Kyjev – I když nový ukrajinský prezident Petro Porošenko chce tento týden ukončit ozbrojené operace, ve Slavjansku na východě země i dnes pokračují přestřelky a v Mariupolu na jihu Doněcké oblasti prý hořel terminál letiště i sousední vojenská posádka. Střety pokračovaly i v noci na dnešek, vzbouřenci se znovu pokusili obsadit letiště v Luhansku. Ukrajinští vzbouřenci budují v obci Snižne na východě země další opěrný bod - asi 20 kilometrů od ruských hranic.
Na mír to nevypadá. Východ Ukrajiny v plamenech, lidé prchají z domovů
Podle štábu „protiteroristické operace“ ukrajinské armády projíždějí Slavjanskem nákladní automobily s minomety na korbě a snaží se ostřelovat pozice vojáků. V areálu jednoho z místních kostelů údajně povstalci instalovali dělostřeleckou baterii. Rebelové naopak ohlásili, že vládním silám zničili raketomet i se zásobou munice. Ostřelování města z raketometů, houfnic či těžkých minometů nadále pokračuje a jen dnes dopoledne si vyžádalo dva životy z řad civilistů. Není přitom jasné, která ze stran je za ostřelování Slavjanska a smrt civilistů odpovědná: Ukrajinci tvrdí, že střílejí jen po vzbouřencích, ale ti prý pálí z kostela i do obytných čtvrtí.
Obyvatele trápí problémy s pitnou vodou, protože zasažený vodovod se dosud nepodařilo opravit, a tak lidé berou vodu z fontán. Bez elektřiny je Slavjansk už skoro týden, nefungují benzinky ani mobily.
Řada lidí se proto rozhodla město opustit. Prchají hlavně rodiny s dětmi. Někteří míří na západ Ukrajiny, jiní do Ruska. "Pro děti je to velký stres. Když přelétne letadlo, pláčou a ptají se: Mami, mami, teď letí letadlo, vybuchne to?" popisuje žena, která se vydala do Ruska. Tam Ukrajinci zatím žádný status nemají, žádají pouze o azyl.
V Mariupolu údajně hořela budova místního letiště a objekty v areálu sousední vojenské posádky. V okolí se ozývají dávky ze samopalů. Bližší podrobnosti o bojových akcích ukrajinská média nepřinesla. Armádní velení ale bojové operace v Mariupolu popírá, zprávy o útoku povstalců na letiště jsou prý pouhou propagandou separatistů.
V obci Snižne východně od Doněcka asi 20 kilometrů od ruských hranic vzbouřenci podle armády budují po Slavjansku další opěrný bod, který by bylo možné využít k proražení koridoru do Ruska. Tudy by mohli směřovat uprchlíci a zranění povstalci a zpět na Ukrajinu munice a vojenské posily.
GALERIE
videogallery_449349
Nový ukrajinský prezident Porošenko se v neděli vyslovil pro ukončení bojů na východě Ukrajiny. Zbraně by podle jeho plánu měly utichnout v tomto týdnu. Separatisté ale podle ruských médií zareagovali na prezidentova slova s nedůvěrou. Jsou pod trvalou palbou vládních sil, pokračují prý proto v mobilizaci a výcviku dobrovolníků.
Na Ukrajině byli propuštěni dva reportéři ruské televizní stanice Zvezda, které v pátek u Slavjanska zadrželi bojovníci Národní gardy. Novináři byli údajně podezřelí, že shromažďují informace o postavení jednotek ukrajinské armády. Podle mluvčího stanice Zvezda ale přijeli na Ukrajinu informovat o Porošenkově inauguraci. V noci na dnešek byli novináři propuštěni, oznámil moskevský rozhlas.
Varšava: Polští žoldnéři na Ukrajině? Pomluva!
Polsko dnes rozhodně odmítlo informace proruských radikálů o přítomnosti Poláků mezi žoldnéři zajatými na východě Ukrajiny. „Informaci o tom, že na východě Ukrajiny separatisté zadrželi polské občany jako žoldnéře, nemohu potvrdit. Je to součást špinavé propagandy,“ uvedl mluvčí polského ministerstva zahraničí.
O vězněných polských žoldnéřích informoval o víkendu jeden z předáků proruských povstalců na východě Ukrajiny Miroslav Rudenko. Mezi zajatci jsou podle něj i Češi. České úřady ovšem o údajných zajatých Češích nic nevědí.
Boje na Ukrajině stojí miliardy
Dva měsíce proruského povstání na východě Ukrajiny stály sponzory separatistů nejméně čtvrt miliardy dolarů (asi pět miliard korun). Dospěli k tomu experti oslovení ukrajinskou verzí časopisu Forbes. „Jen ozbrojenci stojí každý den nejméně tři miliony dolarů,“ tvrdí časopis. Naopak podle ruských médií vojenské tažení proti separatistům prospívá hlavně ukrajinským oligarchům, kteří se v době krize přiživují alespoň na armádních zakázkách.
Hořící továrna ve Slavjansku
Ukrajinské úřady podle Forbesu tvrdí, že se jim přísun financí separatistům už podařilo výrazně omezit. U ruských občanů totiž zabavily statisícové i milionové částky, které převáželi na východ Ukrajiny. Značné sumy však k rebelům proudí přímo z Ukrajiny, prý prostřednictvím pravoslavného svjatogirského kláštera u Doněcka, přezdívaného v médiích i jako „základna diverzantů“.
Mezi 15 000 až 20 000 rebely prý působí i pět tisícovek „turistů“ z Ruska, tedy kozáků, Čečenců, ale také příslušníků někdejších ukrajinských elitních policejních jednotek Alfa a Berkut z anektovaného Krymu. Prý může jít jak o dobrovolníky, tak příslušníky různých gangů či soukromých firem, postupujících na rozkaz shora. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra dostávají údajně žoldáci okolo 300 dolarů na den, výplata velitelů podle bývalého šéfa ukrajinské rozvědky Mykoly Melnyka může dosahovat desetitisíců dolarů měsíčně. Další sumy jsou pak zapotřebí na zaplacení podpory demonstrantů z řad místních obyvatel, kteří prý za úplatu protestními akcemi blokují akce armády či slouží vzbouřencům jako „živý štít“, na zbraně či na udržování výcvikové základny separatistů, ležící prý podle ukrajinské rozvědky u Rostova na Donu.
„Válka na Ukrajině zrodí dalších pět či šest miliardářů,“ tvrdí naopak populární ruský list Argumenty i fakty s odvoláním na politologa Vadima Denisenka. Podle něj konflikt podněcují ukrajinští oligarchové, kteří na válce vydělávají. Kupříkladu nákupy paliv pro ukrajinské jednotky od počátku konfliktu stouply o „nejméně 250 procent“ a největším dodavatelem je prý firma dněpropetrovského gubernátora Igora Kolomojského, který proslul sliby vyplatit 10 000 dolarů (asi 200 000 korun) za každého dopadeného ruského sabotéra.