Moskva - Dvacátý sjezd Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), který byl zahájen 14. února 1956, vešel do dějin především díky tajnému referátu Nikity Chruščova „O kultu osobnosti a jeho důsledcích“, v němž tehdejší sovětský vůdce celkem pravdivě odhalil rozsah zločinů svého předchůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Na sjezdu byla rovněž představena nová koncepce mírového soužití se Západem a jeho duch přispěl k určitému uvolnění atmosféry ve východním bloku, minimálně v kulturní a sociální sféře. Mírné oteplení však nemělo dlouhého trvání a k žádné zásadní reformě sovětského režimu nakonec nedošlo.
Ještě tentýž rok na podzim ukázal Chruščov světu, že s oteplováním to nebude tak horké. Do rozbouřeného Maďarska, kde byla vytvořena pluralitní vláda, která vyhlásila i vystoupení z Varšavské smlouvy, poslal tanky. Krvavé boje si tehdy vyžádaly na 4 000 životů. Se Západem sice kontroverzní Chruščov prosazoval „mírové soužití“, ale v roce 1962 pokusem instalovat na Kubě rakety málem proměnil studenou válku v horkou. Největším přínosem Chruščovových reforem bylo bezpochyby propuštění statisíců politických vězňů. Rovněž se mírně zlepšila bytová situace v zemi a zvýšila se životní úroveň zemědělců.
V totalitním způsobu vlády se ale Chruščov od Stalina příliš nelišil. Zavedl například trest smrti za „hospodářské zločiny“, obnovil proticírkevní kampaň a prosazoval přísný dohled státu i nad kulturou a uměním. V únorovém několikahodinovém historickém referátu, jehož plné znění bylo zveřejněno až v roce 1990, vylíčil Chruščov velkou řadu represí a čistek, zejména mezi komunisty. „Stalinova samovláda vedla ke zvlášť těžkým důsledkům v průběhu velké vlastenecké války,“ vyčetl Chruščov Stalinovi i údajně chybné kroky v zahraniční politice.
Chruščov hovořil také o vysídlení Čečenců, Ingušů či Balkarů. „Ukrajinci se tomuto osudu vyhnuli, protože jich je příliš mnoho,“ dedukoval Chruščov. Projev zakončil slovy „Ať žije leninismus - vítězný prapor naší strany!“
„Politik je člověk, který slíbí, že postaví most i tam, kde vůbec není řeka.“
Zdroj: cs.wikiquote.org
Posvítit si na Stalinovy zločiny zřejmě nebyl nápad Chruščova
Ač sehrál v odhalení Stalinových zločinů Chruščov rozhodující roli, nebyla to jeho iniciativa, nýbrž zřejmě člena politbyra Anastase Mikojana. Ten varoval, že nebude-li pravda zveřejněna na prvním sjezdu KSSS po Stalinově smrti, přijde s odhalením někdo jiný.
Koncem roku 1955 tedy Chruščov navrhl ustavit zvláštní komisi k prošetření represí proti členům ÚV, kteří byli zvoleni v roce 1934. Ze zprávy komise, kterou Chruščov použil jako základ ke svému projevu, vyplynulo, že ze 139 starých, věrných komunistů jich bylo 98 zastřeleno.
Za 25 let vlády despoty Stalina, který se moci chopil po Leninově smrti v roce 1924, přišlo v SSSR o život přes 20 milionů lidí. Někteří byli zastřeleni, jiní zemřeli při hladomorech a další se nevrátili z obrovské sítě vězeňských táborů. Kromě toho byly miliony lidí deportovány na Sibiř nebo do jiných končin Sovětského svazu.
