Vláda konzervativní polské premiérky Beaty Szydlové uvažuje o tom, zda by bylo možné pozměnit zářijové rozhodnutí Evropské unie o přerozdělení uprchlíků mezi členské státy, na jehož základě má Polsko přijmout sedm tisíc migrantů. Podle náměstka polského ministra vnitra Jakuba Skiby Varšava zvažuje i možnost přidat se ke slovenské žalobě proti kvótám.
Polsko zvažuje možnosti změny uprchlických kvót a podporu slovenské žalobě
O přerozdělení 120 000 uprchlíků rozhodli ministři vnitra států EU jasnou většinou hlasů v září. Proti se při hlasování postavily kromě Slovenska také Česko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. V Polsku tehdy ještě vládl liberální kabinet Ewy Kopaczové, který před měsícem po vítězství konzervativců v parlamentních volbách vystřídala vláda Beaty Szydlové.
Skiba, který má na ministerstvu vnitra na starosti migraci, zopakoval, že Polsko je proti stálému mechanismu přerozdělování uprchlíků v EU, nicméně zdůraznil, že zemi by hrozila soudní žaloba, pokud by nesplnila závazek předchozí vlády. „Neuvažujeme o něčem takovém, jako je nesplnění tohoto závazku. Uvažujeme o jiné věci. Vždy je možná úprava daného rozhodnutí a nad tím se zamýšlíme,“ řekl.
Polští experti a právníci také podle náměstka zkoumají slovenskou žalobu u Evropského soudního dvora proti kvótám na uprchlíky z hlediska toho, zda je možný obdobný postup Polska či jeho podpora Slovensku. Nelze však vyloučit, že to nebude možné vzhledem k tomu, že Varšava už s přijetím uprchlíků souhlasila.
Studio ČT24: Konzervativci mění Polsko (zdroj: ČT24)
Ve Varšavě manifestovalo až 45 tisíc příznivců vládní strany
Až 45 tisíc lidí se podle odhadu policie zúčastnilo ve Varšavě nedělního pochodu na podporu polské konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Akce s názvem Pochod svobody a spravedlnosti se uskutečnila den poté, co v sobotu několik tisícovek Poláků demonstrovalo proti krokům vládnoucí strany, které jsou podle nich protidemokratické. Nedělní pochod vedl předseda PiS a bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński.
Strana PiS získala v říjnových volbách většinu v novém parlamentu, takže poprvé od pádu komunismu mohla vytvořit jednobarevnou vládu. Vzápětí začala provádět změny ve vysokých státních funkcích. Pokusila se například dosadit do ústavního soudu nové členy s názory blízkými Kaczyńskému. Proti tomu vystoupila jak opozice, tak ústavní soud.
Ve Švédsku otevřeli první stanový tábor pro běžence
Švédsko po několika odkladech otevřelo svůj první stanový tábor pro migranty nedaleko vojenského cvičiště Revingehed u jihošvédského Lundu. V táboře, který má nyní kapacitu 200 lidí a v budoucnu jich v něm bude moci nocovat téměř dvojnásobek, přespává od čtvrtka 12 žadatelů o azyl.
Plány na výstavbu tábora vznikly v polovině října, když Švédsko, které je druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě ze strany migrantů, přestalo uprchlickou krizi zvládat. Zahájení provozu ale zdržela byrokracie i pokles počtu běženců.
Příliv uprchlíků do Švédska se snížil, když země zpřísnila pohraniční kontroly a vláda oznámila, že omezí počet vydávaných povolení k pobytu. Přispělo také zhoršení počasí, dohoda o řešení migrační krize mezi EU a Tureckem a přísnější pohraniční kontroly na Balkáně. Zatímco v říjnu se ve Švédsku týdně registrovalo kolem deseti tisíc lidí, během prvních sedmi prosincových dnů požádalo o azyl v této severské zemi jen 4721 osob, sdělil migrační úřad.
Běženci si na podmínky v táboře nestěžují, vadí jim ale, že jsou v izolované lokalitě bez kontaktu s okolím.