Praha – Čeští církevní představitelé a historikové oceňují na nově zvoleném papeži Františkovi zejména sociální cítění a zkušenosti z mimoevropských společností. Přestože se o papeži pocházejícím z jiné než evropské země spekulovalo, byla volba pro mnohé překvapením, další ji vnímají jako kompromis. Přes všechna očekávání se ale shodují, že sebelepší papež nedokáže napravit věci, které lidé sami dělají špatně.
„Věřím, že to bude mimořádně užitečné i pro Evropu, která může být oslovena živou vírou a osobními vztahy Latinské Ameriky,“ uvedl k volbě olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Nový papež, který nepochází z nejbohatší části světa, bude podle něj klást větší důraz na sociální oblast. „Určitě tam bude větší citlivost pro rozvojové země. Možná že se začneme v církvi v Evropě trochu méně zabývat žabomyšími problémy a trochu více otevřeme oči pro to, co je důležité ve světovém měřítku,“ podotkl Graubner.
Také podle teologa a církevního historika Tomáše Petráčka je volba papeže z Argentiny překvapením. „Jeho jméno i původ papeže jsou italské, italština mu při úvodním proslovu nedělala žádné problémy, je silně zakotven v evropské tradici, ale zároveň má zkušenost z Latinské Ameriky,“ řekl. Ocenil také papežovo civilní a neokázalé vystoupení při jeho prvním projevu k věřícím. „Zkušenosti katolické církve v Latinské Americe jsou jiné než v Evropě, angažovanost církve ve prospěch chudých zejména ve třetím světě je významná,“ uvedl.
Překvapen byl i plzeňský biskup František Radkovský. „Je dobře, že to je člověk mimo Evropu, že je z Jižní Ameriky, protože tam je křesťanů nejvíc,“ uvedl. Spíš než Argentince ale odhadoval, že nový papež bude z Brazílie. Překvapil ho i poměrně vysoký věk nového papeže, kterému je 76 let. Je podobně starý, jako byl při zvolení jeho předchůdce Benedikt.
Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml řekl, že v papežově osobě a jeho původu vnímá univerzalitu církve. „Oznámení jeho jména na mě působilo hezky. Chci v jeho jméně slyšet především Františka z Assisi, i když si jméno asi zvolil po Františku Xaverském,“ řekl. Jako významné v jeho projevu vnímal to, že římskokatolická církev chce být příkladem ostatním církvím. „Pro jeho předchůdce nebyly ostatní církve příliš významné. Jeho praktičnost, teologické vzdělání a sociální cítění je pro mě příslibem toho, že nějaký pohyb v římskokatolické církvi může nastat,“ dodal.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg považuje zvolení argentinského kardinála Bergoglia za velice dobré rozhodnutí. Katolická církev má podle něho v současné době nejsilnější zakotvení právě v Latinské Americe. „Zajímavé také je, že ač je nový papež členem Tovaryšstva Ježíšova, přijal jméno František. Je na tom znát, že tento úkol bere s velkou pokorou. Svatý František založil řeholní řád bez veškerého majetku, takže je velice pozitivní, že si ho nový papež vzal za svůj vzor,“ vzkázal ministr skrze mluvčí.
Premiér Petr Nečas přivítal zvolení Jorgeho Bergoglia s radostí: „S upřímnou radostí jsem přijal zprávu o zvolení nového papeže Františka. Jsem přesvědčen, že se jeho neocenitelné zkušenosti osvědčí v náročném úřadě, a to ve prospěch celého společenství víry.“
Pro historika Františka X. Halase byl výběr jména František rovněž překvapivý. „Mimo papeže Jana Pavla I. si od začátku 10. století všichni papežové brali jména svých předchůdců, pokud si, výjimečně, neponechali své vlastní jméno,“ uvedl historik.
Člen řádu jezuitů Miroslav Herold se pokusil vysvětlit důvody, proč je František prvním jezuitou zvoleným na papežský stolec: „Jezuité sami byli pro církev vhodnější jako poradci, kteří v prvních liniích přímo vykonávali, doprovodnými mysliteli, kteří dávali know-how pro působení církve. Možná právě proto se volilo mezi jinými, mezi preláty, biskupy, kteří měli na starosti celé enklávy církve, diecéze, části světa. Teď se vsadilo na řeholníka, který byl ale zároveň i pastýřem nějakého konktrétního lidu, což je vzácné propojení v době, kdy se počet řeholních povolání zmenšuje.“
Biskupka Církve československé husitské Jana Šilerová připomněla pravý smysl posledních událostí: „V rámci toho vcelku pochopitelného, ale přece jen většího mediálního humbuku bych chtěla připomenout, že nejde o nového papeže. Jde o muže úplně jiného, který visí na kříži za jeho zády nebo na jeho kněžské klerice. Jde o Krista Pána. Abychom na to nezapomínali.“
