Pandemie ve světě: Slovensko dál uvolňuje restrikce, naopak Německo, Itálie či Švédsko přitvrzují

Slovensko pokračuje v uvolňování karanténních opatření kvůli nemoci covid-19. Naopak v Německu, Rakousku, Itálii a ve Švédsku je zpřísňují. Chile je po Izraeli druhou zemí na světě, kde se začalo očkovat čtvrtou dávkou. V Británii zřejmě nejnovější vlna epidemie už dosáhla svého vrcholu - po rekordních hodnotách z přelomu roku eviduje země v posledních dnech nižší počty nakažených než o týden dříve.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Slovensko pokračuje v uvolňování karanténních opatření. Od pondělí se v zemi mohou konat i kulturní akce. Otevírají se kina, divadla, hudební kluby, které bude možné za určitých podmínek naplnit až do 50 procent kapacity sálů. Vstup bude jen pro očkované nebo pro návštěvníky s potvrzením o prodělání covidu, řekl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Končí také zákaz nočního vycházení, který platil od 20 do 5 hodin. Skončily rovněž vánoční prázdniny a do škol se vracejí všichni žáci na prvním a druhém stupni základních škol i studenti středních škol. 

„Vstup žáků do prezenčního vzdělávání není podmíněný testováním, ale vysoce ho doporučujeme,“ sdělil ředitel ZŠ Hroncova v Košicích Martin Fazekaš. Slovensko si užívá relativní klid. Nakažlivější varianta omikron zatím do statistik výrazněji nezasáhla. Podle analytiků se ale vlna nové varianty rozběhne ještě v průběhu ledna.

Zpravodaj připomněl, že nejpřísnější opatření začala platit v listopadu, včetně nouzového stavu a celodenního zákazu vycházení. Povoleny byly jen cesty do práce, k lékaři či pro potraviny. Od poloviny prosince pak začalo postupné uvolňování, které pokračuje i nyní.

Nahrávám video

Rakousko zkracuje karanténu na pět dní

V Rakousku se již omikron prosadil a počty případů rostou. Karanténu proto vláda zkrátila na pět dní, aby při velkém počtu nakažených nebyl narušen chod státu. Nakažený je momentálně i samotný kancléř Karl Nehammer.

Některá další opatření se zpřísňují. Od úterý budou respirátory povinné i venku při odstupu menším než dva metry. Policisté budou navíc důrazněji kontrolovat takzvané 2G certifikáty, tedy potvrzení o očkování proti covidu-19 nebo o prodělání této nemoci.

Nahrávám video

Podíl očkovaných už se blíží pětasedmdesáti procentům. Únorový tart povinné vakcinace je ale ohrožený, technickou přípravu je údajně možné dokončit nejdřív v dubnu. Proti povinnému očkování o víkendu znovu demonstrovaly desetitisíce lidí.

V Německu bude těžší dostat se do restaurací

Severoněmecký Hamburk od pondělí zpřísnil karanténní opatření, lidé se základním očkováním proti covidu-19 se nově bez dodatečného testu nedostanou do restaurací. Na takovém omezení se v pátek s kancléřem Olafem Scholzem dohodla většina premiérů spolkových zemí. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach očekává, že nová pravidla ostatní regiony rychle zavedou, a v rozhovoru s televizí ARD navíc naznačil, že Německo se kvůli koronavirové variantě omikron nevyhne dalším zpřísněním.

Pondělkem v Německu také definitivně skončily vánoční prázdniny a školáci se vrátili do lavic i ve zbývajících osmi spolkových zemích. Vyučování je prezenční, což politici označují za prioritu, žáci se ale musí častěji testovat.

Scholz po pátečním jednání se zemskými premiéry oznámil, že Německo přechází především v gastronomii na přísnější model, kdy očkovaní a uzdravení musí předkládat dodatečný negativní test. Výjimku mají jen lidé s posilující dávkou. Hamburk toto pravidlo zavedl už od pondělí a rozšířil ho také na vnitřní sportovní zařízení, kina, divadla, vyhlídkové jízdy a plavby nebo na prostituci. Podobně chce upravit své karanténní vyhlášky i většina dalších spolkových zemí s výjimkou Saska-Anhaltska.

Itálie přitvrzuje i ve veřejné dopravě

V Itálii začalo platit další zpřísnění opatření, jímž podle agentury ANSA vláda svým způsobem zavedla téměř lockdown pro neočkované. Od pondělí se totiž rozšířila povinnost mít takzvaný superzelený pas i na další aktivity, včetně veřejné dopravy, vstupů do sportovních center, muzeí či na lyžařské vleky. Tato povinnost platí zatím do konce března, kdy má v zemi skončit nouzový stav, který ale může být v případě špatné epidemické situace prodloužen. Superzelený pas potvrzuje očkování proti covidu-19 či prodělání této nemoci v předchozím půlroce.

