Vatikán - Papež František dnes rozhodl o příští kanonizaci svých předchůdců Jana Pavla II. a Jana XXIII. Znamená to, že budou prohlášeni za svaté během ceremonie, jejíž datum ještě není určeno. Mělo by se tak ale stát ještě letos. Spekuluje se o 8. prosinci či 24. listopadu, datum nejspíše určí sám František. Oba zesnulí papežové jsou považováni za nejoblíbenější a nejvlivnější hlavy katolické církve v novodobých dějinách.
Martin Horálek, dramaturg
„Proces svatořečení se dá trochu zjednodušeně přirovnat například k soudnímu procesu nebo obhajobě disertační práce. Musí být naprosto splněna věrohodnost toho člověka, teologická bezúhonnost a také podmínka zázraku. Ten musí být rozdílný pro blahořečení a je vždy posuzován lékařskou komisí.“
Charismatický Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla, stál v čele církve od roku 1978 do své smrti v roce 2005. Jako papež hrál významnou roli ve světové politice, je mu přisuzován podíl na zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Během svého pontifikátu navštívil 129 zemí, více než kterýkoliv jeho předchůdce. Svatořečil a blahořečil více lidí než všichni jeho předchůdci dohromady. Navázal taktéž na učení svých předchůdců v oblasti sexuální morálky a ochrany lidského života.
Během svého pontifikátu také například veřejně vyzval křesťany, aby se omluvili Židům za to, že je po staletí jako národ odmítali a uráželi jejich vyznání. Zároveň byl historicky první hlavou katolické církve, která navštívila synagogu a mešitu. Papežovy názory se ale pokaždé nesetkaly jen s pozitivními ohlasy. Terčem kritiky se stal mimo jiné proto, že odmítal ustoupit v otázce celibátu kněží, svěcení žen či v otázce antikoncepce. Stoupenci konzervativní a tradicionalistické linie papežovi naopak vytýkali příklon k modernistickému proudu katolické teologie, nemluvě o omluvách za některé činy církve v minulosti.
Papež Jan Pavel II.
Jan Pavel II., občanským jménem Karol Wojtyla, se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích nedaleko Krakova. V osmi letech mu zemřela matka a o čtyři roky později ztratil staršího bratra. Po ukončení střední školy, na níž se údajně rozhodoval mezi kariérou duchovního a herce, nastoupil na filozofickou fakultu univerzity v Krakově. Za druhé světové války začal ilegálně studovat teologii a filozofii a vysokou školu dokončil až v roce 1946. V témže roce ho vysvětili na kněze.
Od roku 1963 působil ve funkci krakovského arcibiskupa a o čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Papežem byl Jan Pavel II. zvolen v říjnu 1978. Ve svých osmapadesáti letech se stal nejmladší hlavou katolické církve od zvolení Pia IX. a zároveň prvním neitalským papežem po 455 letech.
Za svého života vydal přes pět desítek prací věnovaných katolické církvi a několik knih. Vedle toho vykonal 104 zahraničních návštěv, přičemž Československo, respektive Českou republiku navštívil třikrát. Populární, ke konci života těžce nemocný papež byl nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století a zřejmě i druhým nejdéle sloužícím papežem v dějinách církve. Zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let.
„Máme z toho velkou radost a je to potvrzením toho, co jsme s ním jako český národ zažili. Radujeme se z toho i proto, že tato informace přišla ve chvíli, kdy zde na Velehradě oslavujeme významné jubileum 1150 let od příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu,“ řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Jan XXIII., který byl papežem od roku 1958 do své smrti v roce 1963, svolal historický druhý vatikánský koncil, který vybavil církev pro moderní dobu.
-
„Jan XXIII. byl zvolen jako papež, který měl fungovat jako jakási přechodová figura, která během svého pontifikátu nic zvláštního neudělá. On byl ale v mnoha ohledech podobný papeži Františkovi, byl to velmi humorný člověk, trochu ale opomíjel diplomatické protokoly. Vypráví se o něm zkazky, že utíkal mimo zdi Vatikánu a často tím nadělal vrásky své ochrance. Svolal druhý vatikánský koncil, který do určité míry změnil dějiny katolické církve,“ podotkl dramaturg, Tvůrčí producentská skupina náboženské tvorby, ČT, Martin Horálek.
Agentura ANSA podotkla, že nedávno byl uznán druhý zázrak potřebný pro kanonizaci Jana Pavla II. V případě Jana XXIII. nařídil František kanonizaci i bez zázraku.
