Pandemie ve světě: Slovensko dál uvolňuje restrikce, naopak Německo, Itálie či Švédsko přitvrzují

Slovensko pokračuje v uvolňování karanténních opatření kvůli nemoci covid-19. Naopak v Německu, Rakousku, Itálii a ve Švédsku je zpřísňují. Chile je po Izraeli druhou zemí na světě, kde se začalo očkovat čtvrtou dávkou. V Británii zřejmě nejnovější vlna epidemie už dosáhla svého vrcholu - po rekordních hodnotách z přelomu roku eviduje země v posledních dnech nižší počty nakažených než o týden dříve.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Slovensko pokračuje v uvolňování karanténních opatření. Od pondělí se v zemi mohou konat i kulturní akce. Otevírají se kina, divadla, hudební kluby, které bude možné za určitých podmínek naplnit až do 50 procent kapacity sálů. Vstup bude jen pro očkované nebo pro návštěvníky s potvrzením o prodělání covidu, řekl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Končí také zákaz nočního vycházení, který platil od 20 do 5 hodin. Skončily rovněž vánoční prázdniny a do škol se vracejí všichni žáci na prvním a druhém stupni základních škol i studenti středních škol. 

„Vstup žáků do prezenčního vzdělávání není podmíněný testováním, ale vysoce ho doporučujeme,“ sdělil ředitel ZŠ Hroncova v Košicích Martin Fazekaš. Slovensko si užívá relativní klid. Nakažlivější varianta omikron zatím do statistik výrazněji nezasáhla. Podle analytiků se ale vlna nové varianty rozběhne ještě v průběhu ledna.

Zpravodaj připomněl, že nejpřísnější opatření začala platit v listopadu, včetně nouzového stavu a celodenního zákazu vycházení. Povoleny byly jen cesty do práce, k lékaři či pro potraviny. Od poloviny prosince pak začalo postupné uvolňování, které pokračuje i nyní.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský o situaci na Slovensku
Zdroj: ČT24

Rakousko zkracuje karanténu na pět dní

V Rakousku se již omikron prosadil a počty případů rostou. Karanténu proto vláda zkrátila na pět dní, aby při velkém počtu nakažených nebyl narušen chod státu. Nakažený je momentálně i samotný kancléř Karl Nehammer.

Některá další opatření se zpřísňují. Od úterý budou respirátory povinné i venku při odstupu menším než dva metry. Policisté budou navíc důrazněji kontrolovat takzvané 2G certifikáty, tedy potvrzení o očkování proti covidu-19 nebo o prodělání této nemoci.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Na Slovensku rozvolňují pandemická opatření
Zdroj: ČT24

Podíl očkovaných už se blíží pětasedmdesáti procentům. Únorový tart povinné vakcinace je ale ohrožený, technickou přípravu je údajně možné dokončit nejdřív v dubnu. Proti povinnému očkování o víkendu znovu demonstrovaly desetitisíce lidí.

V Německu bude těžší dostat se do restaurací

Severoněmecký Hamburk od pondělí zpřísnil karanténní opatření, lidé se základním očkováním proti covidu-19 se nově bez dodatečného testu nedostanou do restaurací. Na takovém omezení se v pátek s kancléřem Olafem Scholzem dohodla většina premiérů spolkových zemí. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach očekává, že nová pravidla ostatní regiony rychle zavedou, a v rozhovoru s televizí ARD navíc naznačil, že Německo se kvůli koronavirové variantě omikron nevyhne dalším zpřísněním.

Pondělkem v Německu také definitivně skončily vánoční prázdniny a školáci se vrátili do lavic i ve zbývajících osmi spolkových zemích. Vyučování je prezenční, což politici označují za prioritu, žáci se ale musí častěji testovat.

Scholz po pátečním jednání se zemskými premiéry oznámil, že Německo přechází především v gastronomii na přísnější model, kdy očkovaní a uzdravení musí předkládat dodatečný negativní test. Výjimku mají jen lidé s posilující dávkou. Hamburk toto pravidlo zavedl už od pondělí a rozšířil ho také na vnitřní sportovní zařízení, kina, divadla, vyhlídkové jízdy a plavby nebo na prostituci. Podobně chce upravit své karanténní vyhlášky i většina dalších spolkových zemí s výjimkou Saska-Anhaltska.

Itálie přitvrzuje i ve veřejné dopravě

V Itálii začalo platit další zpřísnění opatření, jímž podle agentury ANSA vláda svým způsobem zavedla téměř lockdown pro neočkované. Od pondělí se totiž rozšířila povinnost mít takzvaný superzelený pas i na další aktivity, včetně veřejné dopravy, vstupů do sportovních center, muzeí či na lyžařské vleky. Tato povinnost platí zatím do konce března, kdy má v zemi skončit nouzový stav, který ale může být v případě špatné epidemické situace prodloužen. Superzelený pas potvrzuje očkování proti covidu-19 či prodělání této nemoci v předchozím půlroce.

