Nizozemci volí parlament, favority jsou liberálové a antiislamisté

Brusel/Amsterodam – Nizozemští občané dnes v předčasných volbách volí nový parlament. Výsledek ostře sledovaných voleb může a pravděpodobně přepíše politickou mapu země. Nejsilnějšími stranami totiž jsou opoziční liberálové Marka Rutteho (Lidová strana pro svobodu a demokracii – VVD), kteří již téměř sto let nezvítězili, a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.

Evropa nizozemské volby sleduje právě kvůli možnému úspěchu PVV kontroverzního Wilderse. Ten vede již několik let masivní protiimigrační kampaň a s tím spojenou kampaň proti islamizaci země, která mu vynesla „věhlas“ i za hranicemi Nizozemska. Wilders se rovněž netají ani svým odporem k Evropské unii, což vyvolává obavy u mnoha evropských politiků.

Wilders například navrhuje platit daň za šátek na hlavě a islám kritizuje jako nebezpečnou ideologii. „Chci zastavit imigraci z islámských zemí. Ti, kteří tu jsou a řídí se našimi zákony a ústavou, mohou zůstat. Kdo chce ale praktikovat šaríu, obřízku a páchat kriminalitu, toho vyženeme,“ říká.

Volební průzkumy ještě poměrně nedávno ukazovaly, že PVV by se nakonec mohla stát vítězem voleb a Wilders by teoreticky mohl zasednout v křesle premiéra. Jeho strana posílila i během loňských voleb do Evropského parlamentu, kdy se stala druhou nejúspěšnější v zemi a úspěch si připsala i během komunálních voleb, které se konaly letos v březnu. Jenže nejsilnějším tématem se v poslední době nestala imigrační politika, ale zadlužování státu a ne příliš dobrá ekonomická situace. A právě v tomto ohledu PVV výrazně zaostává za liberály, protože nepřináší žádnou koncepci řešení. To se v současnosti také odráží i ve volebních průzkumech, kde PVV citelně oslabuje.

Harry Potter už premiérem zřejmě nebude

Krátce před rozhodujícím hlasováním se pomalu rozplývá i Wildersova popularita, přičemž jeho odchod z politické scény si přeje zhruba třetina voličů. Alespoň trochu srovnatelné antipatie mají Nizozemci jen k osobě šéfa Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a současného premiéra Jana Petera Balkenendeho. Dříve velmi populární politik, který bývá pro svoji podobu s filmovou postavou označován žertovně i jako Harry Potter, vedl od roku 2002 čtyři koaliční vlády, popáté se ale premiérem již nejspíš nestane.

CDA by nakonec vůbec nemusela zasednout ve vládě. Na její úkor totiž posilují i nizozemští sociální demokraté, tedy Strana práce (PvdA), díky jejímuž odchodu z koalice se v podstatě rozpadla současná Balkenendeho vláda. Pokud se naplní poslední volební průzkumy, vítězní liberálové by teoreticky mohli sestavit vládu jen se sociálními demokraty, což Rutte v minulosti nevyloučil. Nabízí se ale i možnost na vznik středopravé koalice, tedy VVD, CDA a nejspíš i D66, která se rovněž těší rostoucí popularitě.

Politický vývoj v Nizozemsku

29. června 2006 - Demise vlády Jana Petera Balkenendeho po hádce o přistěhovaleckou politiku. Koaliční kabinet se ocitl v menšině poté, co z něj odešli ministři strany Demokraté 66 kvůli krizi kolem ministryně pro imigraci Rity Verdonkové. Ta kritizovala poslankyni somálského původu Ayaan Hirsiovou Aliovou, které hrozila ztráta občanství, protože před 14 lety uvedla nepravdivé údaje do žádosti o azyl.

7. července 2006 - Balkenende vytvořil dočasný menšinový kabinet bez členů D66. Klíčová ministerstva zůstala beze změny.

21. září 2006 - Odstoupili ministři spravedlnosti a bytové politiky, když nezávislá vyšetřovací komise poukázala na jejich pochybení v případu smrti 11 nelegálních přistěhovalců, kteří zahynuli v říjnu 2005 při požáru v záchytném centru na amsterodamském letišti Schiphol.

22. listopadu 2006 - V předčasných parlamentních volbách opět zvítězili Balkenendeho křesťanští demokraté (CDA). Překvapením voleb se stal prudký nárůst hlasů pro levicovou Socialistickou stranu (SP).

Listopad 2006 - Vláda nařídila vyšetřování zprávy, že se nizozemští vojáci podíleli na mučení vězňů v Iráku v roce 2003. Dále podpořila plány na zákaz nošení burky na veřejných místech.

13. února 2007 - Premiér Balkenende sestavil novou vládu středu po uzavření koalice se Stranou práce (PvdA) a konzervativní stranou ChristenUnie. Vláda jmenována 22. února.

7. března 2007 - Regionální volby těsně vyhrála vládní koalice.

26. listopadu 2008 - Ministerstvo školství oznámilo zákaz nošení burky a nikábu, což je muslimské ženské oblečení zakrývající celé tělo a obličej kromě očí, na základních, středních a vysokých školách.

21. ledna 2009 - Odvolací soud nařídil zahájit trestní stíhání krajně pravicového poslance Geerta Wilderse, autora filmu Fitna (Rozvrat), který sporným způsobem prezentuje islám, s odůvodněním, že musí být stíhán pro podněcování k násilí a k diskriminaci.

29. dubna 2009 - Celkem sedm osob zahynulo na přehlídce při údajném pokusu spáchat atentát na nizozemskou královskou rodinu.

4. června 2009 - Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) skončila na druhém místě krajně pravicová protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse; získala 16 procent hlasů.

20. února 2010 - Koaliční vláda se rozpadla kvůli sporům o případné prodloužení nizozemské vojenské mise v Afghánistánu. Balkenendeho CDA chtěla v Afghánistánu ponechat menší kontingent vojáků ještě rok po srpnu 2010. Proti tomu místopředseda vlády a šéf PvdA Wouter Bos prosazoval, aby afghánská mise skončila nejpozději do konce roku 2010, jak strana slíbila voličům. Byl to již čtvrtý pád Balkenendeho vlády v průběhu posledních osmi let. Datum nových voleb bylo stanoveno na 9. června 2010.

3. března 2010 - Obecní volby v Nizozemsku posílily postavení protiimigrační strany PVV Geerta Wilderse. PVV se obecních voleb zúčastnila poprvé, a to v Haagu a v Almere u Amsterodamu. V Haagu skončila druhá, ve městě Almere, kde je ze 190 000 obyvatel 35 procent přistěhovalců, první.

9. června 2010 - Předčasné parlamentní volby, čtvrté v pořadí od vraždy populistického předáka Pima Fortuyna v roce 2002. Klíčovým tématem je přistěhovalecká politika - problém, který sužuje tuto zemi už léta a přivodil jí dvě šokující vraždy známých osobností.

  • Lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1718/171755.jpg
  • Kandidát liberální strany na premiéra Nizozemí Mark Rutte. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1718/171754.jpg
  • Nizozemský premiér autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1446/144527.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 6 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...