Po celém Německu lidé v sobotu demonstrovali proti vracení neúspěšných žadatelů o azyl do Afghánistánu - s poukazem na tamní bezpečnostní situaci. Berlínská vláda se ve čtvrtek se spolkovými zeměmi shodla na důraznějším postupu k odmítnutým běžencům. Spory kolem přímého odsunu ale přetrvávají.
Afghánci odmítají tvrzení německé vlády, že jsou v jejich zemi bezpečné regiony. Podle aktuální zprávy OSN je od těch nebezpečných nelze rozlišit, a to kvůli tamní nepředvídatelné situaci. „I z takzvaných bezpečných regionů, jakými jsou Mazáre Šaríf nebo Herát, utíkají lidé do měst, jako je Kábul, ale tam v bezpečí také nejsou,“ popisuje Sabur Zamání, ředitel centra afghánské kultury v Berlíně.
Německo za posledních třináct měsíců odsunulo zhruba 130 Afghánců. Víc než tři tisícovky dalších odjely dobrovolně. Úřady tvrdí, že každý případ pečlivě posuzují. Podle vlády mohou rozhodnutí vypadat bolestivě, jsou ale prý potřeba.
Kancléřka Angela Merkelová nedávno před spolustraníky doslova řekla, že v následujících měsících budou nejdůležitější repatriace, repatriace a ještě jednou repatriace. Vláda v Berlíně nicméně odmítá, že by se návratová politika měla stát symbolem letošního roku obdobným způsobem, jakým se v roce 2015 stalo otevření hranic a v roce 2016 jejich zavírání.
- V Německu žije v současnosti přes 200 tisíc migrantů, kteří mají povinnost odcestovat. Kancléřka a jednotlivé spolkové země se shodly, že je potřeba být v této oblasti důslednější. Některé zemské vlády ale postoj k Afghánistánu kritizují. Nesouhlas vyvolal také návrh zřídit vyhošťovací centra, v nichž by se běženci před vykázáním shromažďovali.
