Brusel/Washington/Moskva/Tbilisi - Rusko rozhněvalo Severoatlantickou alianci, když vyjádřilo podporu dvěma gruzínksým separatistickým oblastem - Abcházii a Jižní Osetii. NATO od Ruska chce, aby své rozhodnutí zrušilo. Podporu Gruzii vyjádřila nejen aliance jako celek, ale i Česká republika v prohlášení ministerstva zahraničí. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová vyjádřila nad rozhodnutím Moskvy znepokojení v telefonickém rozhovoru se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem.
Aliance si přeje, aby Rusko své rozhodnutí zrušilo, řekl v Bruselu náměstek generálního tajemníka NATO Claudio Bisogniero na setkání s gruzínskou delegací vedenou místopředsedou gruzínské vlády Georgijem Baramidzem. Ten alianci ujistil, že gruzínská vláda má v úmyslu i nadále prosazovat svůj plán, jehož cílem je mírovými prostředky obnovit gruzínskou suverenitu v obou separatistických regionech.
Baramidze se v Bruselu objevil v rámci intenzívní gruzínské diplomatické kampaně, která má světovou veřejnost upozornit na faktickou ruskou snahu o postupnou anexi obou gruzínských oblastí. Kvůli ruským krokům v Abcházii a Jižní Osetii Gruzie také ve čtvrtek požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
„Jsme velmi znepokojeni podniknutými kroky a dali jsme to ruské vládě najevo,“ řekla Riceová ve Washingtonu novinářům. „Spojené státy absolutně podporují územní integritu Gruzie.“
Její mluvčí Sean McCormack později vyzval Moskvu, aby rozhodnutí anulovala. Riceová také ve čtvrtek hovořila s ruským prezidentem Michailem Saakašvilim. Gruzie musí rovněž podniknout kroky ke zlepšení života lidí v separatistických oblastech, řekla americká ministryně.
Česká republika je znepokojena posledním vývojem událostí v oblastech konfliktu na území Gruzie, zejména rozhodnutím Ruské federace navázat oficiální vztahy se separatistickými režimy v Abcházii a Jižní Osetii bez souhlasu gruzínské vlády. Uvádí se to v prohlášení, které dnes ČTK zaslalo ministerstvo zahraničí. Česká republika v něm vyjadřuje plnou podporu územní celistvosti a suverenitě Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.
Rusko posílilo spolupráci se separatistickými oblastmi v Gruzii dva týdny poté, co velení NATO oznámilo, že Gruzie se jednou stane členem aliance. Krok Moskvy následuje také poté, co USA a většina západoevropských zemí uznaly odtržení Kosova od Srbska.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil obnovení poštovní služby mezi Ruskem a Gruzií a zrušení restrikcí na víza pro Gruzíny. Stejně tak se vyslovil pro konzultace s Gruzií, které by měly vést k obnovení dovozu gruzínských potravin do Ruska.
Moskva přerušila železniční, letecké a poštovní spojení s Gruzií poté, co koncem roku 2006 byli v Gruzii kvůli údajné špionáži zadrženi čtyři ruští vojáci. Rusko v březnu obnovilo osobní lety do Gruzie.
„Rusko se snaží vytvořit iluzi, že je odhodláno spolupracovat s Gruzií. Věříme, že tento krok…naše americké a evropské přátele neošálí,“ řekl dnes v Tbilisi gruzínský ministr zahraničí David Bakradze.