Dvě úrovně covidových certifikátů zavedli v Itálii loni v prosinci a vláda postupně rozšiřovala aktivity, kam lze jen se superzeleným pasem. Do neděle byl tento certifikát potřeba například pro vstup do vnitřních prostor restaurací, kin či divadel. Jinde, například ve veřejné dopravě či na pracovišti, stačil takzvaný zelený pas, potvrzující negativní test na koronavirus SARS-CoV-2. Od 15. února bude pro lidi žijící v Itálii ve věku od 50 let covidový certifikát potvrzující očkování proti covidu-19 či prodělaní této nemoci nutný i na pracovišti.

Od pondělí je vyšší úroveň takzvaných covidových pasů nutná téměř všude, s výjimkou obchodů či základních služeb. Potřebují ho lidé při cestách vlakem, autobusem, metrem, pro ubytování v hotelu, na veletrhy, do heren, bazénů, posiloven i pro posezení na zahrádkách restaurací, kde ho zatím potřebovali jen uvnitř. Tato povinnost platí v celé Itálii, bez ohledu na barevné stupně, jimiž vláda v regionech označuje úroveň epidemické situace.

Další zpřísnění opatření v Itálii začne platit 20. ledna, odkdy bude nutné se prokázat základním covidovým pasem u holiče nebo v kosmetických salonech. Od 1. února bude tento certifikát nutný i pro vstup na úřady, pošty, do bank či obchodů, které neprodávají zboží základní potřeby.

Švédsko zkrátí otvírací dobu restaurací a barů

Švédsko zavede nová opatření s cílem zabránit růstu počtu případů nákazy koronavirem, který vytváří tlak na zdravotnický systém. Podle premiérky Magdaleny Anderssonové budou nová omezení zahrnovat zkrácení otvírací doby restaurací a barů a snížení povoleného počtu účastníků veřejných akcí. Předsedkyně vlády rovněž vyzvala k práci z domova, kde je to možné.

Restaurace a bary budou nově muset zavírat nejpozději ve 23:00 a hosté budou moci sedět maximálně ve skupinách po osmi. Veřejných akcí se bude smět účastnit nejvýše 50 neočkovaných lidí. Opatření začnou platit 14. ledna.

Anderssonová rovněž vyzvala k práci z domova a uvedla, že ve vyšším školství může být zavedena výuka na dálku. Zdůraznila také, že nejmocnějším nástrojem boje proti nemoci covid-19 je očkování.

Británie eviduje několikadenní pokles v počtech nákaz

Nejnovější vlna epidemie covidu-19 v Británii zřejmě dosáhla svého vrcholu. Po rekordních hodnotách z přelomu roku země v posledních dnech eviduje nižší počty nakažených než o týden dříve. Bilance hospitalizací s koronavirem zatím stále roste, nárůst ale zpomalil, ukazují vládní statistiky.

Za poslední den přibylo 142 224 zachycených infekcí, což je o zhruba 15 tisíc méně než minulé pondělí. Ve srovnání s předchozím týdnem byly nižší i přírůstky ve čtvrtek, pátek, sobotu a neděli, přestože množství prováděných testů neklesá.

V Británii se tak zastavil prudký nárůst denních čísel, který trval asi tři týdny a přinesl denní součty nákaz vysoko nad předchozím maximem z loňského ledna. Od Vánoc výrazněji roste i počet nemocničních lůžek obsazených pacienty s koronavirem, zůstává však oproti minulé zimě relativně nízký. O víkendu podle oficiálních dat v nemocnicích leželo 18 665 nakažených, zatímco před rokem to bylo až 38 tisíc.

Chile začalo očkovat čtvrtou dávkou

Chile začalo v pondělí podávat svým obyvatelům čtvrtou dávku očkování proti covidu-19. Nárok na ni mají zatím lidé s problémy s imunitou. Chile je po Izraeli druhou zemí na světě, která začala očkovat čtvrtou dávkou.

U prvního očkování čtvrtou dávkou byl i prezident Sebastián Piňera. První dvě dávky dostaly Miguel a Teresa, kteří mají oslabenou imunitu. Do konce ledna budou čtvrtou dávku dostávat lidé s problémy s imunitou, od února pak i lidé starší 55 let, kteří dostali třetí dávku alespoň před šesti měsíci.

Podle Piňery země uspíšila očkování čtvrtou dávkou kvůli prudkému zhoršení epidemické situace v latinskoamerických zemích, například v Argentině, Bolívii nebo Peru. Prezident uvedl, že zvýšení počtu případů kvůli nakažlivější variantě omikron očekává i Chile. Piňera se domnívá, že denní přírůstek, který nyní činí kolem čtyř tisíc případů, dosáhne až deseti tisíc nakažených, což by bylo nejvíce od začátku epidemie. Chile patří k latinskoamerickým zemím, kde se očkuje nejvíce. Dvě dávky dostalo zhruba 87 procent ze zhruba 20 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12AktualizovánoPrávě teď

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 8 mminutami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...