Nová polská konzervativní vláda Beaty Szydlové ve čtvrtek odvolala policejního prezidenta Krzysztofa Gajewského. Jeho nástupce a důvod výměny oznámeny nebyly. Ústavní krize v zemi se navíc prohlubuje poté, co vláda v pátek odmítla uznat verdikt ústavního soudu o volbě soudců, který byl v rozporu s jejími záměry.
Polská vláda odvolala policejního šéfa a odmítla uznat výrok ÚS
Gajewski úřad zastával od února, funkci prozatím prebírá jeho náměstek Miroslaw Schlosser.
Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), která po vyhraných volbách v listopadu převzala moc, provádí rozsáhlé výměny na předních státních funkcích. Vláda odvolala mimo jiné šéfy všech čtyř tajných služeb, zrušila říjnovou volbu pěti soudců a nahradila je jinou pěticí. Nejvyšší soudní instance v zemi ale do výběru soudců zasáhla a zrušila jako protiústavní klíčové části listopadového zákona, kterým si vládní konzervativci chtěli zajistit nad soudem vliv. Prezident Andrzej Duda nepřijal slib od tří ústavních soudců zákonně zvolených ještě bývalým Sejmem, a naopak přijal slib pěti soudců nominovaných PiS.
Polská vláda odmítla výrok ústavního soudu uznat
Konzervativní kabinet ale v pátek odmítl rozsudek uznat. Úřad premiérky ve čtvrtek večer odeslal předsedovi nejvyšší soudní instance v zemi Andrzeji Rzeplińskému dopis, v němž zdůvodňuje, proč vláda zveřejnění verdiktu ve sbírce zákonů blokuje. Podle úřadu vlády měl tribunál zasednout v plné sestavě, což by znamenalo přítomnost devíti soudců místo pěti, kteří ve věci nakonec rozhodli. Soud má celkem 15 členů, část míst je však v důsledku současné krize neobsazena.
Polský spor o ústavní soud (zdroj: ČT24)
Soud dal zmíněným verdiktem částečně za pravdu opoziční Občanské platformě (PO), když uvedl, že prezident Duda měl neprodleně přijmout slib tří z pěti v říjnu zvolených soudců. Pokud by byl výrok soudu publikován, byl by prezident nucen se mu podřídit.
Podle zákona o ústavním soudu musí tribunál zasednout v plném složení v několika situacích. Jednou z nich jsou případy „zvláště komplikované či důležité“, což je podle deníku Gazeta Wyborcza jediná z podmínek, která by mohla odpovídat tvrzení vlády. O tom, jestli ten který případ toto kritérium splňuje, však rozhoduje sám ústavní soud a jeho předseda. Šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik označil poslední zásahy vládnoucí strany za „putinizaci polské demokracie".