Bagdád – Iráčtí radikálové ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) zveřejnili fotografie, které mají ukazovat masové zabíjení iráckých vojáků. Jejich autentičnost sice nejde ověřit, armádní mluvčí ale potvrdil, že snímky dokládají popravy zhruba 170 vojáků. Irácké vládní síly čelí v posledních dnech intenzivnímu tlaku radikálů; ISIL ovládl sever země a nyní se již několikátý den pokouší o dobytí Bagdádu. Vláda reaguje ofenzivou i hrozbou vlastním vojákům; podle premiéra každého zběha čeká soud a případná poprava.
Nahnat strach. Iráčtí radikálové zveřejňují snímky masových poprav
Tažení islámských radikálů Irákem sbližuje USA a Írán (zdroj: ČT24)
ISIL: Fotografie ukazují hromadné popravy vojáků
Popisky u fotografií pořízených ISIL tvrdí, že zabity byly „stovky lidí“, číslo ale není možné ověřit. Snímky mají zobrazovat irácké vojáky v civilu. Mluvčí armády, generál Kásim Musáví, ovšem uvedl, že armáda po analýze snímků došla k závěru, že ukazují popravu asi 170 vojáků v provincii Saláhaddín, jejímž centrem je Tikrít.
Sunnitští radikálové fotografie masových hrobů, poprav a mrtvých zveřejnili už dříve a ve čtvrtek přišli s tvrzením, že zabili 1 700 iráckých vojáků. K tomu se v neděli vyjádřilo americké ministerstvo zahraničí, podle nějž je informace o masakru 1 700 iráckých leteckých rekrutů „děsivá“. Podle mluvčí Jen Psakiové jsou zprávy o masovém zabíjení „dokladem o krvežíznivosti teroristů“, i kdyby se nezakládaly na pravdě, protože cílem bojovníků ISIL je „rozsévat strach“.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva už v pátek sdělil, že od začátku ofenzivy radikálů zahynuly minulý týden v Iráku až stovky lidí. OSN prý má zprávy o popravách nejméně 18 civilistů, další lidé byli uneseni a vězněni. Dnes šéfka úřadu Navi Pillayová zmínila, že se islamisté v Iráku a Levantě zcela jistě dopuštějí válečných zločinů. OSN už dočasně přemístila 58 svých pracovníků z Bagdádu do Ammánu, metropole sousedního Jordánska. V příštích dnech možná přesune další své lidi, informoval dnes mluvčí OSN Farhán Hak.
Součástí propagandistické akce islamistů je i video, které ukazuje vojenská auta ukořistěná v Iráku. Povstalci je převážejí do syrské provincie, kde bojují proti režimu prezidenta Bašára Asada. Právě vazba na Sýrii je v irácké krizi významná, podle řady analytiků stojí za vzestupem iráckých radikálů tamní občanská válka. To potvrzuje i novinářka Pavla Jazairiová: „V Sýrii působili jakožto sunnitská opozice proti Asadovi. Na severu Sýrie nabrali sil, aby přešli do Iráku, a tam realizovali svou představu muslimského sunnitského kalifátu. Odpor je namířen proti irácké vládě a náboženství je zde používáno jako nástroj manipulace. Jde o moc a peníze z ropy.“
GALERIE
Snímek radikálů z ISIL, který má zobrazovat popravu iráckých vojáků zdroj: ČTK/AP
BAGDÁD: Premiér Málikí hrozí zběhům soudem a smrtí
Irácké vládní síly včera uvedly, že s pomocí šíitských a kurdských milicí údajně zastavily postup sunnitských vzbouřenců severně od Bagdádu, násilí v metropoli a na dalších místech však pokračovalo. Několik měst se dostalo zpět pod kontrolu vlády, ale rebelové stále ovládají klíčová města Tikrít a Mosul (zde drží jako rukojmí turecké diplomaty). Nově obsadili i Tal Afar, který leží nedaleko syrské hranice. Obyvatelstvo se teď bojí represí ISIL, protože město bylo jedno z mála na severu, které se islámským radikálům postavilo a bojovalo s nimi. Ve městech, jichž se radikálové zmocní, zavádějí přísný režim, mj. pod trestem smrti zakazují konzumace alkoholu a kouření.
