Nizozemci volí parlament, favority jsou liberálové a antiislamisté

Brusel/Amsterodam – Nizozemští občané dnes v předčasných volbách volí nový parlament. Výsledek ostře sledovaných voleb může a pravděpodobně přepíše politickou mapu země. Nejsilnějšími stranami totiž jsou opoziční liberálové Marka Rutteho (Lidová strana pro svobodu a demokracii – VVD), kteří již téměř sto let nezvítězili, a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.

Evropa nizozemské volby sleduje právě kvůli možnému úspěchu PVV kontroverzního Wilderse. Ten vede již několik let masivní protiimigrační kampaň a s tím spojenou kampaň proti islamizaci země, která mu vynesla „věhlas“ i za hranicemi Nizozemska. Wilders se rovněž netají ani svým odporem k Evropské unii, což vyvolává obavy u mnoha evropských politiků.

Wilders například navrhuje platit daň za šátek na hlavě a islám kritizuje jako nebezpečnou ideologii. „Chci zastavit imigraci z islámských zemí. Ti, kteří tu jsou a řídí se našimi zákony a ústavou, mohou zůstat. Kdo chce ale praktikovat šaríu, obřízku a páchat kriminalitu, toho vyženeme,“ říká.

Volební průzkumy ještě poměrně nedávno ukazovaly, že PVV by se nakonec mohla stát vítězem voleb a Wilders by teoreticky mohl zasednout v křesle premiéra. Jeho strana posílila i během loňských voleb do Evropského parlamentu, kdy se stala druhou nejúspěšnější v zemi a úspěch si připsala i během komunálních voleb, které se konaly letos v březnu. Jenže nejsilnějším tématem se v poslední době nestala imigrační politika, ale zadlužování státu a ne příliš dobrá ekonomická situace. A právě v tomto ohledu PVV výrazně zaostává za liberály, protože nepřináší žádnou koncepci řešení. To se v současnosti také odráží i ve volebních průzkumech, kde PVV citelně oslabuje.

Harry Potter už premiérem zřejmě nebude

Krátce před rozhodujícím hlasováním se pomalu rozplývá i Wildersova popularita, přičemž jeho odchod z politické scény si přeje zhruba třetina voličů. Alespoň trochu srovnatelné antipatie mají Nizozemci jen k osobě šéfa Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) a současného premiéra Jana Petera Balkenendeho. Dříve velmi populární politik, který bývá pro svoji podobu s filmovou postavou označován žertovně i jako Harry Potter, vedl od roku 2002 čtyři koaliční vlády, popáté se ale premiérem již nejspíš nestane.

CDA by nakonec vůbec nemusela zasednout ve vládě. Na její úkor totiž posilují i nizozemští sociální demokraté, tedy Strana práce (PvdA), díky jejímuž odchodu z koalice se v podstatě rozpadla současná Balkenendeho vláda. Pokud se naplní poslední volební průzkumy, vítězní liberálové by teoreticky mohli sestavit vládu jen se sociálními demokraty, což Rutte v minulosti nevyloučil. Nabízí se ale i možnost na vznik středopravé koalice, tedy VVD, CDA a nejspíš i D66, která se rovněž těší rostoucí popularitě.

Politický vývoj v Nizozemsku

29. června 2006 - Demise vlády Jana Petera Balkenendeho po hádce o přistěhovaleckou politiku. Koaliční kabinet se ocitl v menšině poté, co z něj odešli ministři strany Demokraté 66 kvůli krizi kolem ministryně pro imigraci Rity Verdonkové. Ta kritizovala poslankyni somálského původu Ayaan Hirsiovou Aliovou, které hrozila ztráta občanství, protože před 14 lety uvedla nepravdivé údaje do žádosti o azyl.

7. července 2006 - Balkenende vytvořil dočasný menšinový kabinet bez členů D66. Klíčová ministerstva zůstala beze změny.

21. září 2006 - Odstoupili ministři spravedlnosti a bytové politiky, když nezávislá vyšetřovací komise poukázala na jejich pochybení v případu smrti 11 nelegálních přistěhovalců, kteří zahynuli v říjnu 2005 při požáru v záchytném centru na amsterodamském letišti Schiphol.

22. listopadu 2006 - V předčasných parlamentních volbách opět zvítězili Balkenendeho křesťanští demokraté (CDA). Překvapením voleb se stal prudký nárůst hlasů pro levicovou Socialistickou stranu (SP).

Listopad 2006 - Vláda nařídila vyšetřování zprávy, že se nizozemští vojáci podíleli na mučení vězňů v Iráku v roce 2003. Dále podpořila plány na zákaz nošení burky na veřejných místech.

13. února 2007 - Premiér Balkenende sestavil novou vládu středu po uzavření koalice se Stranou práce (PvdA) a konzervativní stranou ChristenUnie. Vláda jmenována 22. února.

7. března 2007 - Regionální volby těsně vyhrála vládní koalice.

26. listopadu 2008 - Ministerstvo školství oznámilo zákaz nošení burky a nikábu, což je muslimské ženské oblečení zakrývající celé tělo a obličej kromě očí, na základních, středních a vysokých školách.

21. ledna 2009 - Odvolací soud nařídil zahájit trestní stíhání krajně pravicového poslance Geerta Wilderse, autora filmu Fitna (Rozvrat), který sporným způsobem prezentuje islám, s odůvodněním, že musí být stíhán pro podněcování k násilí a k diskriminaci.

29. dubna 2009 - Celkem sedm osob zahynulo na přehlídce při údajném pokusu spáchat atentát na nizozemskou královskou rodinu.

4. června 2009 - Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) skončila na druhém místě krajně pravicová protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse; získala 16 procent hlasů.

20. února 2010 - Koaliční vláda se rozpadla kvůli sporům o případné prodloužení nizozemské vojenské mise v Afghánistánu. Balkenendeho CDA chtěla v Afghánistánu ponechat menší kontingent vojáků ještě rok po srpnu 2010. Proti tomu místopředseda vlády a šéf PvdA Wouter Bos prosazoval, aby afghánská mise skončila nejpozději do konce roku 2010, jak strana slíbila voličům. Byl to již čtvrtý pád Balkenendeho vlády v průběhu posledních osmi let. Datum nových voleb bylo stanoveno na 9. června 2010.

3. března 2010 - Obecní volby v Nizozemsku posílily postavení protiimigrační strany PVV Geerta Wilderse. PVV se obecních voleb zúčastnila poprvé, a to v Haagu a v Almere u Amsterodamu. V Haagu skončila druhá, ve městě Almere, kde je ze 190 000 obyvatel 35 procent přistěhovalců, první.

9. června 2010 - Předčasné parlamentní volby, čtvrté v pořadí od vraždy populistického předáka Pima Fortuyna v roce 2002. Klíčovým tématem je přistěhovalecká politika - problém, který sužuje tuto zemi už léta a přivodil jí dvě šokující vraždy známých osobností.

  • Lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1718/171755.jpg
  • Kandidát liberální strany na premiéra Nizozemí Mark Rutte. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1718/171754.jpg
  • Nizozemský premiér autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1446/144527.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřelo několik libanonských vojáků

Několik libanonských vojáků, včetně jednoho důstojníka, zahynulo při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Jeruzalém se k incidentu zatím nevyjádřil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 15 mminutami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 2 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 4 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...