil 39 raket Scud na Izrael a další na Saúdskou Arábii (jedna raketa Scud zabila v únoru 1991 v Chubaru 27 Američanů).
  • Při spojeneckém bombardování betonového krytu v centru Bagdádu zahynulo 13. února asi 314 lidí. Washington prohlásil, že cílem bylo vojenské zařízení, podle Bagdádu šlo o civilní úkryt.
  • Irák zapálil v Kuvajtu 732 ropných vrtů, což vyprovokovalo ekologickou katastrofu. Vypuštěno bylo přes 11 milionů barelů ropy (asi 1,5 milionu tun ropy), ropná skvrna pokryla plochu nejméně 600 kilometrů čtverečních. Nejméně čtvrtina kuvajtské pouště byla zamořena, všechny chráněné přírodní oblasti byly poškozeny. Ropa usmrtila nejméně 30 tisíc přezimujících mořských ptáků.
  • Náklady činily podle USA 61 miliard dolarů (podle jiných údajů až 71 miliard dolarů). Z toho více než 53 miliard pokryly jiné země: Kuvajt, Saúdská Arábie a státy Perského zálivu poskytly 36 miliard, Německo a Japonsko dohromady 16 miliard. Škody v Iráku se odhadovaly na 200 miliard dolarů na infrastruktuře a 60 miliard dolarů v Kuvajtu.
  • Irák vyplatil Kuvajtu 41,2 miliardy dolarů (asi 824,9 miliardy korun). Poslední splátku poslal 27. června 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 6 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 10 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...