Jeruzalém - Papež Benedikt XVI. je druhý den na návštěvě Izraele. Dnes nejvyšší představitel katolické církve navštívil v Jeruzalémě posvátná místa islámu a judaismu a sešel se s představiteli obou církví. Jako vůbec první papež Benedikt XVI. vstoupil do mešity na Chrámové hoře zvané Skalní dóm, následně rozjímal u Zdi nářků. Odpoledne sloužil mši v Getsemanské zahradě.
Papež Benedikt XVI. dnes dopoledne zamířil do mešity Skalní dóm. Před vstupem do mešity si zul boty, respektoval tak pravidlo v muslimských svatostáncích. Uvnitř se pak sešel s jeruzalémským velkým muftím Muhammadem Husejnem, který Benedikta XVI. vyzval, aby se zasadil proti „izraelské“ agresi. V mešitě zase volal papež po pospolitosti tří církví - islámu, katolické církve a judaismu.
„Toto svaté místo podněcuje k tomu, abychom s dobrou vůlí pracovali na překonání nedorozumění a konfliktů minulosti a šli cestou čestného dialogu,“ prohlásil Benedikt XVI.
Mešita Skalní dóm
Po saúdskoarabské Mekce a Medíně je okrsek Chrámové hory s mešitami Skalní dóm a Al-Aksá třetí nejposvátnější místo islámu. Muslimové věří, že právě z tohoto místa se vznesl na nebesa prorok Mohamed při mystické noční cestě zaznamenané v koránu.
Poté papež zamířil ke Zdi nářků. Zde se pomodlil a podle zvyku vložil mezi kameny lístek papíru s poselstvím. Učinil tak stejně jako před 9 lety jeho předchůdce Jan Pavel II.
Na lísteček vepsal Benedikt XVI. úryvek z Knihy žalmů: „Dobrý jest Hospodin těm, jež očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.“ Papež připojil i prosbu „Boha Abrahamova, Izákova a Jakobova, aby vyslyšel nářek trpících, vystrašených a oloupených; seslal boží mír na Svatou zemi, na Blízký východ a celou lidskou rodinu“.
Zeď nářků
Je to pozůstatek někdejšího Herodova chrámu zbořeného v roce 70 našeho letopočtu. Zeď na jihozápadní straně Chrámové hory je nejuctívanějším posvátným místem judaismu, kam chodí židovští věřící oplakávat zničení prvního chrámu judaistické víry a současně vyjádřit naději, že s příchodem Mesiáše bude tento chrám opětně vztyčen.
V poledne se papež pomodlil s biskupy v jeruzalémském centru Cenacolo. Odpoledne se Benedikt XVI. sešel ve Velké synagoze s vrchními rabíny. Ujistil je, že katolická církev chce docílit usmíření s židovskou vírou. Polední modlitbu se papež pomodlil na místě známém jako večeřadlo. Podle tradice zde pojedl s učedníky poslední večeři Ježíš. Odpoledne přišly tisíce křesťanů na mši, již Benedikt sloužil v Getsemanské zahradě v údolí Jóšafat.
Papež povzbuzoval křesťany, aby neodcházeli z místa, které je spirituálním domovem pro ně a také pro židy a muslimy. Sdělil, že jeho přítomnost je znamením toho, že věřící nejsou zapomenuti, že jejich „přítomnost a svědectví jsou v Božích očích cenné a jsou důležité“. Odliv křesťanů podle něj znamená „duchovní ochuzení Jeruzaléma“.
Fiaskem skončila konference o mezináboženském dialogu. Vrchní islámský soudce v Palestině Tajsír Tamímí na ní ostře napadl Izrael a žádal papeže, aby přiměl izraelskou vládu ukončit agresi vůči Palestincům, což pontifika zvedlo k předčasnému odchodu.
Izrael přijal s rozpaky včerejší papežovu návštěvu památníku obětem holokaustu
Izraelský tisk dnes komentoval včerejší návštěvu papeže Benedikta XVI. v památníku obětem holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Papež včera na místě prohlásil, že svět nesmí dopustit, aby se podobný zločin někdy opakoval. Uvedl také, že holokaust nelze popírat ani zlehčovat a nelze na něj ani zapomenout.
Ředitel památníku rabín Meir Lau naznačil, že ho papežův proslov zklamal. „Něco v projevu chybělo. Nezmínil se o nacistech ani o Němcích, kteří se na těch jatkách podíleli. A nezazněla ani omluva,“ řekl Lau. Podobně včerejší papežovo vystoupení ohodnotil i světový tisk.
Ten čekal, že právě v Jeruzalémě papež původem z Německa důrazně antisemitismus odsoudí. Papež navíc mlčel i o dalším kontroverzním tématu, o sejmutí exkomunikace z biskupa Richarda Williamsona, který je známým popíračem holokaustu.
Papež se nevyjádřil ani k dalšímu problému ve vztazích Vatikánu s Izraelem, jakým je osobnost papeže Pia XII., který vedl církev za druhé světové války. Podle Židů Pius neudělal vše, co bylo v jeho možnostech, aby pomohl zastavit vyhlazování v koncentračních táborech.