Pokračuje i ofenziva iráckých sil. Letectvo zaútočilo na město severně od Fallúdže, kterou ISIL ovládá od začátku roku. Podle státní televize zemřelo přes 200 islámských radikálů. Odpor irácké armády tak zabránil tomu, aby radikálové rychle postupovali k hlavnímu městu. Vzepjetí iráckého vojska bojovou linii stabilizovalo, boje se svádí i kolem města Anbár, které je klíčové pro ovládání hranice mezi Sýrií a Irákem.
Premiér Núrí Málikí pohrozil vojákům popravou za dezerci: „Ať si ti, kteří nic neučinili a opustili pozice, nemyslí, že jsou v bezpečí u svých rodin a matek. Budou souzeni a trestem může být i poprava.“
REAKCE ZAHRANIČÍ: Londýn kategoricky odmítl vojenskou účast
Situací na Tigridu se mimořádně zabývala Liga arabských států. „To, co se děje v Iráku, nejen že ohrožuje bezpečnost arabského světa, ale je hrozbou pro celý region,“ prohlásil v této souvislosti Ahmed ben Helli, její místopředseda.
Ke společnému jednacímu stolu žene dění v Iráku i Spojené státy a Írán. Ačkoli mají obě země už léta napjaté diplomatické vztahy (kvůli íránskému jadernému programu i islámské revoluci v 70. letech), přímá jednání by měla začít už tento týden ve Vídni. Íránské revoluční gardy již nyní podle některých zpráv bojují po boku vládních sil a význam Teheránu v nastalé krizi roste; na jednání tam ostatně zamířil i předseda vlády iráckých Kurdů - kurdské milice brání kurdské oblasti a islamisté jim prý nabídli příměří.
Velká Británie ústy svého ministra zahraničí Williama Hagua jakoukoli účast na případné vojenské pomoci kategoricky vyloučila. Podle ministra mají Američané lepší možnosti. Země zvažuje humanitární pomoc, podporu lidem na útěku a také poskytnutí zkušeností s bojem proti terorismu. „Neplánujeme žádnou vojenskou intervenci, jasněji to nemohou říci,“ sdělil Hague.
GALERIE
videogallery_451033
SITUACE V IRÁKU - OTÁZKY A ODPOVĚDI
Irák je zmítán násilím již roky, tak co je teď nového?
Nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let způsobila blesková ofenzíva islámských radikálů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), kteří postupují na jih k Bagdádu a nenarážejí zatím na větší překážky. Panují obavy z rozpadu země na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část.
Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje?
Začátkem ledna ISIL ovládl Fallúdžu (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyl Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadil severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu.
Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout?
Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně.
Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek?
Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 000 vojáků a na 500 000 policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 000 bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda se ale stále formuje a například má jen velmi omezený stav letectva. Podle některý názorů mohla být chyba, že USA, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat armádu podle západního vzoru.
Proč se tisíce vojáků irácké armády vzdávají či dezertují?
V irácké armádě bojují šíité po boku sunnitů, z nichž ne všichni jsou ale ochotni položit život za vládu šíitského premiéra Núrího Málikího, jejíž politika podle nich utiskuje sunnitskou menšinu. Radikálové z ISIL také vojáky a policisty zastrašují.
Zapojí se do bojů v Iráku zahraniční jednotky?
Americký prezident Barack Obama v pátek oznámil, že USA Iráku pomohou, ale hlavní odpovědnost je podle něj na tamní vládě. Rozhodnutí o formě americké pomoci prý padne v následujících dnech, vyslání pozemních jednotek ale Obama zcela vyloučil. Též Írán je připraven pomoci irácké vládě, íránský prezident Hasan Rouhání řekl, že by mohl při obnově bezpečnosti v Iráku dokonce zvážit případnou spolupráci s USA. Také on ale vyloučil přímé nasazení íránské armády.