Dvě úrovně covidových certifikátů zavedli v Itálii loni v prosinci a vláda postupně rozšiřovala aktivity, kam lze jen se superzeleným pasem. Do neděle byl tento certifikát potřeba například pro vstup do vnitřních prostor restaurací, kin či divadel. Jinde, například ve veřejné dopravě či na pracovišti, stačil takzvaný zelený pas, potvrzující negativní test na koronavirus SARS-CoV-2. Od 15. února bude pro lidi žijící v Itálii ve věku od 50 let covidový certifikát potvrzující očkování proti covidu-19 či prodělaní této nemoci nutný i na pracovišti.

Od pondělí je vyšší úroveň takzvaných covidových pasů nutná téměř všude, s výjimkou obchodů či základních služeb. Potřebují ho lidé při cestách vlakem, autobusem, metrem, pro ubytování v hotelu, na veletrhy, do heren, bazénů, posiloven i pro posezení na zahrádkách restaurací, kde ho zatím potřebovali jen uvnitř. Tato povinnost platí v celé Itálii, bez ohledu na barevné stupně, jimiž vláda v regionech označuje úroveň epidemické situace.

Další zpřísnění opatření v Itálii začne platit 20. ledna, odkdy bude nutné se prokázat základním covidovým pasem u holiče nebo v kosmetických salonech. Od 1. února bude tento certifikát nutný i pro vstup na úřady, pošty, do bank či obchodů, které neprodávají zboží základní potřeby.

Švédsko zkrátí otvírací dobu restaurací a barů

Švédsko zavede nová opatření s cílem zabránit růstu počtu případů nákazy koronavirem, který vytváří tlak na zdravotnický systém. Podle premiérky Magdaleny Anderssonové budou nová omezení zahrnovat zkrácení otvírací doby restaurací a barů a snížení povoleného počtu účastníků veřejných akcí. Předsedkyně vlády rovněž vyzvala k práci z domova, kde je to možné.

Restaurace a bary budou nově muset zavírat nejpozději ve 23:00 a hosté budou moci sedět maximálně ve skupinách po osmi. Veřejných akcí se bude smět účastnit nejvýše 50 neočkovaných lidí. Opatření začnou platit 14. ledna.

Anderssonová rovněž vyzvala k práci z domova a uvedla, že ve vyšším školství může být zavedena výuka na dálku. Zdůraznila také, že nejmocnějším nástrojem boje proti nemoci covid-19 je očkování.

Británie eviduje několikadenní pokles v počtech nákaz

Nejnovější vlna epidemie covidu-19 v Británii zřejmě dosáhla svého vrcholu. Po rekordních hodnotách z přelomu roku země v posledních dnech eviduje nižší počty nakažených než o týden dříve. Bilance hospitalizací s koronavirem zatím stále roste, nárůst ale zpomalil, ukazují vládní statistiky.

Za poslední den přibylo 142 224 zachycených infekcí, což je o zhruba 15 tisíc méně než minulé pondělí. Ve srovnání s předchozím týdnem byly nižší i přírůstky ve čtvrtek, pátek, sobotu a neděli, přestože množství prováděných testů neklesá.

V Británii se tak zastavil prudký nárůst denních čísel, který trval asi tři týdny a přinesl denní součty nákaz vysoko nad předchozím maximem z loňského ledna. Od Vánoc výrazněji roste i počet nemocničních lůžek obsazených pacienty s koronavirem, zůstává však oproti minulé zimě relativně nízký. O víkendu podle oficiálních dat v nemocnicích leželo 18 665 nakažených, zatímco před rokem to bylo až 38 tisíc.

Chile začalo očkovat čtvrtou dávkou

Chile začalo v pondělí podávat svým obyvatelům čtvrtou dávku očkování proti covidu-19. Nárok na ni mají zatím lidé s problémy s imunitou. Chile je po Izraeli druhou zemí na světě, která začala očkovat čtvrtou dávkou.

U prvního očkování čtvrtou dávkou byl i prezident Sebastián Piňera. První dvě dávky dostaly Miguel a Teresa, kteří mají oslabenou imunitu. Do konce ledna budou čtvrtou dávku dostávat lidé s problémy s imunitou, od února pak i lidé starší 55 let, kteří dostali třetí dávku alespoň před šesti měsíci.

Podle Piňery země uspíšila očkování čtvrtou dávkou kvůli prudkému zhoršení epidemické situace v latinskoamerických zemích, například v Argentině, Bolívii nebo Peru. Prezident uvedl, že zvýšení počtu případů kvůli nakažlivější variantě omikron očekává i Chile. Piňera se domnívá, že denní přírůstek, který nyní činí kolem čtyř tisíc případů, dosáhne až deseti tisíc nakažených, což by bylo nejvíce od začátku epidemie. Chile patří k latinskoamerickým zemím, kde se očkuje nejvíce. Dvě dávky dostalo zhruba 87 procent ze zhruba 20 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Írán slíbil, že na útoky odpoví. Agentury informovaly, že v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru ve čtvrtek ráno zněly sirény kvůli íránskému útoku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 12 hhodinami

Evropský pohled