Praha - Podle závěrů studie, kterou tento týden zveřejnil Mezinárodní úřad pro nemoci zvířat na konferenci v Paříži, mohou klimatické změny způsobit nové nemoci u zvířat, a ohrozit tak i člověka. Kromě nových onemocnění se mohou rozšířit i dávno známé zvířecí choroby. Do řad stoupenců boje proti globálnímu oteplování se tak teď přidávají i epizoologové.
Odborníci se bojí vlivu klimatických změn na šíření zvířecích nákaz
Klimatické změny mají na svědomí například geografické šíření katarální horečky ovcí. Jedná se o nebezpečnou nemoc, kterou roznáší bodavý hmyz. Katarální horečka přitom není mezi zvířecími chorobami žádnou novinkou a bohaté zkušenosti s ní má i Česko.
Šéf Mezinárodního úřadu pro nemoci zvířat Bernard Vallat na generálním shromáždění v Paříži přišel s nečekanou bilancí. Následků globálního oteplování na zvířata se obává 71 procent ze 174 členských států organizace. „Stále více zemí hlásí, že klimatické změny jsou na jejich území zodpovědné nejméně za jednu ať už nově či dříve objevenou nemoc zvířat. To je realita a my ji nemůžeme ignorovat,“ uvedl Vallat.
Reportáž Lenky Drmotové (zdroj: ČT24)
S oteplováním mohou vedle ovčí horečky souviset i choroby jako koňský mor, horečka údolí Rift nebo dobytčí tuberkulóza. Právě klima, chov zvířat a šíření nemocí tvoří těžko přetrhnutelný řetězec. Důkazem toho jsou přírodní katastrofy. „Když si uvědomíme, že byly třeba v českých zemích staleté povodně, a to umožňuje, že se objevuje to, co jsme neznali celá dlouhá léta, že se třeba mohou přenášet leptoviry, které přenášejí hlodavci, jež jsou vyplaveni,“ prohlásila Vilma Marešová, přednostka infekční kliniky FN Na Bulovce.
Odborníci předpokládají, že by šíření a vznik nových chorob u zvířat mělo narůstat i v budoucnu a najít řešení navíc nebude vůbec jednoduché. Pokud se totiž země budou snažit zlikvidovat nějakou znovu se vracející nemoc, mohly by tímto zásahem změnit její intenzitu. Choroba se pak může rozšířit na další druhy a mít i vedlejší účinky na ekosystém. „Hlavně by člověk měl mít určitou pokoru, protože člověk je jako jeden ze živých organismů součástí světa a když až příliš zasahuje, tak určitým způsobem rovnováhu mezi tímto světem porušuje,“ dodala Marešová.