Pandemie ve světě: Slovensko dál uvolňuje restrikce, naopak Německo, Itálie či Švédsko přitvrzují

Slovensko pokračuje v uvolňování karanténních opatření kvůli nemoci covid-19. Naopak v Německu, Rakousku, Itálii a ve Švédsku je zpřísňují. Chile je po Izraeli druhou zemí na světě, kde se začalo očkovat čtvrtou dávkou. V Británii zřejmě nejnovější vlna epidemie už dosáhla svého vrcholu - po rekordních hodnotách z přelomu roku eviduje země v posledních dnech nižší počty nakažených než o týden dříve.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Slovensko pokračuje v uvolňování karanténních opatření. Od pondělí se v zemi mohou konat i kulturní akce. Otevírají se kina, divadla, hudební kluby, které bude možné za určitých podmínek naplnit až do 50 procent kapacity sálů. Vstup bude jen pro očkované nebo pro návštěvníky s potvrzením o prodělání covidu, řekl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Končí také zákaz nočního vycházení, který platil od 20 do 5 hodin. Skončily rovněž vánoční prázdniny a do škol se vracejí všichni žáci na prvním a druhém stupni základních škol i studenti středních škol. 

„Vstup žáků do prezenčního vzdělávání není podmíněný testováním, ale vysoce ho doporučujeme,“ sdělil ředitel ZŠ Hroncova v Košicích Martin Fazekaš. Slovensko si užívá relativní klid. Nakažlivější varianta omikron zatím do statistik výrazněji nezasáhla. Podle analytiků se ale vlna nové varianty rozběhne ještě v průběhu ledna.

Zpravodaj připomněl, že nejpřísnější opatření začala platit v listopadu, včetně nouzového stavu a celodenního zákazu vycházení. Povoleny byly jen cesty do práce, k lékaři či pro potraviny. Od poloviny prosince pak začalo postupné uvolňování, které pokračuje i nyní.

8 minut
Zpravodaj ČT Obrovský o situaci na Slovensku
Zdroj: ČT24

Rakousko zkracuje karanténu na pět dní

V Rakousku se již omikron prosadil a počty případů rostou. Karanténu proto vláda zkrátila na pět dní, aby při velkém počtu nakažených nebyl narušen chod státu. Nakažený je momentálně i samotný kancléř Karl Nehammer.

Některá další opatření se zpřísňují. Od úterý budou respirátory povinné i venku při odstupu menším než dva metry. Policisté budou navíc důrazněji kontrolovat takzvané 2G certifikáty, tedy potvrzení o očkování proti covidu-19 nebo o prodělání této nemoci.

3 minuty
Horizont ČT24: Na Slovensku rozvolňují pandemická opatření
Zdroj: ČT24

Podíl očkovaných už se blíží pětasedmdesáti procentům. Únorový tart povinné vakcinace je ale ohrožený, technickou přípravu je údajně možné dokončit nejdřív v dubnu. Proti povinnému očkování o víkendu znovu demonstrovaly desetitisíce lidí.

V Německu bude těžší dostat se do restaurací

Severoněmecký Hamburk od pondělí zpřísnil karanténní opatření, lidé se základním očkováním proti covidu-19 se nově bez dodatečného testu nedostanou do restaurací. Na takovém omezení se v pátek s kancléřem Olafem Scholzem dohodla většina premiérů spolkových zemí. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach očekává, že nová pravidla ostatní regiony rychle zavedou, a v rozhovoru s televizí ARD navíc naznačil, že Německo se kvůli koronavirové variantě omikron nevyhne dalším zpřísněním.

Pondělkem v Německu také definitivně skončily vánoční prázdniny a školáci se vrátili do lavic i ve zbývajících osmi spolkových zemích. Vyučování je prezenční, což politici označují za prioritu, žáci se ale musí častěji testovat.

Scholz po pátečním jednání se zemskými premiéry oznámil, že Německo přechází především v gastronomii na přísnější model, kdy očkovaní a uzdravení musí předkládat dodatečný negativní test. Výjimku mají jen lidé s posilující dávkou. Hamburk toto pravidlo zavedl už od pondělí a rozšířil ho také na vnitřní sportovní zařízení, kina, divadla, vyhlídkové jízdy a plavby nebo na prostituci. Podobně chce upravit své karanténní vyhlášky i většina dalších spolkových zemí s výjimkou Saska-Anhaltska.

Itálie přitvrzuje i ve veřejné dopravě

V Itálii začalo platit další zpřísnění opatření, jímž podle agentury ANSA vláda svým způsobem zavedla téměř lockdown pro neočkované. Od pondělí se totiž rozšířila povinnost mít takzvaný superzelený pas i na další aktivity, včetně veřejné dopravy, vstupů do sportovních center, muzeí či na lyžařské vleky. Tato povinnost platí zatím do konce března, kdy má v zemi skončit nouzový stav, který ale může být v případě špatné epidemické situace prodloužen. Superzelený pas potvrzuje očkování proti covidu-19 či prodělání této nemoci v předchozím půlroce.

