Německá diplomacie přiznala spoluvinu na nacistických zločinech

Berlín - Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle se jasně přihlásil ke spoluvině ministerstva zahraničí na nacistických zločinech za druhé světové války. V letech 1933 až 1945 bylo ministerstvo zahraničí aktivní součástí zločinecké politiky v takzvané třetí říši, řekl šéf německé diplomacie při přebírání závěrečné zprávy vypracované nezávislou komisí historiků. Téměř 900stránkovou historickou studii s názvem Ministerstvo a minulost představili ve čtvrtek v Berlíně bývalí němečtí ministři zahraničí Joschka Fischer a Frank Walter Steinmeier.

„Je pro nás zahanbující, jak na sebe ministerstvo zahraničí a mnozí jeho činitelé za nacistické vlády naložili těžkou vinu,“ řekl Westerwelle s tím, že nacistické ministerstvo zahraničí se „s administrativní chladnokrevností“ podílelo na holocaustu.

Podle studie vypracované na základě Fischerova požadavku mezinárodní komisí historiků bylo ministerstvo zahraničí za vlády nacistů zapojeno do systematického pronásledování a vraždění Židů výrazněji, než bylo dosud známo. Kromě toho se na ministerstvu po roce 1945 vyvíjely značné snahy o ututlání nacistické minulosti.

4 minuty
Telefonát Jaroslava Šonky
Zdroj: ČT24

Šéf německých liberálů (FDP) Westerwelle označil ministerstvo zahraničí třetí říše za „instituci, která sama sebe považovala za elitu a ve skutečnosti hluboce propadla zločinu“. „Čím radikálnější (nacistická) protižidovská politika byla, tím silněji bylo ministerstvo zahraničních věcí vtaženo do plánování a politiky konečného řešení,“ citoval Westerwelle ze zprávy. „Na tom není nic k ospravedlnění, na tom se nedá nic přikrášlit,“ řekl doslova a jasně se distancoval od někdejší prezentace ministerstva zahraničí jako „útočiště odporu“.

Studii zadal v roce 2005 Fischer poté, co se dozvěděl o případu diplomata Franze Nüssleina, který se za okupace jako vrchní státní zástupce v Praze podílel na stovkách trestů smrti, a přesto se po válce mohl vrátit na německé ministerstvo zahraničí. Na Nüssleina ho upozornila bývalá vězeňkyně gestapa, která v interním věstníku ministerstva zahraničí našla nekrolog uctívající Nüssleina.

Fischer poté zakázal publikovat nekrology diplomatů, kteří byli dříve členy nacistických organizací SA, SS nebo NSDAP. Zároveň pověřil amerického, izraelského a tři německé historiky vypracováním studie se zaměřením na působení německého ministerstva zahraničí za druhé světové války.

„Ministerstvo zahraničí bylo zločineckou organizací,“ shrnul v jedné větě zásadní výsledky bádání historik Eckart Conze. Podle jeho přesvědčení všichni zaměstnanci ministerstva věděli, na čem se podílejí. Upozornil však, že je nelze klást na stejnou úroveň jako nacistickou jednotku SS.

Za přinejmenším stejně hrozné považuje exministr Fischer chování úřadu po válce, kdy ministerstvo mimo jiné varovalo stovky diplomatů před cestami do zemí, kde jim mohla hrozit obžaloba. V centrále německé diplomacie bylo v 50. letech asi 42 procent zaměstnanců bývalými členy nacistické strany, tedy dokonce více, než jich v NSDAP bylo v letech 1938-39. Ve funkci je podle historiků ponechaly všechny vlády od Konrada Adenauera (vládl 1949-63) až po Willyho Brandta (1969-74).

Odsouzeni za podíl na zločinech nacistického režimu byli jen někteří z diplomatů, jako například Ernst von Weizsäcker, otec pozdějšího prezidenta Richarda von Weizsäckera. Weizsäcker, který se roku 1938 stal náměstkem ministra zahraničí a mimo jiné se podílel na diplomatické přípravě mnichovské dohody o rozbití Československa, dostal za součinnost při deportacích francouzských Židů pětiletý trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...