V roce 1973 vyrostla uprostřed Paříže Montparnasská věž a stala se novou dominantou města nad Seinou. K nelibosti mnoha místních, kteří se od té doby k výstavbě výškových budov staví zdrženlivě, tedy alespoň v historickém centru. Čtvrť La Défense, která je mrakodrapy proslulá, se naopak po brexitu možná bude muset rozrůst.
Montparnasská věž se nedá přehlédnout na žádném pařížském panoramatu, podobně jako Eiffelovka. Kromě výšky obě stavby spojuje i to, že jejich vznik ve své době vzbudil mimořádný odpor. Zatímco železnou dámu dnes obdivuje celý svět, Montparnasská věž je podle nedávné ankety druhá nejošklivější stavba na světě – po bostonské radnici.
Řadě lidí vadí, že je budova se svými 210 metry oproti zbytku města neúměrně vysoká. Tři roky po jejím dokončení Paříž zakázala stavbu vyšších než sedmipatrových budov. Montparnasská věž jich má skoro 60. A ještě ke všemu se ukázalo, že obsahuje nadměrné množství nebezpečného azbestu.
Demolice by vyšla na miliardu
Někteří politici proto pravidelně přicházejí s nápadem věž zbořit. Demolice by však vyšla na zhruba miliardu eur, tudíž se raději investovala čtvrtinová částka do likvidace azbestu. Prezident Macron si loni v 16. patře otevřel volební štáb svého hnutí Na pochodu.
Ve vnitřní Paříži se nicméně po zkušenostech z Montparnassu další mrakodrapy nestavějí. Neznamená to ovšem, že by Francouzi na věžáky zanevřeli úplně. Jejich růst se pouze přestěhoval asi tři a půl kilometru za okraj města, do finančního centra ve čtvrti La Défense.
Právě v této čtvrti vznikla budova, která Montparnasskou věž přerostla. A už se staví nová, která bude ještě vyšší. Francouzi jsou přesvědčení, že kanceláří bude potřeba čím dál víc. Brexit sem totiž podle nich přivede řadu finančních společností z Londýna.