Dvě úrovně covidových certifikátů zavedli v Itálii loni v prosinci a vláda postupně rozšiřovala aktivity, kam lze jen se superzeleným pasem. Do neděle byl tento certifikát potřeba například pro vstup do vnitřních prostor restaurací, kin či divadel. Jinde, například ve veřejné dopravě či na pracovišti, stačil takzvaný zelený pas, potvrzující negativní test na koronavirus SARS-CoV-2. Od 15. února bude pro lidi žijící v Itálii ve věku od 50 let covidový certifikát potvrzující očkování proti covidu-19 či prodělaní této nemoci nutný i na pracovišti.

Od pondělí je vyšší úroveň takzvaných covidových pasů nutná téměř všude, s výjimkou obchodů či základních služeb. Potřebují ho lidé při cestách vlakem, autobusem, metrem, pro ubytování v hotelu, na veletrhy, do heren, bazénů, posiloven i pro posezení na zahrádkách restaurací, kde ho zatím potřebovali jen uvnitř. Tato povinnost platí v celé Itálii, bez ohledu na barevné stupně, jimiž vláda v regionech označuje úroveň epidemické situace.

Další zpřísnění opatření v Itálii začne platit 20. ledna, odkdy bude nutné se prokázat základním covidovým pasem u holiče nebo v kosmetických salonech. Od 1. února bude tento certifikát nutný i pro vstup na úřady, pošty, do bank či obchodů, které neprodávají zboží základní potřeby.

Švédsko zkrátí otvírací dobu restaurací a barů

Švédsko zavede nová opatření s cílem zabránit růstu počtu případů nákazy koronavirem, který vytváří tlak na zdravotnický systém. Podle premiérky Magdaleny Anderssonové budou nová omezení zahrnovat zkrácení otvírací doby restaurací a barů a snížení povoleného počtu účastníků veřejných akcí. Předsedkyně vlády rovněž vyzvala k práci z domova, kde je to možné.

Restaurace a bary budou nově muset zavírat nejpozději ve 23:00 a hosté budou moci sedět maximálně ve skupinách po osmi. Veřejných akcí se bude smět účastnit nejvýše 50 neočkovaných lidí. Opatření začnou platit 14. ledna.

Anderssonová rovněž vyzvala k práci z domova a uvedla, že ve vyšším školství může být zavedena výuka na dálku. Zdůraznila také, že nejmocnějším nástrojem boje proti nemoci covid-19 je očkování.

Británie eviduje několikadenní pokles v počtech nákaz

Nejnovější vlna epidemie covidu-19 v Británii zřejmě dosáhla svého vrcholu. Po rekordních hodnotách z přelomu roku země v posledních dnech eviduje nižší počty nakažených než o týden dříve. Bilance hospitalizací s koronavirem zatím stále roste, nárůst ale zpomalil, ukazují vládní statistiky.

Za poslední den přibylo 142 224 zachycených infekcí, což je o zhruba 15 tisíc méně než minulé pondělí. Ve srovnání s předchozím týdnem byly nižší i přírůstky ve čtvrtek, pátek, sobotu a neděli, přestože množství prováděných testů neklesá.

V Británii se tak zastavil prudký nárůst denních čísel, který trval asi tři týdny a přinesl denní součty nákaz vysoko nad předchozím maximem z loňského ledna. Od Vánoc výrazněji roste i počet nemocničních lůžek obsazených pacienty s koronavirem, zůstává však oproti minulé zimě relativně nízký. O víkendu podle oficiálních dat v nemocnicích leželo 18 665 nakažených, zatímco před rokem to bylo až 38 tisíc.

Chile začalo očkovat čtvrtou dávkou

Chile začalo v pondělí podávat svým obyvatelům čtvrtou dávku očkování proti covidu-19. Nárok na ni mají zatím lidé s problémy s imunitou. Chile je po Izraeli druhou zemí na světě, která začala očkovat čtvrtou dávkou.

U prvního očkování čtvrtou dávkou byl i prezident Sebastián Piňera. První dvě dávky dostaly Miguel a Teresa, kteří mají oslabenou imunitu. Do konce ledna budou čtvrtou dávku dostávat lidé s problémy s imunitou, od února pak i lidé starší 55 let, kteří dostali třetí dávku alespoň před šesti měsíci.

Podle Piňery země uspíšila očkování čtvrtou dávkou kvůli prudkému zhoršení epidemické situace v latinskoamerických zemích, například v Argentině, Bolívii nebo Peru. Prezident uvedl, že zvýšení počtu případů kvůli nakažlivější variantě omikron očekává i Chile. Piňera se domnívá, že denní přírůstek, který nyní činí kolem čtyř tisíc případů, dosáhne až deseti tisíc nakažených, což by bylo nejvíce od začátku epidemie. Chile patří k latinskoamerickým zemím, kde se očkuje nejvíce. Dvě dávky dostalo zhruba 87 procent ze zhruba 20 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...