Nusa Dua - Na indonéském ostrově Bali dnes začíná zásadní summit, na kterém budou zahájena jednání o dalších krocích k ochraně klimatu. Zástupci 190 zemí se budou do závěru setkání 14. prosince snažit položit základy dohody, která by měla nahradit dosavadní Kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů, jehož platnost skončí v roce 2012. Úvodní aplaus sklidila Austrálie, jejíž nová vláda dnes protokol ratifikovala.
Austrálie, která patří mezi největší vývozce uhlí na světě a mezi největší producenty skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele, byla dlouhá léta kritizována, že není ochotna se ke Kjótskému protokolu připojit. Nyní jsou jedinou rozvinutou zemí, jež zůstává stranou, Spojené státy. Společně s Čínou, která Kjótský protokol rovněž nikdy neratifikovala, patří USA zároveň mezi jedny z největších znečišťovatelů ovzduší.
Dnešní australský krok postoj USA nijak nezměnil. „Respektujeme rozhodnutí, které učinily ostatní země, a žádáme je, aby ony respektovaly naše rozhodnutí,“ prohlásil vedoucí americké delegace Harlan Watson, podle něhož jsou Spojené státy nicméně nyní ochotny jednat o nové, postkjótské, dlouhodobé ekologické dohodě. „Nejsme tu, abychom stavěli překážky. Jsme odhodláni přispět k pozitivním závěrům,“ dodal.
Administrativa George Bushe americký podpis pod protokolem v roce 2001 zrušila především proto, že dokument nepožaduje snižování emisí po rychle se rozvíjejících velkých ekonomikách, jako jsou Čína, Indie, Brazílie či Rusko. Dalším z důvodů odporu Washingtonu proti Kjótskému protokolu z roku 1997, jenž zavázal smluvní státy dosáhnout snížení světových emisí skleníkových plynů o pět procent proti stavu v roce 1990, je brzdění rozvoje ekonomiky.
„Jednou z překážek (zásadního omezení emisí) byly doposud obavy z hospodářských důsledků. Ačkoli náklady budou rozsáhlé, jejich rozsah bude zanedbatelný ve srovnání se škodami, které by přinesly nekontrolované klimatické změny,“ prohlásil dnes na úvod konference, jíž se účastní asi 10 tisíc delegátů, aktivistů a novinářů, za hostitelskou zemi indonéský ministr životního prostředí Rachmat Witoelar. „Je čím dál jasnější, že nejtěžší následky klimatických změn pocítí chudé státy,“ dodal.
Souhrnná zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) před dvěma týdny došla k závěru, že klima planety se jednoznačně mění a dopad těchto změn může být prudký a nevratný. S více než devadesátiprocentní pravděpodobností experti tvrdí, že hlavní příčinou jsou emise skleníkových plynů.
„Výsledky této konference rozhodnou do jisté míry o tom, jestli se Bali a další zranitelná místa stanou ztraceným rájem,“ podotkl šéf organizace OSN pro otázky klimatu Yvo de Boer. Globální oteplování totiž podle řady odborníků bude mít dopad především na takové oblasti, jako je Indonésie, jež by mohla ztratit v případě zvýšení hladiny oceánu na 2000 ostrovů.
OSN chce na Bali dosáhnout toho, aby se účastníci shodli na zahájení rozhovorů o dohodě nahrazující Kjóto. Tato dohoda, která by měla vést ke snížení emisí skleníkových plynů do poloviny století o 50 procent, by měla být dokončena na podzim 2009. Kromě snahy o postupné snižování zplodin, které obsahují oxid uhličitý, bude mít konference i diplomatickou složku. V ní půjde především o to, přivést alespoň Spojené státy k tomu, aby nekladly překážky při přípravě nového protokolu.
Delegáti ale budou diskutovat i o tom, zda mají být sliby snížení emisí povinné, anebo dobrovolné, jak žádaly doposud Spojené státy, a do jaké míry budou muset Čína a Indie omezit své exhalace. Americký vyslanec Watson dnes slíbil, že Washington bude v otázce dobrovolnosti či povinnosti dodržování stanovených cílů „pružný“.
Jednat se také bude o pomoci nejchudším zemím světa přizpůsobit se klimatickým změnám. Rozvojové země totiž patří k těm, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy. Předpokládá se, že by západ mohl přislíbit spolupráci na nových energetických technologiích a podporách jejich používání. Mohlo by se tak omezit používání klasických zdrojů, jako je například uhlí.
Na konferenci je očekáváno 130 ministrů životního prostředí a několik hlav států a premiérů či nositel Nobelovy ceny za mír, bývalý americký viceprezident Albert Gore. První týden konference bude patřit vyjednávání expertů, kteří by měli připravit konkrétní návrhy rozhodnutí, o nichž budou hovořit příští týden ministři. Českou republiku má od 9. prosince zastupovat ministr životního prostředí Martin Bursík.
Českou delegaci čeká mimo oficiální program celá řada bilaterálních jednání, především rozhovory s Francií a Švédskem k přípravě společných 18 měsíců předsednictví v EU. Mluvit se bude také o zájmech ČR v oblasti flexibilních mechanismů Kjótského protokolu, což je důležité vzhledem k tomu, že 1. ledna 2008 začíná takzvané kontrolní období Kjótského protokolu, kdy může ČR obchodovat s přebytkem emisních redukcí, který má vůči aktuálnímu kjótskému závazku.
