Francouzská policie ve čtvrtek zadržela několik stovek studentů, kteří se podíleli na mnohdy násilných blokádách škol. Podle úřadů mladí lidé házeli zápalné lahve na policisty a zapalovali popelnice i auta. Záběry policejního zásahu z města Mantes-la-Jolie nedaleko Paříže, při němž byli studenti přinuceni klečet u zdi s rukama za hlavou, vyvolaly kritiku veřejnosti i některých politiků. V pátek vyrazily tisíce studentů do ulic Paříže, aby vyjádřily nespokojenost s vládou prezidenta Macrona, ale i kvůli nesouhlasu s reformou systému maturitních zkoušek.
Studentské protesty jsou spjaté se současnou vlnou demonstrací vyvolanou takzvaným hnutím žlutých vest, která z původního nesouhlasu se zavedením daně na pohonné hmoty přerostla do projevů celospolečenské nespokojenosti.
Francouzské úřady v obavách z opakování násilností, které zachvátily zemi minulou sobotu, nasadily do ulic tisíce policistů. Ti na mnoha především středních školách ve čtvrtek zasahovali proti studentům. Podle francouzských médií bylo zadrženo přes 700 mladých lidí, často při násilných střetech se strážci pořádku.
List Le Monde zveřejnil záběry z města Mantes-la-Jolie ležícího několik desítek kilometrů severozápadně od centra Paříže, na kterých je vidět více než stovka studentů, které policisté se zbraněmi v rukou přinutili klečet či sedět na zemi před školou s rukama za hlavou. Na video bouřlivě reagovalo mnoho Francouzů na sociálních sítích a v médiích se k němu vyjádřili i někteří politici.
„Ty záběry mě šokovaly,“ řekl podle deníku ministr školství Jean-Michel Blanquer, podle něhož by policie měla zasahovat proti studentům pouze nutným a odpovídajícím způsobem. Při zásahu bylo podle AFP zadrženo 152 studentů dvou zdejších škol.
Místní policejní prefekt uvedl, že navzdory drsně působícím obrázkům nebyl žádný student zraněn nebo vystaven nepřípustnému zacházení. Naopak v alsaském městě Mylhúzy utrpěl jeden ze strážců zákona vážné zranění, když do něj najel mladík na motorce.
Na sobotu jsou připraveny desetitisíce členů pořádkových jednotek
Média označují současnou vlnu násilností za nejhorší od protestů z roku 1968. Očekává se, že v metropoli se čtvrtou sobotu po sobě sejdou davy lidí na protest proti vládní politice. Podle Elysejského paláce se tam chystá také „tvrdé jádro několika tisíc lidí“, kteří se chystají „rozbíjet a zabíjet“.
Ministr vnitra Christophe Castaner uvedl, že početnost protestů výrazně opadá a účastní se jich už převážně jen lidé, kteří chtějí vyvolat násilí. Zdůraznil, že v sobotu nepůjde o protesty, které by reprezentovaly podstatnou část Francouzů.
Úřady kvůli nim do akce povolaly 89 tisíc příslušníků pořádkových složek, z toho 8 tiséc jich bude nasazeno v Paříži, kde budou mít strážci zákona k dispozici i 12 obrněných transportérů.
Uzavřené budou také některé turistické atrakce v centru hlavního města, včetně Eiffelovy věže a Vítězného oblouku, Louvru či Musée d'Orsay. Problémy se očekávají i v dopravě. Některé kulturní instituce ruší plánovaná představení, fotbalové kluby zase plánované zápasy.
Pařížská policejní prefektura vydala varování před rizikovými oblastmi metropole, kterým by se lidé měli raději vyhnout. Patří mezi ně například bulvár Champs-Élysées, náměstí Svornosti či některé další velké ulice v širším centru Paříže.
Obchody sídlící podél zmíněného bulváru začaly bez ohledu na předvánoční čas, který jim přináší velké tržby, zabedňovat a opevňovat své výlohy. Kovové zábrany se podle listu Le Figaro objevily například na výloze módního obchodu Louis Vuitton, kterou demonstranti rozbili již před dvěma týdny.
Prezident Emmanuel Macron, jemuž řada Francouzů vyčítá neschopnost vcítit se do problémů běžných lidí, prostřednictvím ministryně dopravy vzkázal, že hodlá demonstrantům adresovat zásadní projev začátkem příštího týdne.
