Brusel - Společnou odpověď na rusko-gruzínský konflikt se snaží najít mimořádný summit Evropské unie, který dnes začal v Bruselu. Je otázka, nakolik se státy sedmadvacítky shodnou na konkrétních krocích a zda nezůstane jen u silných slov. Většina evropských zemí už ruskou vojenskou operaci v Gruzii a následné uznání separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie ostře odsoudila; případné hospodářské sankce proti Moskvě by se v první řadě ale obrátily proti EU samotné, a jejich přijetí je proto málo pravděpodobné.
Jak uvedla bruselská zpravodajka ČT Barbora Šámalová, šéfové států a vlád zřejmě ostře odsoudí uznání nezávislosti obou separatistických regionů Moskvou, hovoří se rovněž o konkrétní pomoci Gruzii. Bude se debatovat také o vyslání mise evropských pozorovatelů, kteří by měli dohlížet na dodržování příměří. Tvrdší postup a sankce navrhuje v podstatě jen Velká Británie, Polsko a pobaltské země. Británie navrhuje, aby Brusel přerušil s Ruskem jednání o takzvaném strategickém partnerství, jež má vymezit pravidla hry mezi oběma mocnostmi.
Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana dnes po setkání s gruzínským premiérem Ladem Gurgenidzem řekl, že unijní pozorovatelská mise by mohla být v Gruzii do příštího summitu, který je plánován na polovinu října.
Hospodářské sankce by se obrátily proti samotné EU
Rusko kryje třetinu spotřeby ropy a dvě pětiny spotřeby zemního plynu Evropské unie. Přiškrcení nebo dokonce uzavření ruských kohoutků by mělo pro Evropu dalekosáhlé důsledky. „Ať mi někdo vysvětlí, co je to sankce proti Rusku. Je potřeba zachovat si zbytek zdravého rozumu. Rusko bude dál náš soused a je v našem vlastním zájmu vrátit se k normálním vztahům vůči němu,“ prohlásil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Pracovali jsme léta na tom, aby se Rusko stalo součástí Západu, a pokoušíme se dosáhnout toho, aby nynější situace toto úsilí neohrozila,“ říká italský premiér Silvio Berlusconi.
Také podle Františka Masopusta z Komory pro hospodářské styky se SNS by sankce byly nerozumným a nevhodným krokem, který by byl kontraproduktivní pro české firmy. „Pokud my uzavřeme dveře pro Rusko, stoprocentně se najdou jiní, kteří ty dveře otevřou,“ říká Masopust.
Moskva vyhrožuje vlastními sankcemi, Gruzie demonstruje
Mezi dalšími možnými kroky vůči Rusku je zmrazení rozhovorů o dohodě o partnerství mezi EU a Ruskem nebo zmrazení jednání o zrušení vízové povinnosti pro Rusy cestující do zemí unie. Bývalý člen Evropské komise Chris Patten zhodnotil vyhlídky summitu slovy: „Pochybuji, že z něho vzejde něco tvrdšího než ostře formulovaná komuniké.“ Na sankcích proti Rusku netrvá ani Gruzie. Vyzvala ale Brusel, aby odradil Rusko od dalších útoků v oblasti. V Tbilisi a dalších gruzínských městech se konají demonstrace proti vpádu ruských vojsk. Podle agentury Reuters se jich účastní miliony lidí.
Moskva už několikrát zdůraznila, že se sankcí ani mezinárodní izolace nebojí. Ruský prezident Dmitrij Medveděv v nedělním projevu varoval, že i Moskva může vyhlásit sankce vůči jiným zemím, sám prý ale není jejich příznivcem. Ruské uznání Jižní Osetie a Abcházie je podle něj neodvolatelné.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že posláním jednotek do Gruzie Rusko nastolilo cestu, na které bude vždy bránit své národní zájmy. V projevu ke studentům prestižní moskevské vysoké školy MGIMO Lavrov varoval Západ před další podporou gruzínského vedení, která by byla podle něho velkou historickou chybou. Vyzval ke zbrojnímu embargu vůči této kavkazské zemi, dokud nebude mít novou vládu.
Česká delegace chce hájit hlavně územní celistvost Gruzie
Česká delegace v čele s premiérem Mirkem Topolánkem jede na bruselský summit s mandátem posvěceným vládní shodou. Na summitu chtějí hájit hlavně zachování územní celistvosti Gruzie a prosazení co největší pomoci pro postižené oblasti. Vláda by chtěla v příštích třech letech na tuto obnovu vyčlenit 150 milionů korun. Sankce proti Rusku nepovažuje Česká republika za účelné.
Topolánek se před summitem sešel se svým gruzínským protějškem Ladem Gurgenidzem, který ho informoval o stavu země. „Mám představu, jaká je situace v Gruzii, tam opravdu hrozí ekonomický kolaps, pokud dojde ke ztrátě důvěry investorů i spotřebitelů. A to je myslím to hlavní, kam musíme upřít svou okamžitou pomoc: nejenom humanitární, ale i ekonomickou,“ uvedl Topolánek. Rusko by podle něj nemělo zůstat v izolaci. „Progruzínská opatření lze udělat tak, aby to Rusko a ruští občané jednoznačně identifikovali jako odpověď, která bude zřetelná, aniž bychom museli dělat jakékoliv proklamativní, nefunkční a těžko implikovatelné kroky,“ uvedl Topolánek.
